Spravedlnost opožděná o dvacet let. Na válečné zločince z Kosova vzpomíná tehdejší ministr Jaroslav Bašta

28.06.2020 8:23

Prezident Kosova Hashim Thaçi byl obžalován z válečných zločinů za války koncem 90. let prokurátorem zvláštního tribunálu v Haagu. „Spravedlnost přichází s dvacetiletým zpožděním,“ píše ve svém pravidelném nedělním komentáři na server Prvnízprávy.cz někdejší diplomat, politický analytik Jaroslav Bašta, s tím, že se nestává se často, aby úřadující prezident státu byl obviněn z účasti na válečných zločinech a vraždách stovky lidí.

Spravedlnost opožděná o dvacet let. Na válečné zločince z Kosova vzpomíná tehdejší ministr Jaroslav Bašta
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta

Válečné zločiny, spáchané během bezmála deseti let války v bývalé Jugoslávii, vyšetřoval již od roku 1991 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii se sídlem v nizozemském Haagu (ICTY). V době, která se týká aktivit Thaçiho, stála v jeho čele bývalá švýcarská generální prokurátorka Carla Del Ponte (činná 1999-2007). „Jak posléze vyplynulo, marně se snažila vyšetřovat a stíhat také válečné zločiny spáchané Kosovary (kosovskými Albánci) a jejich Kosovskou osvobozeneckou armádou (UÇK),“ připomíná Bašta.

„Proto v roce 2007 rezignovala na svou funkci a po svém odchodu vydala knihu Lov, která popisuje obchod s lidskými orgány odebraným asi třem stům zajatým nebo uneseným Srbům hned po skončení války v roce 1999. Měl se na tom podílet právě Hashim Thaçi, tehdy již premiér nezávislého Kosova, a jeho společníci v albánském hlavním městě Tiraně. Kosovo, Albánie a Mezinárodní trestní tribunál tehdy všechna obvinění Carly Del Ponte odmítly jako neopodstatněná. Del Ponte to tehdy vysvětlovala tím, že většinu důkazů o kosovarských válečných zločinech měli Američané, kteří svého válečného spojence (UÇK) chránili,“ přibližuje někdejší diplomat.

Dnes zřejmě změnili názor a spravedlnost (či ICTY) po dvaceti letech trochu slevila ze zásad politiky dvojího metru. „Když se ohlédneme na národnost stíhaných válečných zločinců v konfliktu, jehož se zúčastnili Srbové, Chorvati, Bosenští muslimové a Kosovaři, zjistíme, že mezinárodní justice postupovala velmi výběrově. Válečných zločinů se totiž stejnou měrou dopouštěly všechny zúčastněné strany, jak už to v občanské válce bývá. ICTY však původně stíhala a soudila jenom Srby. Po čase došlo na Chorvaty, a pak dlouho trvalo, než začala stíhat Bosenské muslimy. Kosovaři zůstali nedotknutelní přes dvacet let,“ pokračuje Bašta.

„Žalobu vůči prezidentovi Thaçimu musí ještě potvrdit soudce ICTY, snad k tomu najde dostatek odvahy,“ doufá Bašta, podle nějž by z výchovných důvodů bylo dobré oprášit i návrh Carly Del Ponte z roku 1999, kdy chtěla pro válečné zločiny stíhat piloty NATO, kteří několik týdnů bombardovali Jugoslávii, a hlavně jejich nadřízené, kteří jim k tomu dali rozkazy.

„V době, která kácí sochy lidí za fiktivní zločiny staré 500 let (Kryštof Kolumbus) není nic nemožného,“ uzavírá svůj komentář Bašta. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbláznili se. Ta drzost! Mezi Bartošem a Dostálovou to vřelo

12:50 Zbláznili se. Ta drzost! Mezi Bartošem a Dostálovou to vřelo

Karel Havlíček se kroutil „jako špína nad kanálem“. Šéf Pirátů Ivan Bartoš se v nedělní Partii na CN…