Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?Anketa
Rozhodnutí obchodníků vyčíslovat zboží do každého haléře dle jejich vysvětlení mělo lidem ukázat, že obchody reagovaly na snížení DPH u potravin a ceny o danou část snížily.
Přestože však již první data v lednu ukázala, že zlevňování u potravin nebylo až tak horké, jak by se z haléřových cen mohlo na první pohled zdát – a zatímco výrazněji s příchodem nového roku (o 4,76 %) zlevnila vejce či máslo (o 4,77 %) a 97 haléřů šlo ušetřit i za litr mléka, kelímek jogurtu zlevnil oproti prosinci jen o 7 haléřů, kilo cukru o 6 haléřů, cena kila jablek poklesla o 5 haléřů a u mouky či brambor mezitím vylétly ceny o několik korun nahoru – někteří obchodníci se ve strategii rozhodli pokračovat.
Fotogalerie: - Ceny na česko-polských hranicích
A jak si čeští zákazníci všímají, haléře se již začínají objevovat také u slev. Obchodní řetězec Lidl tak nabízel levnější nektarinky ve slevě ve výši celých 10 haléřů. Namísto 96 Kč je lidé mohli koupit po „slevě“ za 95,90 Kč.
Ještě před pár desetiletími by zřejmě někoho tato desetihaléřová sleva i potěšila, ale při současné cenové hladině však ani při nákupu několika kil ovoce takovouto „slevu“ zřejmě nikdo reálně nepocítí – a někteří lidé tak cenovou politiku Lidlu mají spíše za výsměch zákazníkům. „Gratuluji marketérům Lidlu, podařilo se vám z lidí vymáčknout skoro všechno. A kupujícím doporučuju očaře,“ komentoval „slevy“ Lidlu nakupující Ondřej, který si všiml, že podobně levnější jsou také modré blumy.
Zatímco před zlevněním Lidl kilogram těchto blum prodával za 126 korun, v akci byly za 125,90 Kč. Opět tak zákazníkům nadělil slevu ve výši 10 haléřů.
Fotogalerie: - České a německé ceny potravin
Jak již ParlamentníListy.cz v minulosti upozornily, v Česku se různé žlutě či červeně zvýrazněné cenovky, které mají zákazníky nalákat na nákup zboží v akci, vyskytují více než hojně. Někdy ovšem nákup takto označeného zboží může vyjít draho. Kromě haléřových slev totiž některé řetězce dokonce přistupují k tomu, že zboží v regálech, označené coby zlevněné nejenže nezlevní ani o ten haléř, ale dokonce jej prodávají za vyšší ceny a barevnou cenovkou s nápisem „akce“ se snaží české zákazníky akorát ošálit. Příkladem lze jmenovat nedávnou „akci“ Albertu, který propagoval „17procentní slevu“ na balení Coca-Coly, která však ve skutečnosti naopak zdražila z 89,90 Kč na 94,90 korun.
Podobnou „akcí neakcí“ byla též prosincová „sleva“ Albertu na prací kapsle Ariel All in 1 v 44kusovém balení. Tyto kapsle byly Albertem nabízeny v „akci“ za 399 korun ze 799 korun a – přestože supermarket tvrdil, že jsou v 50procentní slevě – skutečnost byla taková, že v rámci „akce“ naopak zdražily. Nejnižší cena za posledních 30 dní totiž nebyla uvedených 799 korun, nýbrž 379 korun a reálně tak prací kapsle Albert zdražil o 6 % a zákazníkům s pomocí žluté akční cenovky tvrdil, že je mají o 50 % levnější.
Nutné je však podotknout, že v tomto případě, kdy Lidl zlevnil své zboží o pár haléřů, nešlo o nic nezákonného. Upozornila na to i samotná Česká obchodní inspekce (ČOI), jež po množství dotazů od veřejnosti v lednu sdělila, že aktuálním uváděním cen na haléře v českých obchodech nedochází k porušení žádného předpisu, který ČOI dozoruje.
Fotogalerie: - O cenách potravin
„Pravidla pro zaokrouhlování jsou upravena v § 3 odst. 1 písm. c) zákona 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, podle kterého platí, že ‚při konečném účtování prodávaných výrobků a poskytovaných služeb v hotovosti se celková částka zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu‘,“ podotkla ČOI s tím, že zaokrouhlování je přípustné pouze při platbě v hotovosti, ale při bezhotovostní platbě prodávající celkovou částku zaokrouhlit nesmí.
Co se týče samotných slev, dle novely zákona o ochraně spotřebitele, účinné od loňského ledna, je povinností prodávajícího, aby u výrobků ve slevě spotřebitele informoval o nejnižší ceně, za kterou byl výrobek prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy, nebo od okamžiku, kdy začal výrobek nabízet, pokud je výrobek v prodeji dobu kratší než 30 dnů.
V případě postupného zvyšování slevy z ceny výrobku může prodávající uvést nejnižší cenu, za kterou výrobek nabízel a prodával 30 dnů před poskytnutím první slevy. Spotřebitel tak má možnost porovnat nejnižší cenu výrobku za posledních 30 dnů a aktuální cenu výrobku po poskytnutí slevy. Tato povinnost se nevztahuje na výjimky, jimiž jsou výrobky podléhající rychlé zkáze a výrobky s krátkou dobou spotřeby, jako jsou například některé druhy potravin, které většinou najdete označené s informací „spotřebujte do“ či jsou určené „k okamžité spotřebě“.
Fotogalerie: - Pryč s Green dealem
Právě uvedené ovoce, na něž u haléřových slev Lidlu lidé upozorňují nejčastěji, pak spadá mezi výrobky, které jsou určené k okamžité spotřebě. Mimo čerstvé ovoce se výjimka vztahuje na, zeleninu, pečivo, maso, krájené uzeniny, chlebíčky či kupříkladu zákusky.
Aktuální cenová politika pak Lidlu zřejmě značně vychází, jelikož tento řetězec, spadající do německé skupiny Schwarz Gruppe, v posledním roce v Česku utržil přes 84,4 miliardy korun, což je částka, na níž mu tržby vzrostly ze 76,3 miliardy Kč. A přestože mu lehce klesl zisk, stále činil 5,18 miliardy korun (předešlý byl 5,52 miliardy Kč). Server SeznamZprávy.cz pak upozorňuje, že celkové tržby německého koncernu přesáhly 1,9 bilionu korun a jsou tedy vyšší než příjmy České republiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
