„Čím více se Kyjev přikloní k jedné z těchto stran, tím větší hrozí z té druhé emotivní reakce. Tato situace bude komplikovat nejenom šanci na urovnání sporu mezi Ruskem a Západem, ale také na soudržnost ukrajinského státu jako celku,“ soudí Stratfor a konstatuje, že od začátku konfliktu před rokem a půl bylo hlavní otázkou, jestli a jakou politickou roli budou hrát separatistické regiony v rámci Ukrajiny. „Zpočátku se zdálo, že Rusko bude usilovat o federalizaci Ukrajiny. To by v praxi znamenalo pro východní regiony rozsáhlou autonomii, která by umožnila rozsáhlou politickou, ekonomickou i vojenskou integraci s Ruskem. Moskva chce dosáhnout, aby se stala Ukrajina neutrálním nárazníkovým státem mezi Ruskem a Západem,“ uvádí Stratfor
Separatistické regiony údajně hodlá Moskva využít k tomu, aby mohla nadále snižovat autoritu Kyjeva. „V únoru 2015 sice bylo za účasti západních partnerů v Minsku dosaženo mírové dohody, ale ta nebyla v praxi plně dodržována. V tomto kontextu lze potom vnímat násilné protesty, které v Kyjevě propukly v pondělí 31. srpna. Právě v tento den se totiž chystal ukrajinský parlament schválit první ze dvou čtení ústavních změn, v jejichž důsledku by došlo k decentralizaci avizované v minských dohodách. Ačkoli ústavní změny v žádném případě nezaručují více autonomie pro separatistické regiony, krajně pravicové strany Svoboda a Svépomoc si je tímto způsobem vykládají. Proto před budovou parlamentu uspořádaly demonstraci. Při násilných střetech bylo zraněno asi 130 policistů a tři zemřeli,“ informuje Stratfor.
Celý text v angličtině najdete ZDE
Ukrajinský prezident Petro Porošenko akt násilí odsoudil a označil organizátory demonstrací za pseudovlastence, kteří sledují jen své vlastní politické zájmy. Následně vysvětlil, že ústavní změny v praxi skutečně neznamenají, že by Donbas získal nějaký zvláštní status. „Separatistické regiony nemohou očekávat žádné ústupky, dokud se tam neuskuteční volby podle ukrajinských zákonů. Dále je nutné, aby z tohoto území stáhli těžké zbraně a vzdali se kontroly hranic s Ruskem,“ cituje Stratfor Porošenka a dodává, že Rusko a separatisté považují ústavní změny za nedostatečné, zatímco krajně pravicové strany na Ukrajině tvrdí, že navrhované změny zašly až příliš daleko. „I přesto, že krajní pravice má na Ukrajině podporu maximálně deseti procent voličů, může ještě provést mnoho podobných znepokojivých kroků, jako byl ten z 31. srpna,“ soudí analytici ze společnosti Stratfor.
V důsledku toho se podle Stratfor nachází Kyjev ve značně nejisté pozici. Byť odchod Radikální strany vzhledem ke jednadvaceti členům strany funkčnost koaliční vlády neohrožuje. „Nicméně tento krok odhalil křehkost ukrajinské vlády. Politické síly v zemi jsou podrobeny těžké zkoušce. Za normálních okolností by bylo dodržování příměří důvodem k oslavám, ale stávající okolností jsou tak spíš připomínkou, že udržení jednoty a stability může být pro Kyjev stejně obtížné jako dosažení dohody s Ruskem a jím podporovanými separatisty na východě země,“ uzavírá Stratfor.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
