Právě Merkelová a Hollande se v únoru v Minsku spolu s prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimirem Putinem a Petrem Porošenkem účastnili jednání, jež vyústilo v přijetí dokumentu o řešení ukrajinské krize, který podepsali představitelé Kyjeva a proruských povstalců.
"Domnívá se (Tusk), že společný návrh Merkelové a Hollandea s jeho podporou by měl získat souhlas všech 28 členských zemí," vysvětlil Tuskův postup informovaný představitel EU.
Sankce EU proti Rusku budou možná prodlouženy do konce roku
Hospodářské sankce unie spuštěné minulé léto skončí v červenci, jako všechna opatření EU tohoto druhu mají časově omezenou platnost. Diplomaté v minulých dnech diskutovali o tom, zda už nyní rozhodnout o jejich prodloužení do konce roku, což je jeden z termínů při řešení krize, o kterém se zmiňuje právě dohoda z Minsku. Některé země však dosud měly vůči podobnému postupu výhrady.
Například český ministr Lubomír Zaorálek v minulých dnech hovořil o tom, že naplnění dohody z Minsku je zásadním kritériem, podle kterého bude EU posuzovat situaci a zvolí svůj další postup. Naznačil ale také, že důležitá je jednota unijních zemí a na případné rozhodnutí je tak ještě čas také v červnu.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko dal v pondělí v Německu najevo, že podle jeho názoru proruští separatisté minskou dohodu porušují, a žádal přitvrzení sankcí. Merkelová po jednání s ním podotkla, že pokud se dohody nepodaří naplnit, je EU připravena další sankce přijmout.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vam, čtk
