Bude válka mezi Ruskem a Ukrajinou?Anketa
Rusko dle něj šíří ve své domácí propagandě názory, že je ohrožené Západem, který jej obkličuje a obyvatelům prý tvrdí, že hrozí zničení Ruska a jejich hodnot se stylem žití.
S rostoucím napětím mezi Ruskem a Západem podle Stulíka panuje na obou stranách nevědomost, co se stane, a ani samotný Putin prý netuší, co podnikne za další kroky. Stulík spekuluje, že by to mohlo být něco směrem k energiím, k Bělorusku či destabilizace Balkánu, zejména prý Bosny a Hercegoviny.
Fotogalerie: - Putin není náš car
Putin, dle mínění analytika Evropských hodnot, hraje svou rétorikou zejména o podporu ruské veřejnosti, které chce dokázat, že Rusko pod jeho vedením je opět váženou velmocí.
Přestože Stulík neočekává nějaký velký konflikt, hrozí nastat eskalace v lokálních měřítcích. Zmínil, že se prý šíří zprávy o údajném přemisťování chemických zbraní směrem k Donbasu, což prý může být příprava k intervenci.
Přesto, v případě konfliktu na Ukrajině by NATO dle něj příliš nezasáhlo. V případě intervence by se podle jeho mínění během prvního klíčového měsíce útoku NATO nebylo schopné dohodnout, zda Kyjevu pomoci a jak – a myšlenka vojáka zemí NATO bojujícího za Kyjev je tak prý mylná.
Fotogalerie: - Na Ukrajině
Moskva by dle něj chtěla návrat do stavu za Sovětského svazu – a v Rusku je dle Stulíka za oblast ruského výsostného vlivu považováno i Česko, Slovensko, Maďarsko či Polsko. „Tahle teze v Rusku přežívá. Rusko se snaží vracet k minulosti,“ zmínil s tím, že je tomu proto, že budoucnost Rusů není nikterak růžová a u obyvatel tak pomáhá právě tato nostalgická vlna. „V Rusku se žije podle televize a ledničky,“ dodává, že jde o cílení na tamní obyvatele.
Stulík se ve Dvaceti minutách Radiožurnálu vyjádřil, že slib Ruska k deeskalaci konfliktu působí podivně v rámci toho, že to „je právě Moskva, kdo konflikty vyvolává“. „Vždy to bylo Rusko, kdo se choval agresivně a asertivně. Západ jenom reagoval, někdy s opožděním, někdy rychle. Nemáme potřebu udělat nějakou tlustou čáru za tím, co se stalo v Gruzii v roce 2008. Rusko dodnes okupuje část gruzínského území. To samé Moldavsko,“ jmenoval analytik Evropských hodnot s tím, že „to není možné akceptovat“.
Fotogalerie: - Pražský Majdan 5.10.2014
Rusko dle něj nemá právo zasahovat ani do práva Ukrajinců určit si, zdali budou chtít vstoupit do NATO, či nikoliv. Podotkl, že Ukrajinci do NATO nechtěli až do ruské agrese v roce 2014, po níž mnozí z nich změnili názor.
Že by Rusko Evropě „vypnulo plyn“, to prý nehrozí, jelikož potřebují peníze Evropanů a současná eskalace se Rusku hodí zejména díky tomu, že roste cena plynu na burzách.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
