K hlasování v maďarském referendu ohledně uprchlických kvót se dostavilo 43,35 % voličů, kteří z 98,33 % uprchlické kvóty odmítli. Hlasování je však nezávazné, neboť nebyla více než padesátiprocentní účast.
"Máme tedy nyní situaci, kdy se obě znesvářené strany mohou navzájem 'mlátit po hlavách' rozdílnými interpretacemi. Německý tisk, který vesměs zastává názory prounijní, píše, že referendum selhalo, protože nedosáhlo padesátiprocentní účasti. Maďarská vláda naopak říká, že proti kvótám hlasovalo zhruba stejné množství maďarských voličů (3,3 milionu), jako pro vstup do NATO a do EU," všímá si Kechlibar.
Zároveň podotýká, že podle starších pravidel pro referenda by navíc toto referendum bylo úspěšné. "Ústavní dodatek z roku 1997 totiž stanovoval, že referendum je platné tehdy, pokud aspoň jedna odpověď získá hlasy více než čtvrtiny oprávněných voličů. A tato mez byla v neděli 2. října překročena s velikou rezervou," dodává s tím, že tuto ústavní změnu prosadil současný premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz. "Jistě netušil, že o pět let později si tím poněkud zkomplikuje život. Dobře mu tak," dodal. On sám totiž s posouváním laťky pro platnost referenda hrubě nesouhlasí.
"Kdyby bylo po mém, referenda by žádnou dolní mez neměla. Existence nějaké dolní meze je totiž nekonzistentní s tím, že v jiných volbách žádná mez není stanovena a jejich výsledky platí, i kdyby se k urně dostavil jen jeden hlasující občan," řekl v souvislosti například s nízkou účastí u voleb do Senátu či Evropského parlamentu.
Původní text ZDE.
"Stanovit vysokou laťku pro platnost referenda je nečisté i z jiného důvodu. Budí to totiž dojem, že jde o opatření učiněné 've špatné víře'. Asi ve smyslu: no tak jste si ta referenda vyřvali, tady je máte, ale podmínky vám uděláme takové, aby vám ta referenda nebyla k ničemu. A až k nim frustrovaní lidi přestanou chodit, můžeme říci – vidíte? Zavedli jsme Čechům (Slovákům, Maďarům) přímou demokracii, ale oni o to vlastně nestojí," doplnil také Kechlibar.
Závěrem si Kechlibar všímá skutečnosti, že abdikací Londýna na roli věčného oponenta vzniklo v Evropské unii vakuum, které se nyní snaží zaplnit právě Budapešť.
"K tomu, aby Budapešť hrála roli nového skeptického pólu v EU, má už teď určité předpoklady. Šlo o první zemi Evropy, která se fyzicky postavila loňské migrační vlně, a to i přes extrémní nepřízeň západních politiků a médií. Časem se další země začaly přiklánět na maďarskou stranu, a to nejen země Balkánu a Visegrádu, ale také Rakousko. Nyní se Maďarsko chce ukázat jako první země Evropy, která nechala o migračních návrzích EU hlasovat svoje vlastní občany," konstatuje Kechlibar se slovy, že Brusel a Berlín na tuto hru přistoupily.
Snahou Maďarů je podle Kechlibara nejspíš přimět Junckera k tomu, aby přiznal, že jen blufuje. "Nyní má totiž vedení EU na vybranou. Buď se pokusí Maďary za jejich samostatné akce nějak potrestat, nebo se tiše vzdá a zařadí neplnění kvót k dlouhému seznamu prohřešků, za které nikdo potrestán nebyl. Jedinou skutečně tvrdou zbraní, kterou Brusel vládne, je odejmutí dotací," uzavřel Kechlibar se slovy, že zatím však Maďaři ve svém pokeru vedou, i když jim teď do ruky nepřišlo eso, ale jen desítka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
