Pavel byl do funkce náčelníka generálního štábu jmenován v roce 2012. Ve tomtéž roce ho tehdejší prezident Václav Klaus u příležitosti oslav Dne vítězství povýšil do hodnosti generálporučíka.
Pavel studoval v Británii a má za sebou práci v mezinárodních štábech. V roce 2003 například zastupoval českou armádu na velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě a působil jako styčný důstojník na americkém velitelství protiiráckého tažení.
Armáda také bude mít dva nové generály. Stanou se jimi zástupce ředitele společného operačního centra Ministerstva obrany Mikulenka a zástupce velitele vzdušných sil Šebesta. Oba budou z plukovnických hodností povýšeni na brigádní generály.
Prezident má na návrh vlády jmenovat do generálských hodností také tři vojenské veterány. Brigádním generálem bude jmenován syn Heliodora Píky Milan. Dosavadní plukovník ve výslužbě byl účastníkem bojů druhé světové války. V roce 1939 odjel do Rumunska, kde vstoupil do československé zahraniční armády a po porážce Francie odjel do Anglie. V Británii byl zařazen k 310. stíhací peruti RAF. Pro oční vadu byl však z leteckého výcviku vyřazen a vykonával administrativní službu. Válku ukončil jako velitel zásobovacího střediska RAF v hodnosti podporučíka. Jeho další osud byl ovlivněn politickým procesem a popravou jeho otce. Píkovi mladšímu nebylo umožněno dokončit studium na vysoké škole a pracovat v Praze. Bylo s ním také vedeno kázeňské řízení kvůli tomu, že roku 1948 vyjednával s několika lidmi o tom, jak pomoci svému otci uniknout z vyšetřovací vazby a utéct přes hranice.
Další povýšení
Dalšími povýšenými veterány budou Emil Boček a Mikuláš Končický. Boček bojoval proti nacistům jako příslušník 312. perutě RAF v Anglii, později jako pilot 310. stíhací perutě RAF, s níž bojoval do konce války. Zúčastnil se s ní 26 operačních letů nad Německem, Francií, Nizozemskem, Belgií a Dánskem. Boček je v současnosti místopředsedou Československé obce legionářské. Za jeho celoživotní postoj mu v roce 2010 prezident Klaus propůjčil státní vyznamenání Řád Bílého lva vojenské skupiny III. třídy.
Také Končický bojoval ve druhé světové válce. Zúčastnil se jí jako příslušník prvního tankového praporu první československé samostatné tankové brigády. S touto jednotkou se zúčastnil všech bojových nasazení jak v Sovětském svazu, tak i na území bývalého Československa. Po válce zůstal v armádě jako voják z povolání a působil ve vojenském školství. Za své politické postoje v roce 1968 byl perzekvován a následně propuštěn ze služebního poměru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jno, čtk
