Kdybyste bydleli na Krymu, jak byste hlasovali v referendu?Anketa
Organizátoři pozvali levicového a pravicového politika v očekávání názorového střetu. Ten se však u tématu, které většinu přítomných zajímalo nejvíce a věnovalo se mu nejvíce času, nenastal. Při hodnocení událostí na Krymu mezi oběma politiky panoval v podstatě soulad. „Je to vojenská agrese spojená s anexí. Nelze ji v žádném případě akceptovat,“ sdělil k postupu Rusů na Krymu Vladimír Špidla.
Pokud jde o sankce, má podle něj Evropská unie nad Ruskou federací výraznou převahu. „Otázka ale zní, přejeme si jednoznačné vítězství? To by totiž znamenalo rozpad Ruské federace, předtím by došlo k eskalaci, která by vedla bůhvíkam,“ zdůraznil. Rusko podle něj vážně porušilo mezinárodní právo i dohodu, kterou garantovalo hranice Ukrajiny. „Naše reakce musí být důsledná, ale nikoli hysterická. Je tam příliš mnoho rizik,“ doplnil Špidla.
„Někdy národy trpí nějakou formou frustrace ze ztraceného geopolitického boje. Po první světové válce se to stalo Německu. Z frustrace z porážky v první světové válce to vybublalo až do podoby agresivní ideologie, která se potom realizovala ve vnějším výboji,“ vysvětlil Jan Zahradil. „Aniž bych chtěl dělat nějaká zkratkovitá srovnání, tak Rusko – bývalý Sovětský svaz – utrpělo bezprecedentní geopolitickou porážku po roce 1989, kdy se mu rozpadlo impérium. Putin se snaží tento velmocenský mindrák Rusů nějak léčit. V tuhle chvíli dostal příležitost v podobě Ukrajiny,“ upozornil a souhlasil se Špidlou, že postup Rusů na Krymu nemůžeme v žádném případě akceptovat.
Sankce musí bolet. Ale nesmí se přehnat
Poté politici zapřemýšleli, jaké sankce na Rusko v této chvíli uvalit. Špidla varuje před přílišnou tvrdostí. „Dají se uvalit sankce, které Rusko vženou do války. Tak jako Američani zastavili v roce 1941 Japoncům dodávky ropy. Japonsko vědělo, že nemůže vést válku v Číně. Důsledkem bylo za pár měsíců napadení Pearl Harboru, protože Japonci chtěli dosáhnout Jávy, aby měli ropu. Nezbývá, než se opatrně posunovat. Nelze zajít příliš daleko. Měly by se použít sankce na jednotlivé lidi,“ nabádal. „Izolace Ruska a jistý typ studené války bude trvat dlouho, možná že tak dlouho jako studená válka,“ sdělil sociální demokrat.
„Sankce je jistý typ trestu a postihu. Takže když ji uplatňujete, předpokládáte, že bude bolet. Jaký typ sankcí tedy přichází v úvahu – aby bolely, ale nevyvolaly nějakou neřešitelnou roztržku, z které se nedá vycouvat?“ zeptal se Zahradil. V Rusku podle něj existuje široká vrstva poměrně bohatých lidí. Podnikají sice na Východě - v ropě, zemním plynu, nerostných surovinách - ale peníze mají na Západě. Rádi tam investují, jezdí, jejich děti tam studují. „Pokud bude postižena tato vrstva – třeba zpřísněnou vízovou politikou, omezením pobytu v EU, nebo co se týká jejich kont – může to vést tyto vlivné lidi časem k úvaze, jestli náhodou neudělali něco špatně,“ konstatoval občanský demokrat.
Psali jsme:
Krym připomíná Kypr
Oba zkušení političtí matadoři se shodli, že současný Krym připomíná Kypr. „Zde se v roce 1974 vylodilo Turecko a situace nadlouho zamrzla. Tohle je před námi,“ uvedl Špidla. Zahradil pokyvoval hlavou. „Mně tato analogie s Kyprem také napadla. Turecká armáda se tu vylodila a zabrala severní část ostrova. Záminkou byla ochrana turecké menšiny na Kypru proti řecké většině. Narozdíl od Krymu tady skutečně docházelo k násilí na obou stranách. Od té doby je část Kypru zabraná Tureckem. Vyhlásil takzvanou Severokyperskou republiku, kterou nikdo na světě vyjma Turecka neuznal. Ale má svého prezidenta, parlament. Už 40 let. Mám silné obavy, že v případě Krymu se blížíme k něčemu velmi podobnému,“ upozornil Zahradil.
Uznání Kosova – chyba, která se nám teď vrací
Na přetřes přišlo i uznání Kosova. Zda nebylo příkladem, kterého nyní Rusové na Krymu využívají. I zde v podstatě oba hlavní diskutéři spolu souhlasili. „Nikdy jsem uznání Kosova nepodporoval. Tyhle precedenty právě zadělávají na události, které teď vidíme na Krymu. I když to prosazovala vláda, kde byla zúčastněna moje strana, já jsem s tímto krokem zásadně nesouhlasil a ohrazoval se proti němu. Byla to chyba, která se nám teď vrací,“ prohlásil Zahradil.
Sociální demokracie s uznáním Kosova nesouhlasila. „Ale není to úplně totéž. Kosovo bylo součástí občanské, strašlivé a brutální, války v bývalé Jugoslávii. Kosovani utíkali, docházelo tam k masakrům na obou stranám. Kosovo se sice odtrhlo, ale nikdo ho nepřipojil k Albánii či Makedonii. Nebylo obsazeno jiným státem,“ vyjmenoval rozdíly oproti krizi na Krymu Špidla. „Věci tedy nejsou stejné. Ale Kosovo se nemělo uznávat,“ doplnil.
Pokud by si Rusko trouflo na členskou zemi NATO, třeba v Pobaltí, jednalo by se o začátek válečného konfliktu
Kdo se má Ruska bát v jeho případné snaze získat část svého bývalého impéria? „Rusko si zásadně vybírá země, které nemají mezinárodní zakotvení, ať už v NATO či Evropské unii. Proto Gruzie, proto Ukrajina. Samozřejmě pobaltské státy, zvláště Lotyšsko, kde je početná ruská menšina, nejsou teď v přílišném klidu. Ale hranice ruského vlivu jsou vytyčeny hlavně hranicemi NATO, což je obranné společenství. Pokud by si Rusko trouflo intervenovat v členské zemi Evropské unie a hlavně NATO, je to začátek válečného konfliktu. Nevěřím, že to Rusko udělá,“ domníval se Zahradil s tím, že obávat se mají spíše v Zakavkazsku (Gruzie, Arménie), střední Evropě (Bělorusko, Ukrajina, Moldávie), nebo střední Asii (Kazachstán, Turkmenistán, Kyrgyzstán). „Tam všude se Rusko snažilo, snaží a bude snažit velice silně obnovit svůj vliv a restaurovat bývalé sovětské impérium,“ zdůraznil Zahradil.
Krym je na dlouho ztracen, ale co bude s Ukrajinou?
„Klíčové bude, zdali se podaří nejrůznějším způsobem uchovat existující Ukrajinu jako stát. Že je Krym na dlouhou dobu ztracen, je zjevné. Kdyby se nepodařilo stabilizovat Ukrajinu, a ona se rozpadla do války podobné Jugoslávii - což není úplně vyloučeno – nastalo by něco, co si těžko umíme představit,“ obával se Špidla.
Rusko ale podle něj není tak silné, jak se zdá. „Vojenský rozpočet má výrazně menší než Francie. Za posledních třicet let neuvedlo do provozu jediné velké dopravní letadlo. Nemá kapacitu na dlouhodobý vážný konflikt. Myslím tedy, že si Rusové dají pozor. Ale přesto země, které mají velké ruské menšiny, musí být teď nervózní,“ uzavřel bývalý premiér.
- Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
