"Je to zcela nový přístup, který je do určité míry revoluční," komentoval návrh komise Zaorálek. Evropská exekutiva minulý týden ve snaze pomoci nejzatíženějším jižním zemím EU zvládat výraznou migrační vlnu přes Středozemní moře navrhla "přidělování" uprchlíků do jiných členských států.
Klíčem by měla být velikost dané členské země, výkon její ekonomiky, míra nezaměstnanosti či počet v minulosti udělených azylů. Na ČR by podle podkladů komise připadla necelá tři procenta takto rozdělovaných osob.
Zaorálek dnes zdůraznil, že podobný postup je pro ČR, ale zřejmě také mnohé další země unie, prakticky nepřijatelný. Mezi nedořešenými problémy je podle něj také faktická neexistence "návratového mechanismu" v případech, kdy přijatí lidé nebudou mít nárok na azyl.
Eukomisař pro vnitro se českého ministra ptal na návrhy konkrétních změn. "Řekl jsem, že na tom musíme pracovat společně. Asi si umím představit, jak některé věci změnit," podotkl Zaorálek. Zmínil se například o možnosti jen dobrovolného zapojování zemí do navrhovaných programů. Česko je podle něj připraveno se "o břemeno dělit", ale chce mít pod kontrolou způsob, jakým to dělá, aby za něj mohla nést před veřejností odpovědnost.
Ministr také upozorňoval, že země by měly umět uprchlíkům poskytnout přijetí odpovídající evropským standardům. "Garantovat toto všechno u někoho, kdo se k nám dostane na základě automatického mechanismu, který nám bude posílat tisíce utečenců bez toho, že bychom na to měli vliv... to je prakticky nemožné slíbit," řekl Zaorálek. Znamenalo by to podle něj navíc také rozpad toho, co v rámci programů pomoci lidem v nouzi Česká republika už nyní dělá. "To by bylo všechno převaleno vlnou, která by k nám byla poslána systémem, který by fungoval jako automatismus," varoval. Podobné návrhy má za nedomyšlené a neodpovídající nynějším evropským podmínkám.
"Jsem pro to, abychom my si mohli přijímat své azylanty sami," shrnul Zaorálek.
S kvótami návrh komise z minulého týdne počítá ve dvou oblastech. První je právě pomoc s přechodným rozdělováním migrantů do jiných zemí EU v případě, že některé hraniční země unie přestanou příval zvládat.
U Česka jsou to předběžně právě ony necelá tři procenta, přesně 2,98 procenta. V praxi by to znamenalo, že Praha bude rozhodovat o osudu tisíců osob, přičemž nelze předem říci, kolik z nich by útočiště získalo a kolik by bylo vráceno do vlasti. Postup by byl nyní spuštěn na základě krizového mechanismu, který pro podobnou příležost obsahuje Smlouva o fungování Evropské unie. Komise chce ale do konce roku také připravit návrh na stálé rozdělování žadatelů o azyl mezi jednotlivými členskými zeměmi.
Další kvóta - pro ČR tentokrát ve výši 2,63 procenta - by měla podle záměru komise určit, kolik přijmou jednotlivé členské země v letech 2015 a 2016 v rámci celoevropského programu poskytnutí útočiště lidem, u nichž je jasné, že mají nárok na mezinárodní ochranu, a kteří se zatím nacházejí mimo Evropu. Celkem by se program měl týkat 20.000 osob, na ČR by připadalo podle komise 525 lidí.
Podobně odmítavý postoj jako Česko má k plánu například Slovensko či Polsko, naopak pro závazné podíly na řešení migrační krize je například Německo. Díky již dříve vyjednaným výjimkám se krizový mechanismus nemusí týkat Británie a Irska, Dánsko se může samo rozhodnout.
Konkrétní návrhy, které na základě plánu komise ještě tento měsíc začne předkládat, budou ve většině případů vyžadovat souhlas kvalifikované většiny zemí EU a Česko samotné je nebude moci blokovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ste, čtk
