Zeman může nařídit, aby se trestní stíhání proti Babišovi a Faltýnkovi vůbec nezahájilo, nadnesl ústavní právník

23.10.2017 20:51

Brzdou pro sestaveni koalice může být obvinění Andreje Babiše a druhého muže hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Jednou z možností, jak situaci odblokovat, je zásah prezidenta republiky, řekl to ústavní právník Jan Wintr z katedry teorie práva a právního učení Právnické fakulty UK v rozhovoru pro Radiožurnál. Hlava státu by prý oběma politikum mohla udělit milost.

Zeman může nařídit, aby se trestní stíhání proti Babišovi a Faltýnkovi vůbec nezahájilo, nadnesl ústavní právník
Foto: Radim Panenka
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Minulá sněmovna vydala Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka trestnímu stíhání. Teď znovu získali poslanecký mandát a s ním znovu politickou imunitu a není možné je nově stíhat bez souhlasu nově zvolené Poslanecké sněmovny. „Ústava říká, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejíž je členem. Nejvyšší soud to v roce 1996 vyložil tak, že se tím myslí konkrétní složení, tedy Poslanecká sněmovna v každém volebním období, upřesnil Wintr.

Trestní stíhání také mohou odvrátit orgány činné v trestním řízení, ale tomu nic nenasvědčuje. Až státní zastupitelství nebo policie podají do sněmovny znovu návrh na vyslovení souhlasu s trestním stíháním, Poslanecká sněmovna to posoudí a rozhodne, zda souhlas k vydání dá, čí nikoli.

Třetí a poslední možnost je milost prezidenta republiky. „Podle článku 63 Ústavy prezident může nařídit, aby se trestní stíhání nezahajovalo a pokud zahájeno bylo, aby se v něm nepokračovalo,“ dodal právník. Tato pravomoc zvaná abolice totiž se v roce 2012 dostala do kontrasignovaných pravomocí prezidenta, čili je to vázáno na spolupodpis předsedy vlády.

Vypadá to ale, že taková milost bude spíše jen zbožným přáním politiků. Zeman se totiž jasně vyjadřil o tom, že milosti bude udělovat jenom smrtelně nemocným osobám. Z hlediska Ústavy není trestní stíhání překážkou, aby se někdo stal premiérem, nebo ministrem. „Uvažovalo se o tom, že třeba odsouzená osoba nemůže mít poslanecký mandát, ale ani taková změna Ústavy nebyla přijata. Z hlediska politického a mezinárodního renomé České republiky to může být problematické,“ poznamenal Wintr.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dah

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

7:15 Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

Zmatený důchodce, který uvěřil fake news o atomové válce a chodí po městě v atombordelu. To je hlavn…