Antonín Ticháček: Permisivní hybernace práva a státu je příčinou agonie demokracie v ČR

Nefunkční český stát, nezabezpečující účinně potravinové právo občanů, food security, neplnil vládní Strategii zajištění bezpečnosti potravin v ČR po přistoupení k EU ( No 1277,12.12.2004). Naopak nastolil korupci praktikujících zemědělců přímými dotačními tituly až k jejich nečinnosti, nastoupila likvidace potravinářských závodů, marketingové podvádění občanské veřejnosti. Zdravý selský rozum podlehl sobecké malverzaci, mocenskému utilitarizmu politických a kmotrovských oligarchů, bezostyšně a beztrestně keťasících s národním majetkem, s majetkem státu. Občané se nechali vystavit občanskou bdělost uspávajícímu, ale o to zhoubnějšímu konzumerizmu s nedozírnými zdravotními škodami mezigeneračního charakteru. Zapomnělo se, že skutečný blahobyt sociálně citlivé společnosti , její ekonomika, konkurenceschopnost a strategie měla a má má být indikátorem kvality jejího života. Pokud je tato kvalita politiky, vládami i nadnárodními institucemi zkreslena, je třeba ji korigovat managementem zdola v duchu zásad deliberativní demokracie. Totéž platí i pro váhání mezi neviditelnou rukou trhu a mezi strategickou koncepcí růstu, mezi strategii marketingu a strategií managementu. Pokud nemá pokračovat podváděni občanů nefunkčními působnostmi zpolitizovaného státu, jeho zákonodárných, výkonných i soudních aktivit, je revitalizace funkčních koncepčních ale také zpětných vazeb v ose stát -věda - provozní praxe - občan - environmentální a rurální život naprosto nevyhnutelná.

Agrární a potravinový sektor v naší zemi po celých dvacet let postrádal věcnou strategii a koncepci státní i regionální, probíhal permanentní úpadek českého agrárního a potravinového sektoru, dříve relativně uspokojivě funkční food security. Středoevropská civilizovaná země se nakonec dočkala tiskové zprávy o udělení almužny pro chudé v ČR, kdy „zasáhne Evropský parlament tak, že celkem 20,7 milionu eur půjde na potravinovou pomoc České republice“. Praxe české, profesionálně organizované nezodpovědnosti politických, vládních i nevládních konglomerátů svůj nezájem na záchově a rozvoji společenských hodnot potvrdila nejen probíhající demokraturou kleptokracie, ale i ignorancí občanských iniciativ usilujících o salus rei publicae.

Scházejí reakce a odpovědi na věcné poukazy a výhrady odborné i laické veřejnosti k řízení našeho státu, posledně i na tristní poznatky NKÚ, kontrolujícího provádění „cost benefit analýz“ v působnostech i nákladech státu, jsou projevem pokračující demoralizace v naší zemi. . Také odezvy na věcná petiční podání zastupitelským orgánům, na tisková sdělení politologů, sociologů i ekonomů jsou obvykle jen ve formě mrazivě mocenského ignorantství,odmítání, či mlčení. Ostatně pokusy o management zdola byly a jsou u nás ignorovány již celých dvacet let, kdy mohly a měly objektivizovat, „zda škrtat, či ne, zda restrukturalizovat či ne, zda být či nebýt za ministra, či za občana idiota“ ( DNES, 22.8.2009, ing Janota: Nechci být za ministra idiota), či je, či není dle Kalouska naše cesta opravdu, ale opravdu, „cestou do pekel“. Skoncování s politikou „tupého , či ostrého škrtání by však vyžadovalo restrukturalizaci celé státní správy, „musely by se zrušit některé instituce , výzkumné ústavy, podřízené organizace“, jak anticipačně pravil nebohý ministr Janota, ale i tumorozně hypertrofický, v efektivitě nekontrolovaný byrokratický aparát státu. Muselo by se radikálně skončit také s praxí samoúčelného,parazitického bádání pro bádání (investigatio ex post factum). Exemplárním příkladem byl výzkum „pitelnosti piva“ v naší pivovarnicky vyspělé, pivo exportující zemí s více než dvojnásobnou spotřebou piva na hlavu než v okolních zemích (159,3l), za více než 13 milionů Kč. Mnohé schválené projekty v NAZV také často postrádají pro agrární a potravinovou praxi nevyhnutelně potřebné znaky racionálních a účinných společenských služeb. Formou symbiózy s hypertrofovanými vládními institucemi jsou tak začasté úspěšně prosazovány zištné záměry podnikatelského charakteru , a to řadou obratně provozovaných ústavů, institucí i ministerských aktivit typu Komplexního Udržitelného Systému (KUS), který má v letech 2012-2018 čerpat ze státního rozpočtu 2,6 miliardy Kč. Místo skutečného zeštíhlení státní správy a snížení výdajů ministerstev tak různé další nemorálnosti úspěšně realizovaných malverzací či podvodných jednání, při nečinnostech či neúčinnostech kontrolních, trestních a soudních institucí státní správy, dál nerušeně pokračují. Ministerstvo zemědělství nezajistilo transparentní soutěže o dotace na zemědělský výzkum, tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad na základě kontroly dotovaných projektů z let 2010 až 2012. Podle kontrolorů také nelze vždy prokázat využitelnost výsledků výzkumu v praxi. Kontroloři NKÚ prověřili účelové dotace na aplikovaný zemědělský výzkum, na které ministerstvo zemědělství v letech 2010 až 2012 vynaložilo 1,2 miliardy korun. Mimo jiné prověřili 23 konkrétních projektů za 98 milionů korun, jejichž výsledky měly být využitelné v praxi. Přínosy projektů mají podle NKÚ jejich autoři vyhodnocovat například prostřednictvím počtu zemědělců, kteří výsledky projektu pak v praxi využijí. Nedělo se tak. Programové prohlášení vlády B. Sobotky sice bude deklarativně usilovat o „zvýšení soběstačnosti, konkurenceschopnosti, ochrany spotřebitelů a bezpečnosti potravin, při vytvoření většího prostoru pro kvalitní české potraviny“, zatím však nebyly učiněny základní nápravné kroky. Jménem multidisciplinární skupiny zemědělských odborníků navrhujeme, aby byly vzaty v úvahu naše návrhy na nápravná opatření, která byla dne 19.3.2017 projednána s reprezentativními činiteli MZe a MŠMT v Praze:

Efektivní nezávislý zemědělský poradenský systém na základě analýz rizik a na principu prevence v souladu s Bílou knihou bezpečnosti potravin (Komise EU 1999) v ČR dosud ignorované. Zemědělské poradenství a edukční působnosti musí v pojetí naší názorové skupiny reflektovat provozní agrární a potravinářskou problematiku, vzdělanostní stav i stav rurálního života, musí podporovat státní strategické záměry, prioritně food security, výzkum a edukaci.

Vytvořit podmínky pro nové hodnocení pracovníků vzdělávacích a výzkumných institucí, začlenit je s plnou morální, resp. hmotnou odpovědností do plnění úkolů zemědělského provozního poradenství při účinném transferu poznatků do praxe i při plném uplatnění praxe cost benefit analýz, sledujících účelovou návratnost veřejných prostředků vkládaných do zemědělského sektoru, výzkumu, vzdělávání a dalších institucí zabývajících se food security, výzkumem a edukací. Prosazujeme názor, že veřejné peníze potřebují veřejný dohled, a to ve všech sektorech.

Požadovat v souladu se zákonem o stání službě na vládní i nevládní úrovni úpravu míry morální i hmotné responzibility kompetentních činitelů, při jejich motivaci na zabezpečování úspěšnosti výsledků agrárního sektoru i činností zemědělských výzkumných ústavů a zemědělských univerzit. Stávající metodiky hodnocení preferující publikace vědeckých prací, nejsou pro plnění Programového prohlášení vlády pro léta 2014-2020 přínosové. Současně řada institucí průkazně na mandatorních výdajích parazituje, neplní funkce pro které byly zřízeny.

S ohledem na dosavadní (ne)výkonnost a (ne)efektivnost Kordinační skupiny ministra při MZe ČR zvážit alternativu ustavením „nezávislého výboru“ ze zástupců výzkumných ústavů, univerzit, GO,NGO, odborné i laické veřejnosti s časově limitovanou působností s odpovědností jeho vedení vládnímu establishmentu za efektivnost jejich působností. Výbor by byl vládě garantem funkčích retroaktivních působností v osách stát-věda-provoz-občan , producent-zpracovatel-marketing.

Literatura :

VELEBA,J.: Soběstačnost Česka v potravinářství je v troskách . Z vůle politiků , Parlamentní listy, 26.4.2012
LINKOVÁ E.: Agrární komora oslaví v září dvacet let své existence , Právo, 3.8.2013.
Usnesení vlády ČR ze dne 15.12.2004 č 1277 ke Strategii zajištění bezpečnosti potravin v ČR po přistoupení k EU.
NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE venkova , Zpravodaj MZe2/2006, Deník veřejné správy, 26.5.2006.
SEIFERTOVÁ,E.: Zemědělství má nový výzkumný program, Agroweb.cz,19.1.2011.
KOMISE EU: White Paper on Food Safety, Com EU 719 final , 1999.
PEHE,J.: Reformy jako loupež, Deník,Referendum,8.3.2011.
ZPRÁVA KOMISE EP A RADY EU o používání zemědělského poradenského systému podle Nařízení Rady ES č 73/2009“ ( Agri 487, 19.11.2010).
KRÁLOVÁ,T.: Mléčný armagedon, EURO 37, 10.září 2012.
ALTEROVA L.: O potravinové bezpečnosti je třeba vážně diskutovat, Zemědělec,20, 2012.
JANOTA E.: Nechci být za ministra idiota, Dnes 22.8.2009.
KOLEKTIV AUTORŮ: Strategie pro růst, České zemědělství a potravinářství v rámci SZP po roce 2013, 12.12.2012
KOMISE EU: Nové strategie Evropské unie v oblasti zdraví zvířat (2007–2013) podle zásady
„Prevence je lepší než léčba”, Sdělení Komise Radě EP,EHSv a výboru regionů , SEK 539(2007) Brusel,DG SANCO
TICHAČEK A.: Vražedná záludnost Escherichia coli roste za „protekce státu“, Parlamentnílisty, 24. 6. 2013 15:30
DIAMOND,J.: Kolaps , edice Galileo sv. 12
TICHÁČEK A.:Parlamentní Listy - Antonín Ticháček: Quo vadis Republica Bohemica? ,1. 2014 19:50
TICHÁČEK A.:Parlamentní listy : Sankční pardon proběhne jako meziministerská hra – klidně a bez amnestie , Ticháček Antonín , 13.1.2014