Dokonce, že brzdí „naši“ cestu ke světlým zítřkům v eurozóně! Skoro se cítím jako renegát. Nezávislý, čtoucí, analyzující a reagující čtenář je podle Pražské kavárny výsadkem jisté východní velmoci. O evropské hodnoty se lze sotva opřít, zejména když je jejich moderátorem pan Macron.
Nejvíce hmatatelných problémů je ovšem v tuzemsku. Říká se a platí: „Důvěřuj, ale prověřuj!“ Lakmusovými papírky amerických poradců Lidového domu měla být emocionální analýza voličů, to jest praktický lokální rozbor osobní přitažlivosti a přesvědčivosti programu Bohuslava Sobotky na předvolebních štacích ČSSD. Takže při každém vystoupení tohoto čímana (v převleku premiéra), kde se objevil, měla následovat režijní vsuvka.
A to, že se Sobotka sehne a nabídne, veřejně před kamerami, kůrku psovi. Zvířata mají vytříbenější intuici, než voliči. Statistika by byla jednoduchá, binární: ano / ne.
Dnes to vypadá, že téměř každý má potřebu (opožděně) odhalovat jeho do očí bijící nedostatky, včetně krajského soudu v Ostravě. Jenže, to byl právě skutečný důvod, proč byl instalován do čela ČSSD. Tuto politickou a hospodářskou investici do naší ne/budoucnosti provedl někdo skutečně chytrý (týmy univerzitních analytiků).
A tak se z jedněch úst dozvídáme, že má dotyčný charisma prázdné sklenice od okurek (Miloš Zeman), a z dalších úst, že je osobou s výrazem a přesvědčivostí umělohmotného lavoru (komentátor P. Honzejk). Dost možná, že by von Däniken doporučil, abychom cestovali proti času, a už v minulosti provedli žádoucí korekce. Soudobé odsudky jeho postupů pana premiéra k ničemu nevedou. Má tolik zásluh o parciální zájmy svých nadřízených, že vlastně stojí mimo prostor, čas a bezzubé české právo. Blíže zkušená Mgr. Marie Benešová, dnes advokátka.
Než vznikl triumvirát Zaorálek, Chovanec, Sobotka
Než došlo k onomu historickému aktu, tak si Bohuslav Sobotka opakovaně stěžoval na nedobrotu, ba nevděk voličů. Abych nezkreslil, použiji fragment z článku komentátora Petra Honzejka: „Sobotka si při oznamování rezignace stěžoval, že voliči neoceňují jeho úspěchy. Nonsens. Přece minimálně od roku 1996, kdy ODS nevyšla kampaň s heslem „Dokázali jsme, že to dokážeme“, musí být každému jasné, že voliče nelze lovit na minulé úspěchy, ale jen a jen na plus minus důvěryhodnou perspektivu.“
Neměli bychom rovněž zapomínat na podstatný fakt, kterým je stav členské základny ČSSD. Ta se v předchozích měsících logicky redukovala a tak je vidět balvan v řece, po opadnutí proudu skutečných i jen proklamovaných úspěchů. Onou překážkou pro raft fešáků z Lidového domu je chronický rozkol mezi členskou základnou, grémiem a ústředním výkonným výborem.
Aby řádoví členové se svými názory nepřekáželi „věrchušce“ v práci; o to se dosud starala okresní a hlavně krajská kmotrovská uskupení. (modus: Dej hlas, ber čapku a zmiz!) Jejich práce tedy měla analytický a eliminační základ. Staraly se o to, aby se ti „neloajální“ nedostali na výsluní. To znamená do výborů místních organizací okresních s krajských výborů, nebyli nominováni na konference, nemohli veřejně vystupovat.
A zejména nebyli instalováni do příslušných zastupitelstev, kde je to o penězích z rozpočtů, osobní prezentaci a osobních odměnách, také uzavírání koalic zjevných i méně zjevných. Direktivy přicházejí shora a tak, někdo myslící na obec a na komunitu v ní žijící, byl „po právu“vyobcován.
Hodnotové konflikty
Zdá se, že přibývá hlasů „prostých občanů“ i politických analytiků, které unisono dokládají, že tato republika je až příliš zájmově rozdělená. Jinými slovy, že tři svatí Václavové jsou překážkami v depozitáři čs. dějin, který potřebuje uklidit a provětrat. Lidé už zase intenzivně pobývají na obyvatelných chatách a zahrádkách a těší se z klidu a výpěstků. Nevíme jak dlouho.
Televizní zpravodajství je urážkou analytických schopností abonentů a pověření a prověření reportéři se přes svoji výřečnost stali jen statisty na okraji reality. Tam bohužel odsouvají i případné diváky.
Krajně nepříznivá (doslova vražedná) je situace v zemědělství a zásobování nadnárodními řetězci. Nevznikla ale ze dne na den. Soudní tribunál v Haagu by se neměl zabývat jen tradičními válečnými konflikty. Zabíjet lze i nedostatkem vody, nedostatkem orné půdy, nedostatkem pracovních příležitostí, nedostatkem vzdělání, vstupem do nerovnoprávných paktů (politických i ekonomických) a podobně.
Jan Chmelík a kolektiv již před lety dali na trh vysokoškolskou učebnici s názvem Ekologická kriminalita a možnosti jejího řešení. Kniha se dostala na trh v roce 2005, a od doby jistě přibylo znalostí a byly náležitě kodifikovány. Proč však nejsou uplatňovány, to ví z podstaty věci nejlépe Bohuslav Sobotka a Marian Jurečka – šohajíčci k pohledání. Kdo chce pochopit podstatu toho, co nás obklopuje, ten musí nahlédnout do sféry politické, rituální magie.
Ale není to jednoduchá cesta, i mnohý zkušený šaman Burjatů nebo Evenků by to odmítl se znalostí věcí soudobých a věštění věcí příštích. A Sobotka? Dnes OKD, zítra snad ČEZ. Vždy nevinen, je proto dobré zvážit, zda ta ochotnická představení v talárech jsou k něčemu dobrá?
Důležitý dodatek k předchozímu. Přirozeně vím, že daný test se psem lze zešvindlovat. Stačí ho nechat hladovět (asi jako důchodce) a bude se k Bohoušovi lísat. Tedy, přesně opak Hannibalových přežraných kuřátek… I tak se vedou války a kampaně k válkám.
Čerpáno:
Honzejk, P. Navrčený Babiš a zmatená ČSSD. Hospodářské noviny, 16. – 18. června 2017, s. 8.
Chmelík, J. a kolektiv Ekologická kriminalita a možnosti jejího řešení. Vysokoškolská učebnice. Linde Praha a. s. 2005.
Mircea Eliade, volně.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
