Stávka ve slovenském Volkswagenu ukazuje, že trh práce ve střední Evropě jede na maximum. Vyjednávací pozice zaměstnanců se v posledních třech letech výrazně zlepšila - jak Česko, tak Slovensko mají nezaměstnanost na historických minimech (podle metodiky Eurostatu) a zaměstnavatelé jednoduše častokrát nemají z čeho brát. Po delší době tak přichází - slovy guvernéra Jiřího Rusnoka - ideální doba pro to, abychom se přiblížili mzdové úrovni eurozóny. Porovnání mzdové dynamiky pro nás v posledních pěti letech totiž nevycházelo totiž vůbec dobře. Mzdy v průmyslu se v Česku pohybují zhruba na úrovních z roku 2012 (okolo 7 EUR/hodinu, podle Eurostatu), zatímco v Německu vzrostly ze zhruba 27 na 30 euro na hodinu. České průmyslové mzdy tak byly na konci roku 2016 oproti Německu nižší než třetinové.
Foto:
Hans Štembera
Popisek: Finanční analytik Jan Bureš
reklama
Druhým dechem je však třeba dodat, že se situace od roku 2014 vylepšuje a značnou roli v případě Česka (na rozdíl od Slovenska) sehrály intervence ČNB. Ty načas snížily relativní náklady na českou práci. V roce 2017 by už dohánění mzdové úrovně měla znovu pomáhat i posilující česká koruna. Koruna je přitom v Česku tradičnějším kanálem, prostřednictvím kterého se ekonomika v “dobrých časech” snaží dohánět mzdovou a cenovou úroveň západních zemí. I tak ale v nejbližších letech nelze čekat zázraky - dohánění mzdové úrovně je během na hodně dlouhou trať.
Agresivní požadavky slovenských odborářů ve Volkswagenu na 16% nárůst mezd vypadají v tomto světle na první pohled přehnaně. Levná pracovní síla byla častokrát jedním z klíčových argumentů, proč zahraniční investoři na Slovensku investovali. I s ní patří slovenský závod Volkswagenu k těm méně ziskovým v rámci celého koncernu.
Příliš rychlý růst mezd také může poškodit menší a střední firmy v podhoubí automobilového průmyslu nebo ve strojírenství - jednoduše proto, že si tak vysoké nárůsty mezd nebudou moci dovolit. V zemích s nejvíce konkurenceschopným průmyslem a vysokými mzdami, jako například v Dánsku, jsou přitom motorem růstu mezd právě menší a střední podniky...
Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
