Česko je podobně jako řada dalších konvergujících ekonomik o poznání otevřenější s cykličtější ekonomikou než hlavní obchodní partneři na západ od našich hranic. S trochou nadsázky se dá říci, že se jedná o “turbo” Německo. Za dobrého počasí uhání vpřed více než dvojnásobnou rychlostí, ale za horšího naopak dokáže o to rychleji zpomalit.
Naposledy takové dobré časy panovaly před velkou finanční krizí v letech 2005-2008. HDP na hlavu v paritě kupní síly v těchto třech letech vzrostlo ze 78 % na 85 % průměru EU. Současně s tím šly vzhůru i hodinové mzdy v průmyslu, a to z 5,5 nad 9 euro na hodinu. Od té doby byl ovšem posun minimální a připomínal pohyb nerozhodného hlemýždě. Za posledních devět let hospodářská úroveň vystoupala “pouze” z 85 na 87 % HDP Unie a mzdy v průmyslu se posunuly kosmeticky k 10 euro za hodinu.
Soudě podle silných čísel za rok 2017 jsou ale dobré časy načas zpět. To je dobrá zpráva pro řadu zaměstnanců především v hůře placených profesích. Konvergence v dobrých časech totiž probíhá nejen na úrovni celých ekonomik, ale dohánějí i chudší profese a zaostávající regiony. Nejpomaleji ostatně rostou mzdy v Praze a v odvětvích jako je bankovnictví nebo IT. Špatnou zprávou je, že takto dobré časy v minulosti nikdy netrvaly příliš dlouho…
Jan Bureš
finanční analytik
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV