Jan Campbell: Pohřeb v Mnichově

23.02.2017 9:40

Mnichovská bezpečnostní konference, která právě skončila, si zaslouží nejenom komentáře, ale především hlubší analýzu 90 stránkového dokumentu, který připravili organizátoři konference, dokumentů a off-record rozhovorů, které po sobě zanechali referenti konference.

Jan Campbell: Pohřeb v Mnichově
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Jan Campbell

Hlavní dokument konference nese titul Post-pravda, Post-západ, Post-pořádek. Kdyby dokument nebyl vypracován západními elitami a nebyl tak důležitým v době současně probíhajících tří krizí - expanzivního kapitalistického systému, klinicky mrtvé demokracie a integrace EU, bylo by možné se smát podobně, jako se musím smát obavě paní komisařky a EU diplomatky Federica MogheriniovéUSA by mohly ztratit roli světového lídra. Předseda konference, Wolfgang Ischinger se nechal slyšet v německém Tagesspiegel konstatováním: USA, k lítosti, nepřichází v úvahu pro roli symbolického politického a morálního vůdce Západu. Americký prezident D. J. T. to potvrdil svým výstupem na konferenci na Floridě, jako producent fake-news, a vysláním svých emisarů do Mnichova a Bruselu.

Nebudu se rozepisovat o nesmyslu, jakým je označení dokumentu konference. Post – pravda neexistuje, protože opakem pravdy je vždy lež. To nemluvě již o tom, že pravda se často stává ozdobou bezmoci. Že se pravda často zaměňuje fakty. Že fakta jsou výrazem převahy. Jejich nadbytek. Schopnost jim rozumět, organizovat a mít je k dispozici, je náročná, drahá a málokomu daná možnost, která musí obsahovat lidskou schopnost, znalosti, čas a peníze. Podobně neexistuje žádný post – západ, stejně jako neexistuje post – pořádek. V každém případě ale titul konferenčního dokumentu indikují smrt, v následku utopení se v protikladech, které naší vůdci neumějí řešit, a drahý pohřeb v Mnichově.

Pohřeb v Mnichově byl v době stoletého výročí vstupu USA do první světové války. Byl v 28 roce po vydání knihy britského historika a specialisty na problematiku Evropy, Timothy Garton Ash, nazvané v českém vydání Rok zázraků (Paseka 2009, ISBN 978-80-7432-009-5). Bylo tomu deset let, co prezident Putin v roce 2007 řekl ve svém slavném projevu v Mnichově mimo jiné, že „..monopolární model světa je nemožný“. A americký senátor Lindsey Graham (1955) pochválil Putina za to, že udělal pro sjednocení Evropy více než západní politici za celá desetiletí. Nikdo v Mnichově 2017 nepřipomenul nahlas mylné hodnocení pana senátora. Když ale mluvil ministr Sergej Lavrov, citujíc z příkazu Gorčakova z roku 1861svému představiteli v USA Steklo, reakce nebyly posměch nebo rušení, jako v minulosti. Efekt Putinovy mnichovské řeči z roku 2007 a nikým neočekávané akceptování cestovních pasů a ostatních identifikačních dokumentů Doněcké a Luhanské republiky s okamžitou platností, zapůsobily, jako blesk. Putin byl, a současně nebyl v Mnichově.

Již proto se dnes nacházíme opět v roce zázraků. Těmi zázraky budou následky uvedených tří souběžných krizí, ve formě rostoucího populismu, nacionalismu a izolacionismu v Evropě a USA. Doprovod obstarají brexit, volby, migrace, produkce nových fake – news a alternativních faktů. Přidám – li k tomu vynášení vnitřních neshod mezi bezpečnostními složkami a prezidentem USA, kompromáty na lídry EU a ministry členských států EU a desintegrační proces EU, vidím nebezpečí, bezradnost,neschopnost lídrů si představit budoucnost, která je přede dveřmi, a neochotu řešit existující a formulovat vznikající protiklady.

Proto se ve stínu pohřbu v Mnichově mohlo 16. února hlasovat v EP o zřízení ministerstva financí EU, o nové funkci evropského ministra financí, o nové všeobecné evropské armádě, a dalším. To vše bez diskuze s občany EU. Nevylučuji, že historikové a právní experti budou posuzovat současné konání našich vůdců jako zradu. Zrádce moci (u moci), tvoří uměle zrádce (bez moci). Tento novodobý trend podporuje dezintegraci společnosti, ztrátu důvěry a ignoruje skutečnost, že nový společenský řád se neustanovuje na konferencích, při působení strachu občanů zbavených důstojnosti. Pohřební referáty v Mnichově se věnovaly úrovni nestabilnosti, která dosáhla „nepředstavitelné úrovně, na které se nachází maximálně nepředvídatelná situace, situace výjimečně nebezpečná“. Sliby pana McCaina – Doba je nebezpečná, nemějte pochyby: můžete se spolehnout na Ameriku. Vůbec, musíme se spoléhat jeden na druhého, jako přítel na přítele. Takové formulace a sliby, podobně jako mlžení masových medií mají za cíl klamat veřejnost, nedopustit paniku a udržet moc u moci. Ke změně systému docházelo v historii vždy v boji: válka nebo ideje. Současní vůdci nemají ideje. Velké války se bojí. Proto si musíme představit války regionální. Regionální válečný konflikt v našem sousedství, prohra Západu a Ukrajinské chunty se nedají vyloučit. Především, nebude li během měsíců mírově vyřešen problém Donecka a Luhanska.

Americký prezident D.J.T. nebude mít čas ani zájem se podílet na řešení evropských problémů v představitelné době. Vnitropolitická a hospodářská situace USA, a tzv. hybridní válka na vlastním hřišti, USA, mu to nedovolí. Radovat se budou burzy, spekulanti a militaristé. Zlepšení vztahů mezi USA a Ruskou federací není v kartách. Podle slov z Bílého domu zlepšení vztahu USA - RF, není možné na úkor zhoršení bezpečnosti EU. Podle slov zástupce USA v RB OSN, bez návratu Krymu Ukrajině. Prezident Putin se nehledě na nekonečné provokace nevydá s ruskou armádou na cestu do Varšavy, Berlína nebo Londýna. Jemu bude stačit změnit taktiku. K té patří mimo jiné například přiznání Kurdistánu, včetně chyb, které udělal v tomto kontextu SSSR. Nebo odstranit americké základny z území Sýrie, zvýšit hlas v současném informačním, dezinformačním, fake-news hluku, včetně alternativních faktů. Když to nepomůže, nezbude mu nic jiného, než porušit tradici, opustit roli obránce a zaměnit ji mužskou rolí, lovce. Podporu změny taktiky Ruska nabídl nepřímo zástupce ČLR na Mnichovské konferenci, Wang I (pchin-jin Wang Yi, znaky ??; narozen 1953) sdělením, že Rusko a Čína společně doposud stabilizovaly mezinárodní situaci.

Prezident D.J.T jako obchodník to nebude mít lehké s nevolenými lídry EU a volenými prezidenty RF a ČLR. Obchod mezi USA a RF na téma boje s IS vylučuji. Jestliže máme společného nepřítele, tak není o čem jednat. Analog platí i pro sankce. Ty byly vyhlášeny jednostranně. Nemohou být proto ruským aktivem a předmětem jednání. Federalizace Ukrajiny jako výsledek obchodu Trumpa s Putinem, by představovala novodobou Jaltu. Zde však platí: nikdy nevstoupíš do téže řeky. Ukrajina by při takovém obchodu pravděpodobně zmizela z politické mapy světa. Komu by to posloužilo? Proto se pohřeb v Mnichově netýkal NATO. Evropské elity budou vynuceny USA podpořit NATO, a platit. Smrt NATO by totiž znamenala pro USA ztrátu kontroly nad politikou a trhem EU. Ztráta kontroly a NATO by umožnila atomové vyzbrojení SRN. To ale není v zájmu USA, ani Ruska, stejně jako velký válečný konflikt mezi nimi. Protože pravda a komunikace s ní představují vztah ke zkušenosti a historii, což neustále ignorujeme, musely být pravda, západ a pořádek v Mnichově pohřbeny. Válcováni fake-news, alternativnými fakty a kontrolou občanů bude ale pokračovat. Souhlasu netřeba.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

13:04 Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

Snižování základní úrokové sazby na 5,25 procenta nás sice drží daleko od cílových 2 – 3 procent, al…