Středeční teroristický útok na turisty před muzeem v Bardá za sebou zanechal více než dvacet mrtvých a obrovskou díru v důvěryhodnosti Tuniska jako turistické destinace.
Mezi mrtvými byli občané řady států, včetně mnoha Poláků. Žádná česká cestovní kancelář v současné době v Tunisku svou skupinu nemá.
Tunisko se v něčem vrátilo do doby před více než desetiletím, kdy teroristé zaútočili na ostrově Džerba, jinak je totiž Tunisko známo jako velmi bezpečná země – mnohem více útoků tohoto druhu zažil mnohem větší Egypt.
Jinak ale Tunisko zcela bezpečné není, pokud budeme hovořit všeobecně. V horách se bezpečnostní jednotky staly opakovaně cílem útoků a také při atentátech zahynuli dva význační politikové hlásající sekularismus a nepřátelství vůči islamistům.
Zejména v posledních letech po svržení režimu prezidenta Ben Alího se situace zhoršila, protože obávaná policie ztratila velkou část své moci a armáda v Tunisku nebyla nikdy příliš silná.
O to se ostatně staral sám diktátor, který se obával vojenského převratu. Současná tuniská policie také nemá zcela uspokojivé zkušenosti s bojem proti islamistickému extremismu.
V jiných ohledech je ovšem Tunisko i nadále spořádaným premiantem v oboru zavádění demokracie. Proběhly zde opakovaně demokratické volby a výměna vlády, přičemž naposledy zde byli od moci odstaveni islamisté jak v parlamentu, tak i v prezidentské funkci.
Existuje podezření, že umírněně islamistická strana An Nahdá je v nějakém spojení s radikálnějšími uskupeními, které například prováděly útoky na shromáždění levicových sil v Tunisku.
Právě zatlačení politické reprezentace islamistů mohlo vést k tomu, že se extremisté rozhodli udeřit, přičemž není zatím jasné, o jako skupinu jde. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil a Islámský stát na svém twitterovém účtu pachatelům „jen“ pogratuloval.
V samotném Tunisku je několik ozbrojených skupin, včetně Al-Káidy v Maghrebu, ovšem největší a nejvlivnější je Ansár aš-Šaría.
Protože jsou známa už jména obou přímých pachatelů a zatčeni byli další čtyři lidé, je pravděpodobné, že se podaří vypátrat původce atentátu – atentátu na tuniský turistický průmysl, jak uvedl zcela opodstatněně jeden tuniský politik.
Přitom právě turismus je jedním z mála výdělečných oborů jinak skomírající tuniské ekonomiky. Přesto je na místě se ptát, proč právě Tunisko bylo dějištěm jednoho z největších útoků na turisty za poslední léta.
Odpovědí je několik. Zaprvé je Tunisko obklopeno nestabilními státy plnými zbraní, Alžírskem a zejména Libyí. Za druhé v těchto státech bojuje řada Tunisanů, a to tím spíše, že v samotném Tunisku, země bez občanské války, nemají možnost bojovat. Tito lidé s bojovými zkušenostmi se ovšem vracejí.
Tunisko je však i nadále chudou zemí s početnou vrstvou chudých a nevzdělaných mladých lidí, kteří nemají práci ani perspektivu. Ti jsou snadnou obětí islamistické propagandy a nechávají se zverbovat pro zahraniční boj.
Právě Tunisané představují nejpočetnější skupinu při přepočtu na hlavu mezi zahraničními bojovníky Islámského státu. A v neposlední řadě k tomu všemu přispívá relativní svoboda, které se obyvatelé Tuniska těší, kterou lze ovšem také zneužít.
Tunisko však na rozdíl třeba od Libye i nadále zůstává mladou demokracií, společností se silnou vírou v sekularismus a s rozvinutou občanskou společností. Je tedy naděje, že černá středa v Bardá nebude předělem, ale jen smutným zastavením.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
