Jan Jůn: Británie - jednání s EU o příspěvku a nová zbraň proti UKIPu

08.11.2014 14:53

Britský premiér Cameron jednal v pátek na severském summitu Evropské unie v Helsinkách. Oficiálně o tom, jak učinit unii konkurenceschopnější a liberalizovat dál mezinárodní obchod, zatímco neoficiálně se v kuloárech snažil zjistit, zda je vůbec nějak legálně možné omezit „nadměrnou“ migraci uvnitř unie, například zastavením vyplácení sociálních dávek čerstvým příchozím, jako v řadě členských zemí.

Jan Jůn: Británie - jednání s EU o příspěvku a nová zbraň proti UKIPu
Foto: archiv
Popisek: Britský premiér David Cameron

Migranti tam musejí nejdříve dva či tři roky odpracovat a pak teprve mají nárok na sociální dávky a odpisy na daních. Experti tvrdí, že pokud by systém Británie zavedla, přijíždělo by automaticky mnohem méně migrantů z unie i imigrantů z jiných zemí a kontinentů.

Cameronův ministr financí George Osborne mezitím jednal v pátek s rezortními kolegy v Bruselu o tom, zda a o kolik by se dal snížit navršený příspěvek Británie do unijní pokladny ve výši 1,7 miliardy liber, který, Osborne tvrdil, Británie 1. prosince prostě nezaplatí. Zprávy z jednání hovořily o Francouzi navrhovaném odložení splátky o rok, čímž by se suma snížila, nebo o přezkoumání metodiky výpočtu, takže Britům řada zemí zjevně fandí. 

Zatímco premiér Cameron jednal v Helsinkách, v Británii stále doznívalo v euroskeptických kruzích překvapení nad ve středu zveřejněnou studií Centra pro výzkum a analýzu migrace londýnské univerzity UCL, která zkoumala dopad migrace za prací i imigrace mezi lety 1995 a 2011. 

Co se týče oněch let, studie zjistila, že vnitrounijní migranti (zejména z nových členských zemí střední a východní Evropy, včetně České republiky a Slovenska) přispěli Británii na daních a jinak – tím, že pracují - sumou 4,4 miliardy liber, zatímco imigranti odjinud stáli Británii za stejné období 118 miliard liber – na sociálních přídavcích, bydlení a podobně.

Nejvíce ovšem stáli sami Britové, na které stát doplatil sumou 591 miliardy liber. Studie dále zjistila, že vnitrounijní migranti z východních zemí unie mezi lety 2000 a 2011 byli mladší, měli v průměru vyšší vzdělání než „domorodí“ Britové, získali lepší pracovní místa a přispěli tak Británii zhruba 20 miliardami liber a tedy o 12 procent více než dostali na sociálních dávkách.

Ještě lépe si vedli migranti ze „starých“ unijních zemí, kteří celkem přispěli zemi o 64 procent vyššími sumami, než dostali. Z dalších zjištění studie potvrdila, že mezi lety 1995 a 2011 přišlo do Británie sedm milionů migrantů a imigrantů, z toho z unie 2,3 milionu a ze zemí mimo ni 4,6 milionu a celkem nyní tvoří 14 procent britské populace, ze sedmi procent v roce 2000.

Čísla podtrhující přínos migrace uvnitř unie zjevně nepotěšila xenofoby a mohla by mít negativní dopad na růst obliby xenofobní strany UKIP - zejména ona zjištění, že migranti z unie mají celkově nižší pravděpodobnost, že budou žít na sociálních dávkách a daňových kreditech, než Britové.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.