Je veřejným tajemstvím, že i přes opatrné výroky představitelů Unie i jejích největších členských zemí pokračují přípravy na možnost nedohody s novou, většinově extrémně levicovou či marxistickou vládou Řecka a na tento odchod.
O tom, co v této souvislosti připravuje Evropská centrální banka ve Frankfurtu, se mnoho nehovoří a německá kancléřka Merkelová zní oficiálně stále smířlivě.
To potvrdila i nejnověji po jednání o celní unii v Kanadě, kde vyzvala – už po několikáté – řeckou vládu, aby pokračovala na cestě reforem, a dodala, že země by měla zůstat v eurozóně, což je i jedním z postulátů zahraniční politiky její vlády.
Připomněla pak Aténám, že Unie stojí na dvou pilířích – solidarity a vlastního úsilí členských zemí.
Mezitím ovšem pronesl řecký premiér Tsipras ve sněmovně první důležitý projev, ve kterém nejen odmítl další utahování opasku a podmínky záchranného balíku Unie jeho zemi ve výši 240 milionů eur, ale zároveň požadoval, aby Německo Řecku vyplatilo další stamilionové válečné reparace, kromě těch vyplacených už v roce 1960.
Že pak jeho vláda zároveň – po zrušení pro Ni nepřijatelných 30 % Bruselem požadovaných reforem – dodrží zbývajících 70 %.
Už první reakce německého vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriela byla odmítavá, neb reparace byly vyřešeny dohodou velmocí před sjednocením Německa, a tak není divu, že se k poradě o možném dalším vývoji rozhodli i Britové.
Britský premiér David Cameron povolal v pondělí nezvykle do své úřadovny v Downing Street představitele centrální banky Bank of England a ministerstva financí a hodinu s nimi podle zdrojů probíral, jak by „Grexit“ ovlivnil eurozónu, britské investice a ekonomiku.
Jak známo, finanční trhy už ovládá panika, řecké bankovní akcie poklesly o dalších 10 % a burza o téměř 5 % na hodnotu roku 2012. Agentura Moody’s dál snížila rating pěti největších řeckých bank a vládní tříleté obligace se vyšplhaly na neprodejných 22 %. Britům se tedy není co divit.
Pokud by se totiž Tsiprasovi marxisté nedohodli s Bruselem a neprobudili se z takto snad posledního naivního ultralevičáckého snu o organizaci společnosti v Evropě, Evropská centrální banka by po schůzce vůdců Unie tento týden odmítla na jednání rady 18. února Aténám další podporu likvidity.
Řecko by muselo vyhlásit bankrot, zavést výjimečnou kontrolu proti útěku kapitálu ze země, opustit euro a zavést drachmu.
Mluvčí premiéra Camerona ohlásil, že pondělní diskuse zahrnovala „rizika tlaků na finančních trzích ohledně dopadu a nejistoty, které dál vzrůstají,“ a že plány budou upřesněny podle vývoje.
Experti tvrdí, že naprostá většina řeckých dluhů se týká eurozóny a závazky Británii činí něco přes šest miliard liber, což je prý relativně málo, i když britské firmy, kterým řečtí obchodní partneři něco dluží, by přišly velmi zkrátka.
To v neděli potvrdil televizi BBC i ministr financí George Osborne. Ten varoval, že dopad řeckého opuštění eura by měl „velmi závažné důsledky“ i pro Británii a další země mimo už i tak stagnující eurozónu. Jinými slovy by zjevně znamenal „konec nadějí na brzké evropské hospodářské oživení“.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
