Realita:
Příchod na svět církevních restitucí lze vnímat jako narození nechtěného dítěte. Tedy z pohledu čtyř pětin občanů ČR. Nicméně, vynechejme intimnosti početí, které můžeme klasifikovat jako znásilnění a kdy rodička přečkala těžký porod císařským řezem a církevní restituce spatřily světlo světa. Hle, stal se zázrak, dlouholetá touha a přání Boží bylo naplněno a ukradený majetek bude (by měl být) konečně církvi vrácen!
Hypotetická situace:
Jen velmi krátce a stručně. V nadpise článku je zmínka o hypoteticky pojatých církevních restitucích, dá-li se to takto vůbec napsat. Popusťme uzdu fantazii a představme si, čistě hypoteticky situaci, kdy pro řešení požadavků církve resp. jejich představitelů na vrácení církevního majetku, by se společnost, resp. stát nacházel v situaci, kdyby:
- existovalo zcela jiné, skutečně demokratické legislativní právní uspořádání,
- existovaly relevantní a spravedlivé zákony, jejich respektování, ctění Ústavy ČR, LZPS
- existovalo všeobecné referendum jako součást legislativy, zákonů a norem ČR.
- korupce byla v české politice zcela neznámým pojmem.
Otázka: Jak by asi existovala, fungovala, konala a prosperovala církev, která se prý bez navráceného majetku a peněz z finančního vyrovnání neobejde? Šla by církev na buben, zkrachovala by, šla do exekuce?
Odpověď: No samozřejmě že ne, všechny ty fabulace o potřebě majetku a peněz k zajištění existence a chodu církve jsou jen zástěrkou a blamáže k tomu, aby se představitelé církve (a politici) snadno dostali k majetku a penězům. Nic by se nezměnilo, církev by fungovala dál stejně, jako funguje po staletí až dodnes, jen by se někteří čeští církevní představitelé museli vzdát vidiny lehce získaných majetků a finančních prostředků, více se oddat křesťanské skromnosti, možná by se museli také víc snažit a pro svou existenci podřídit své zájmy i zkušenostem a vzorům ze zahraničí, kde si např. sami věřící platí svou církev apod.
Omlouvám se čtenářům, pokud jsem je odvedl jejich pozornost od holé reality současných dnů. Jakkoliv má být tento pohled pouze a jen hypoteticky odlehčující, nelze stavět na žádném „kdyby“ protože víme, že co se stalo je realita a zvrátit to nebude snadné, spíše značně problematické (zda-li vůbec).
Přejme si však aby se dařilo těm, co o zmírnění dopadů církevních restitucí v náš celospolečenský prospěch, v čele s paní L. Procházkovou, srdnatě bojují.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz