Jiří Baťa: Církevní restituce jinak

25.02.2014 13:30

Aneb trochu hypotetického pohledu na věc neuškodí

Jiří Baťa: Církevní restituce jinak
Foto: hns
Popisek: Církevní restituce, ilustrační koláž

Realita:

Příchod na svět církevních restitucí lze vnímat jako narození nechtěného dítěte. Tedy z pohledu čtyř pětin občanů ČR. Nicméně, vynechejme intimnosti početí, které můžeme klasifikovat  jako  znásilnění a kdy rodička přečkala těžký porod císařským řezem a církevní restituce spatřily světlo světa. Hle, stal se zázrak, dlouholetá touha a přání Boží bylo naplněno a ukradený majetek bude (by měl být) konečně církvi vrácen!

Hypotetická situace:

Jen velmi krátce a stručně. V nadpise článku je zmínka o hypoteticky pojatých církevních restitucích, dá-li se to takto vůbec napsat. Popusťme uzdu fantazii a představme si, čistě  hypoteticky  situaci, kdy pro řešení požadavků církve resp. jejich představitelů na vrácení církevního majetku, by se společnost, resp. stát  nacházel v situaci, kdyby:

  • existovalo  zcela jiné, skutečně demokratické legislativní  právní uspořádání,
  • existovaly relevantní a spravedlivé zákony,   jejich respektování, ctění Ústavy ČR, LZPS
  • existovalo  všeobecné referendum jako součást legislativy,  zákonů a norem ČR.
  • korupce  byla v české politice zcela neznámým pojmem.

Otázka: Jak by asi existovala, fungovala, konala a prosperovala církev, která se prý bez   navráceného  majetku a peněz z finančního vyrovnání neobejde? Šla by církev na buben, zkrachovala by, šla do exekuce?

Odpověď: No samozřejmě že ne, všechny ty fabulace o potřebě majetku a peněz k zajištění existence a chodu církve jsou jen zástěrkou a blamáže k tomu, aby se představitelé církve (a politici) snadno dostali k majetku a penězům. Nic by se nezměnilo, církev by fungovala dál stejně, jako funguje po staletí až dodnes, jen by se někteří čeští církevní představitelé museli vzdát vidiny lehce získaných majetků a finančních  prostředků, více se oddat křesťanské skromnosti, možná by se museli také víc snažit a pro svou existenci podřídit své zájmy i zkušenostem a vzorům  ze zahraničí, kde si např. sami věřící platí svou církev apod.

Omlouvám se čtenářům, pokud  jsem je odvedl jejich pozornost od holé reality současných  dnů. Jakkoliv má být tento pohled pouze a  jen hypoteticky odlehčující,  nelze stavět na žádném „kdyby“  protože víme, že co se stalo je realita a zvrátit to nebude snadné, spíše značně problematické (zda-li vůbec). 

Přejme si však aby se dařilo těm, co o zmírnění dopadů církevních restitucí v náš celospolečenský prospěch, v čele s paní L. Procházkovou, srdnatě bojují. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

13:04 Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

Snižování základní úrokové sazby na 5,25 procenta nás sice drží daleko od cílových 2 – 3 procent, al…