Karel Hvížďala: Co odhaluje spor o platy soudců a státních zástupců

11.02.2015 10:24

Dne 29. prosince 2014 Nejvyšší soud potvrdil, že platy soudců a státních zástupců byly špatně vypočteny, stát jim platil méně, než měl. Většina dvanáctileté doby je po 9 letech promlčena, na doplacení mají proto postižení nárok jen za poslední 3 roky, a o ně se s nimi exekutiva hrdlí.

Karel Hvížďala: Co odhaluje spor o platy soudců a státních zástupců
Foto: hns
Popisek: Fotokoláž.

Stát se ale snažil s odvoláním na to, kolik by ho to stálo – premiér Sobotka hovořil o pěti miliardách – jim doplacení chybně vypočtených platů znemožnit.

V pátek se domluvili na předběžném kompromisu: Stát by jim vyplatil asi 1,2 miliardy a oni by stáhli asi 1300 žalob, což je rovněž návrh neslušný, protože mu nepředcházela omluva, i když se vláda odvolává na slušnost.

Nakonec ale v pondělí vláda návrh schválila a soudkyně, která spor vyvolala, prohlásila, že žalobu bere zpět. Spor ale zdaleka není u konce, protože na dohodu musí přistoupit i další soudci.

A pak zůstává ještě možnost, že kauza doputuje i k Ústavnímu soudu, který by řešil, jestli je rozpor mezi rozhodnutím Nejvyššího soudu s nálezem Ústavního soudu z minulého července.

A ministryně soudci, který může spor poslat k Ústavnímu soudu, doporučuje, aby ji podal, i když na to nemá právo: Soudce je nezávislý na exekutivě a ve starých evropských zemích by musela kvůli tomu nejspíš odstoupit, nebo se omluvit.

Spor tedy ukazuje na hluboké poškození naší právní kultury minulou vládnoucí nenormalitou.

V západní společnosti, počínaje středověkým feudalismem, kde existovaly smlouvy mezi lenním pánem a vazalem, králem a vznikajícími městy, najdeme klíč k pochopení společenských, a tedy i politických vztahů.

Odtud pramení myšlenka právního státu a systém nezávislého soudnictví, jež začíná mýtickou Magnou chartou z roku 1215 v dnešní Velké Británii.

Z feudální smlouvy se vyvinula smlouva společenská, z které se zrodilo chápání západní svobody, odpovědnosti a autonomie občanské společnosti.

Na východě a v Rusku není a nikdy nebyl stát vytvářen společností, ale naopak tam stát formuje společnost, přetváří si ji ke svému obrazu. Stát je víc než občan a občan je jeho vazalem.

Na Západě je tomu opačně: Ústava a zákony vytvářejí právní stát. Proto je český spor o platy soudců a státních zástupců nemorální. Stát buď omylem, nebo úmyslně udělal chybu, aby ušetřil, a teď se snažil, s odůvodněním, že by to bylo drahé, udělat vše, aby ji nemusel napravit.

Z laického pohledu je ale zřejmé, že řeči o tom, že narovnání platů by vedlo ke zvýšení napětí mezi společností a soudci a oslabilo jejich pozici, je liché, protože naopak nedodržení platných zákonů ohrožuje daleko více pozici státu jako garanta zákonnosti, a tím pádem i občanů.

Dnes jsou to soudci a státní zástupci a zítra to může být jakýkoliv občan, dostane-li se do sporu se státem, nedostane nic, i když bude mít pravdu, měl-li by mu stát zaplatit odškodné. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

12:26 Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

Chtěl bych se dožít toho, až naše silnice budou brázdit jen elektrické vozy. Jak říkají pirátští pos…