I když se očekává, že mezi oběma stranami dojde k sérii kompromisů, prospět by to mohlo spíše v domácí politice. Bez silné exekutivy jakéhokoliv stranického zabarvení na mezinárodním poli ale prohrávají Spojené státy jako celek.
Obamova hvězda padá už dlouho a překvapením ani tak není současná drtivá porážka demokratů jako to, že si v Kongresu drželi své pozice tak dlouho. Teď se navíc dostali do menšiny nejen ve Sněmovně reprezentantů, ale také v Senátu, kde bude šéfem republikánské většiny staronový senátor za stát Kentucky Mitch McConnell. Novými republikánskými senátory budou např. Thom Tillis v Severní Karolíně nebo Cory Gardner v Coloradu.
McConnell vyzývá obě strany ke spolupráci. Podle listu The Guardian se totiž obává, že Obama, který se na poslední dva roky své vlády může stát nekontrolovatelnou střelou podkopávající republikánské zájmy, může schválit legislativu legalizující pobyt některých skupin imigrantů, a to jak přislíbil jednostranným rozhodnutím i bez souhlasu Kongresu. Tomu chtějí republikáni zabránit.
Mitt Romney by byl podle konzervativní televizní stanice Fox News ochotný podpořit pouze dílčí opatření např. přísnější ostrahu hranic. Prosazení balíčku imigračních opatření v podobě nového imigračního zákona budou republikáni pravděpodobně blokovat.
„Zásek“ v americkém politickém systému může oživit řadu témat. Tím, které republikány pálí asi nejvíce je zdravotnická reforma tzv. Obamacare. I když by si na ni nejraději smlsli, nebude to tak jednoduché. Prezident může republikány vetovat. Vůdce republikánů ve Sněmovně reprezentantů John Boehner pro agenturu Reuters prohlásil, že potom by se jeho strana snažila odstranit alespoň části zákona - pokutu pro Američany bez zdravotního pojištění nebo daň na zdravotnické přístroje.
Republikáni budou vyvíjet nátlak na snížení rozpočtového deficitu a daňovou reformu. Očekává se, že po šesti letech demokratického blokování, přijde na řadu také projekt ropovodu Keystone vedoucího z kanadské Alberty k rafinériím v Mexickém zálivu. Republikáni se mohou ostře vymezit vůči Obamově environmentální politice a snažit se Keystone znovu rozjet.
Na tristním stavu americké zahraniční politiky letošní volby mnoho nezměnily a ani nemohly, protože pro ni bude klíčové až zvolení nové hlavy státu. Obamova neschopnost zajistit USA dobrou pozici pro postup vůči Rusku a Islámskému státu, která se také podepsala na volebním výsledku, může být maximálně zmírněna tím, že se obě strany shodují na nutnosti intervence proti islamistům.
Ostrá bitva by se ve Washingtonu mohla odehrát kvůli Íránu. Šéf Bílého domu má teď máslo na hlavě. List The Wall Street Journal totiž přišel se zprávou, že prezident poslal do Íránu tajný dopis, kterým lanaří tamějšího vůdce Alího Chamenejího ke společnému postupu proti Islámskému státu a decentně přitom naznačuje, že íránský jaderný program by v omezené míře nemusel být pro Američany zase až takový problém.
Prezidentovo děsivé laissez-faire v zahraniční politice, tedy taktika ve stylu „vše se vyřeší samo“, je sice skvělou municí pro republikány - v současnosti i pro volby v roce 2016 - ale to americký problém nevyřeší. Schopnost USA rychle a efektivně jednat vůči postupu svých mezinárodních rivalů i po obměně části Kongresu i nadále pokulhává.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
