Lukáš Kovanda: Zvýšení zdanění hazardu je plivnutím v moři

29.10.2020 17:50

Komentář k návrhu premiéra Babiše zvýšit zdanění hazardu

Lukáš Kovanda: Zvýšení zdanění hazardu je plivnutím v moři
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda

Zrušení superhrubé mzdy a také zrušení takzvané solidární přirážky, která tento Sněmovně předložil premiér Andrej Babiš, mají podle příslušné zprávy připravit veřejné rozpočty o 85,7 miliardy korun. Část této ztráty bude kompenzována tím, že lidem ve výsledku zůstane v kapse v souhrnu více peněz. Část z nich použijí na navýšení své spotřeby, takže stát vybere více na DPH. Inkaso DPH se zvýší o šest miliard, tudíž celkový výpadek veřejných rozpočtů ze zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky má činit 79,2 miliardy korun. Státní rozpočet přijde z této částky o 52,1 miliardy, obecní rozpočty o rovných dvacet miliard a krajské rozpočty pak o 7,1 miliardy.  

Premiér Babiš zároveň navrhuje zvýšit daň z hazardu. Od tohoto navýšení si slibuje dodatečný výnos pro státní kasu čítající 300 milionů korun ročně. Jde ale jen o symbolické gesto, které z hlediska budoucí udržitelnosti veřejných financí prakticky nemá význam. Superhrubou mzdu totiž premiér plánuje zrušit – spíše však jen „přerušit“ – na dva roky. To tedy odpovídá výpadku ve státním rozpočtu čítajícím dohromady, za oba dva roky, 104,2 miliardy korun. Pokud bychom chtěli tuto sumu poskládat z částek, které má ročně vynést navýšení zdanění hazardu, budeme se skládat více než 347 let, tedy do roku 2368. Jde samozřejmě jen o hypotetickou ilustraci, která ovšem dobře dokumentuje, že Babišovo navýšení zdanění hazardu je opravdu jen „plivancem v moři“.

Za účelem konsolidace veřejných financí je třeba provést neskonale razantnější kroky, než je nyní zamýšlené navýšení zdanění hazardu. Nemůže přitom jít jen o kroky dále zvyšující daňové zatížení obyvatelstva. Stát musí začít u sebe. Musí zlevnit svůj provoz, digitalizovat státní správu, rozprodávat málo využívaný majetek, včetně nemovitostí, a v neposlední řadě propouštět zaměstnance placené z veřejných peněz, či jim alespoň snižovat platy. Tíha koronavirové krize zkrátka nesmí dopadat převážně jen na pracovníky soukromé sféry, živnostníky, podnikatele firmy a podniky.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bohdan Babinec: Není chování mocných světa, Evropské unie, USA a NATO farizejské?

12:16 Bohdan Babinec: Není chování mocných světa, Evropské unie, USA a NATO farizejské?

Jsme svědky brutální války, kterou vede agresivní Putinovo Rusko proti Ukrajině. Tuto agresi odsoudi…