V našich médiích se o ní často píše především s otázkou plotu vůči migrantům. Pomáhá zde také česká policie. Občas se objeví menší zpráva o jakýchsi nepokojích v hlavním městě Skopji. Naposledy se psalo o dvou mladých Češích, kteří byli zatčeni během demonstrací a vyhoštění. Co se v zemi blokující balkánskou cestu migrantům děje?
Zrození současné Makedonie se datuje od roku 1991, což znamená, že letos oslavuje svoje čtvrtstoletí. 7. června 1991 změnila nejprve svůj název z Makedonská socialistická republika na Republika Makedonie a v roce 1993 se opět titulování země pod nátlakem Řecka změnilo na současný poměrně složitý název Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
Makedonií až příliš často otřásají vnitřní nepokoje. Když země zvládla nepokoje s národnostní albánskou menšinou, které se několikrát opakovaly a hrozily, že konfliktem přerostou v občanskou válku, dochází nyní k politickým rozporům zapříčiněným odkrytím rozsáhlé korupce a odposloucháváním tisíce občanů (650 tisíc odposlouchaných hovorů). V letech 2008 až 2015 se přelila obrovská částka peněz ze státní kasy do kapes soukromníků. K obnovení nepokojů došlo v polovině dubna, když prezident Djordje Ivanov omilostnil šestapadesát obviněných osob, především politiků zapojených do odposlechů. Své rozhodnutí vysvětlil tím, že si přeje, aby se do nadcházejících červnových voleb obvinění politici mohli účastnit předvolební kampaně bez jakéhokoliv handicapu a osočování.
Barevná revoluce
Od dubna, kdy začaly nové nepokoje, změnily se povětšinou světlé fasády budov hlavního města v neskutečně strakatou scénu. Do Skopje zavítalo jaro, a to „politické jaro“ se vším všudy – jak se dnes nosí s barevnou, zde strakatou, revolucí. Zřejmě nebyl nápad na určitou barvu, a tak demonstrující házejí pytlíky s různými barvami na zdi domů, především státních institucí a barví vodu ve fontáně na náměstí. Komentátoři, když píší o „barevné strakaté revoluci“, neopomenou přirovnat ji k barevným revolucím v minulých letech ve světě a z toho usuzují, že hněv Makedonců je podporován ze Západu za účelem destabilizace země. Demonstrace konající se v hlavním městě se přenesly i do dalších měst.
Situace je zde komplikovaná, neboť o vliv na Makedonii střídavě usiluje Rusko a Západ, ale přitom nikoho ze soupeřů ani nezajímá, co se uvnitř země děje. To se projevuje také tím, že obyvatelé dávají najevo, že je pro změnu nezajímá vnější svět a jeho problémy. Což může ohrožovat problémy s migrací. Netřímají jako jinde během barevných revolucí vlajky EU nebo USA, ale pouze a jen vlajky makedonské. Bouře lidí se otočila proti umírněné pravicové národně-konzervativní straně s křesťansko-demokratickou orientací VMRO-DPMNE (Vnatrešna Makedonska Revolucionerna Organizacija-Demokratska Partija za Makedonsko Nacionalno Edinstvo), která zde vládne již deset let. Celou dobu je zde zakořeněn autoritativní režim premiéra Nikoly Gruevského, který je postaven na klientelismu, kdy zasahuje do každé buňky společnosti. Ještě před rokem se mluvilo o podezření z korupčnictví, ale neexistovaly přesvědčivé důkazy. V minulém roce se ledy hnuly, když opoziční sociální demokracie, údajně podporovaná Západem, začala zveřejňovat fotodokumentaci usvědčující vládu. Fotografie pocházející ze zdrojů tajné policie odkrývají volební machinace, podplácení, ovlivňování justice a nezákonné odposlouchávání. Například premiér požaduje úplatek 20 milionů eur za schválení smlouvy s jistou čínskou společností. Letos v lednu předseda vlády Gruevski jen formálně odstoupil a kleptokratická vláda dále fungovala do doby, než nezávislí státní zástupci přišli s dostatečným důkazním materiálem proti padesáti obviněným z odposlouchávání. Navíc v této bouřlivé situaci zatím veřejností nepovšimnutý prezident udělil milost obviněným, kterým hrozí žaloby a stíhání. To byla poslední kapka pro občany Makedonie, kteří vyšli do ulic. Teprve na tuto situaci zareagovala EU a Brusel začal vyhrožovat současné vládě, že přestane jednat o přístupových krocích vstupu do EU a přidal k tomu výhrůžku možných sankcí. Demonstrace zatím nejsou natolik masového charakteru, aby byly s to svrhnout vládu, ale zcela určitě demonstrující počítají s hrozbou Západu a jsou ochotni v protestech vydržet i delší dobu.
Nestabilita jihu
Není zcela jasné, zda jednání bruselské administrativy je ovlivněno skutečně demonstracemi nebo možností zkomplikování uzavření balkánské cesty migrantům. V Makedonii panuje obava, že se premiér pokusí zvládnout odpor části obyvatelstva organizováním mítinků svých příznivců nebo se dokonce spekuluje o možnosti opětovného vyvolání albánsko-makedonského etnického konfliktu, kdy by byla povolána k zásahu armáda.
Existují i další teorie současných nepokojů v Makedonii, a to, že za vším stojí možnost stavby plynovodu, kdy USA nejsou nadšeny z jeho uskutečnění, neboť protlačují export svého břidličného plynu do Evropy a záměrně proto vyvolávají neklid na jihu Balkánu.
Tato teorie koresponduje s poukázáním na možnost vyvolání dalších nepokojů, tentokrát v Republice Srbské v Bosně, kde by se údajně rovněž jednalo o zahraniční intervenci s cílem oslabit zdejší vládu a vyvolat v oblasti pocit nejistoty a nestability. Na vyvolání nepokojů v této bosenské republice má především zájem sarajevská vláda a Západ, kterému se nelíbí, že tato republika je podporována nejen Srbskem, ale také Ruskem.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
