Mirko Raduševič: Srbsko s Chorvatskem vykopaly válečné sekery

30.12.2016 13:12

Rozruch přinesla zpráva, že Srbsko nakupuje od Ruska nové zbraně: 30 tanků T72, 30 obrněných vozidel BRDM-2, protiletadlový systém BUK. Největší pozornost přitáhla objednávka již použitých bojových letadel MIG-29.

Mirko Raduševič: Srbsko s Chorvatskem vykopaly válečné sekery
Foto: Hans Štembera
Popisek: Letadlo, ilustrační foto

Jedná se o dodávku nejprve šesti těchto bojových letadel, která mají být dodána do konce března 20017 a celkem má být srbská armáda vybavená deseti ruskými stroji. O těchto dodávkách jednal srbský premiér Aleksander Vučić 21.prosince v Moskvě s ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu. Ze Západu přichází komentáře popisující obavu ze srbsko-ruského vojenského obchodu, kdy Srbsko se sice chce stát členem EU, ale vojensky se sbližuje s Ruskem. Srbský premiér proto Západ uklidňoval slovy: „Srbsko neustoupí od své vojenské neutrality“.

Vzápětí přichází zprávy z Chorvatska, když prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová oznámila , že Chorvatsko nakoupí vojenskou techniku a bojová letadla ze Západu. Zatímco u bojových letadel a další techniky není jasno, již nyní dala na vědomí, že má zájem o americké helikoptéry Black Hawk. Svoje prohlášení doprovodila komentářem na adresu Srbska: „Naše objednávka neznamená žádné zbrojní závody se Srbskem. Na objednávku Migů-29 se dívám jako na legitimní potřebu Srbska k obraně svého vzdušného prostoru.“ Navíc Chorvatsko přestalo blokovat přístupové rozhovory Srbska s EU a zdá se, jakoby zde byla snaha o strávení „černé“ minulosti. Ovšem to je, jak vidno pouze zdání.

Co se týče časové posloupnosti, spíše by se dalo mluvit o srbské reakci na chorvatské řinčení zbraněmi, neboť již začátkem roku se v Chorvatsku mluvilo  o nutnosti nákupu zbraní. Následovaly v květnu zprávy o tom, které bojové letouny hodlá Chorvatsko nakoupit a uvažovalo se o Gripenech, F 16 dodaných z Izraele, z Jižní Koreje to mohly být letadla FA 50 a konečně z Francie bojová letadla Rafael. U všech by se jednalo o již použitá letadla. Zatím největší naději mají švédské Gripeny.

Slovinské znepokojení

Tato situace spolu s dalšími politickými kroky obou zemí vyvolává u sousedů velké obavy. Poslední dobou skutečně lze sledovat přiostřování rétoriky mezi Chorvatskem a Srbskem. Celou situaci komentuje včerejší vydání slovinského deníku Delo v článku „Ohrožení dobrých sousedských vztahů mezi Srbskem a Chorvatskem.“

Článek mimo nákupu bojových letadel upozorňuje na další závažný chorvatsko-americký projekt. Autor článku popisuje rušnou situaci před několika týdny na letišti u Zadaru, kde přistálo americké dopravní letadlo s dodávkou pěti helikoptér OH-58D Kiowa Warrior. Podle autora se jednalo jen o jakousi „zprávu“ chorvatskému východnímu sousedovi. To nebylo vše. Článek upozorňuje na závažnější skutečnost, a to projekt nazvaný Novogradnja 540 (Novostavba 540), což není nic jiného než výstavba velké chorvatské válečné lodi se zbrojním systémem SMASH s dělem 30mm Mk44 Busmaster-II, podle článku údajně za pomocí USA. Chorvatské námořnictvo má zájem o pět super velkých válečných lodí. Slovinsko nemá dodnes vyřešenu otázku pobřežních a mezinárodních vod s Chorvatskem, proto možná je tento důraz autora článku na tento projekt.

Slovinský článek upozorňuje nejen na intenzivní „palbu“ v médiích jak chorvatských, tak srbských, kdy jedna strana obviňuje druhou ze zvyšování napětí. Nejde podle autora ani o to, že by Srbsko nebo Chorvatsko hodlalo v současnosti použít nakoupené zbraně, ale jedná se zvyšování napětí na Balkánu ze strany jak NATO, tak Ruska. „Většina z těchto hrátek nemá jiný význam, než boj o dominanci v regionu s konečným důsledkem pro Bosnu a Hercegovinu, o kterou mají zájem jak Chorvaté, tak i Srbové,“ píše se na serveru slovinského deníku Delo. K tomu autor na závěr dodává, že veřejnost s obavami sleduje řinčení zbraněmi mezi Srbskem a Chorvatskem, které přitom prezentováno jako „výhodná“ koupě –donace, ať z Ruska nebo USA. Lidé si všímají slov politiků z obou stran, kdy ještě začátkem tohoto roku srbský premiér Vučić oslavuje Den bosenské Republiky Srbské a na to mu odpovídá chorvatský ministr obrany Ante Kotromanović raketovou obranou pořízenou v rámci NATO.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

13:04 Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

Snižování základní úrokové sazby na 5,25 procenta nás sice drží daleko od cílových 2 – 3 procent, al…