Nebudu podrobně vzpomínat na Vaše starší (nové nejsou veřejnosti známé) projevy v mešitě, kdy byla demokracie na pranýři a jakákoli akce proti nemuslimům byla vítána. Lze jen konstatovat velký rozdíl mezi projevy na veřejnosti a v mešitě mezi svými. A ač se to nezdá, zde je ten zakopaný pes; tedy problém kolem legitimnosti islámu v Evropě včetně ČR.
To, co „sluníčka“ neznají a nebo nechtějí vidět, je všeobsažnost islámských závazných textů. Korán obsahuje jak mírové, k těm nejlepším vlastnostem člověka nabádající verše, ale také stejné nebo větší penzum veršů s nenávistí ke všemu neislámskému, k nevěřícím obzvláště. Nádavkem je náboženská nesnášenlivost doplněná návody k násilí. Navíc, brát si život Mohameda dle sunny za vzor je už úplně mimo mísu, když si udělil nebo mu bylo „uděleno“ jako prorokovi značné množství privilegií, o kterých se mohlo řadovému muslimovi jen zdát.
Pokud je jediným vysvětlením (obhajobou) pro veřejnost nestravitelných veršů nutnost jejich dobového přiřazení, tedy historické souvislosti, je to jednak velmi nebezpečné pro určení původu a časového zařazení jejich vzniku, ale hlavně: proč neexistuje za tu dlouhou dobu pro veřejnost přístupný manuál, který by problematické verše spojil s dobovou událostí a samozřejmě jejich aplikaci pro současnost zneplatnil, tedy vzal jim všeobecnou platnost. Že to nejde? Že byste se stali odpadlíky? A podle koho? A jsme u dalšího problému, který je pokrytecky muslimy využíván (to ne my, to oni!).
Ten fenomén je řada různých směrů islámu zaštítěných renomovanými školami s odlišným výkladem Koránu. Aby toho nebylo málo, tak v několika stoletích po smrti Mohameda se vytvořila náplava, balast ke „zjevenému slovu Božímu“ tvorbou dnes různě uznávaných islámských učenců, kteří si osobovali právo vykládat „zjevené“ po svém dle t.z. otevřené brány – „idžtihádu“, která se uzavřela asi v pol. 10. stol. (šiíté uzavření neuznávají). Platnost byla potvrzena jinými učenci dle koránského zásady, že umma (učená obec) se nikdy nemýlí. Tedy, různé dnes uznávané praktiky v islámu nejsou přímo dány od nejvyššího. Takovou odvozeninou je např. pro všechny nemuslimy ponižující Umarova smlouva (vznik po dobytí Jeruzaléma r. 638 ; Umar – II. chalífa), když některé prvky této smlouvy najdeme v islámských státech dodnes – viz, Saudská Arábie.
A právě Vaše kontakty, pane Alrawi, jsou pro majoritu v ČR varováním, když je z počínání SA známo, co všechno ve světě svými petrodolary financuje – vedle Muslimského bratrstva, které je koncentrovaným zlem pro celý Střední i Blízký východ, sahá svou wahhhábistickou prackou až do lidnaté Indonésie, ze které si chce udělat sestřičku.
Tyto a podobné informace opravňují legitimnost Okamurova požadavku, při nesplnění výše uvedených podmínek, na zákaz islámu jako ideologie obsahující nenávistné a k násilí navádějící prvky. Víru nelze nikomu vzít, ale zákaz by se týkal institucí a jakékoli propagace na veřejnosti. V demokracii, v Evropě muslimy nadstandardně využívané, není svoboda vyznání bezbřehá a zákonná omezení se právě vztahují na islám.
P.S. – nadsázka pro názornost: Svůj jasný postoj k zákazu zmírním, až se v Rijádu budou procházet křesťané s biblí v ruce po hlavním bulváru a na okraji Mekky se postaví křesťanská katedrála, židovská synagoga a pravoslavný kostel.
Miroslav Kulhavý
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
