Petr Hartman: Amnestijní ping-pong

06.05.2013 20:02

Novoroční amnestie prezidenta Václava Klause nebyla rozhodnutím, které bylo standardně připravováno. V opačném případě by nemusela být veřejnost svědky absurdní frašky, ve které se snaží detektivové amatéři vypátrat, kdo se na ní podílel.

Petr Hartman: Amnestijní ping-pong
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman

 

Hlava státu má podle platné ústavy na udělení amnestie nárok a nemusí své rozhodnutí nikomu vysvětlovat. Platí to ale až po jejím vyhlášení. Tedy v momentu, kdy se pod jejím návrhem objeví podpis premiéra. Mimo jiné to znamená, že by se o takovémto závažném kroku měla dopředu vést neveřejná odborná diskuse. Do ní by měl zasahovat nejenom tým kolem prezidenta, ale také například ministerstvo spravedlnosti.  
 
Není na tom nic mimořádného a neexistuje důvod tajit, kdo a jakým způsobem se na amnestii podílel. Stejně tak by na základě oficiální komunikace mezi Hradem a vládou mělo být zpětně snadno dohledatelné, kdy a kde pod návrh připojil svůj podpis premiér Petr Nečas.  
 
Podivné okolnosti, které přípravu amnestie provázely, jen posilují spekulace o skutečných motivech prezidenta republiky k jejímu vyhlášení. Nechce se totiž věřit tomu, že by o amnestii rozhodl bez konzultací s právníky, kteří by mu nastínili okruh kauz, kterých se může dotknout. Což ještě neznamená, že by se tím hlava státu musela nutně vyhnout některému z kontroverzních případů. Byla by to však věc spíše výjimečná než masová.  
 
Přesto neexistuje jediný výrok soudu, že by amnestie neproběhla v souladu s ústavním pořádkem této země. Zároveň se na ní nedá nic zpětně změnit. Přesto ani několik měsíců po vyhlášení amnestie není oficiálně a nezpochybnitelně potvrzeno, kdo na její konečné verzi s Václavem Klausem spolupracoval.  
 
Vzhledem k tomu, že umožnila ukončit trestní stíhání u závažných případů například Union banky, fondu Trend, nebo H-Systému, posiluje se tím podezření, že byla konstruována takovým způsobem, aby podobné věci umožnila. Bývalý prezident tvrdí, že autorem byl on sám. Jeho nástupce zveřejnil část korespondence, ze které jasně vyplývá, že přípravu amnestie s určitými lidmi konzultoval.  
 
Miloš Zeman však zároveň mate veřejnost tím, že odpovědnost za zastavení trestního stíhání u kontroverzních kauz přisuzuje právníkovi Hasenkopfovi, který byl Klausovým spolupracovníkem. Neuvádí však jediný důkaz o tom, že právě on byl spoluautorem definitivní verze.  
 
Takže pomyslný ping-pong vzájemného osočování může pokračovat. Ani sebelepší smeč však nemůže odstranit pochybnosti o tom, že příprava amnestie byla vedena pouze čistými úmysly. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: rozhlas.cz

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: O čem jednali Si s Putinem

12:17 Zbyněk Fiala: O čem jednali Si s Putinem

Prohloubení strategické spolupráce s Ruskem nemá být podle Číny závislé na osobách ve vrcholných fun…