Ti před krajskými volbami přispěli k růstu napětí uvnitř strany. Jeho původní příčinu lze hledat v době, kdy vznikal Topolánkův koaliční kabinet. Asi nejvíce polemik vyvolalo obsazení postu ministra financí, který připadl místo Vlastimilu Tlustému Miroslavu Kalouskovi. V ten moment si Topolánek vytvořil ve vlastní straně nepřítele číslo jedna. Autor ekonomického programu ODS a dlouholetý vlivný poslanec s vazbami na Hrad tak postupně začal Topolánkovi komplikovat život.
Při křehké vládní většině ve sněmovně mohl Tlustý spolu s pár kolegy vytvářet dusnou atmosféru například kolem prosazení klíčového reformního balíku. A nezůstalo jenom u toho. Aféra s uměle vyrobenými kompromitujícími materiály na Tlustého, kdy se tento poslanec záměrně nechal vyfotografovat ve vaně s cizí ženou, a jejich nabídnutí tehdejšímu poslanci za ODS Moravovi, Topolánkovi uškodila daleko více. Mimo jiné kvůli tomu, že aféra vyostřila vnitrostranické spory, takže ODS před krajskými volbami vynakládala více energie na řešení těchto problémů, než na předvolební kampaň.
Topolánek sice drtivou prohru v krajských volbách ustál a jeho vláda hned po nich nepadla. Vydržela však jen do března roku 2009. Tehdy jí byla vyslovena nedůvěra. Bez přispění zákonodárců zvolených na kandidátce ODS, to znamená Tlustého, Schwippela a Ranince, by k tomu nedošlo. Tito jmenovaní měli názorově blízko k Václavu Klausovi, který neměl s Topolánkem dobré vztahy.
Po čtyřech letech se situace svým způsobem opakuje. Rovněž Petr Nečas musí odolávat tlaku na odstoupení. Rovněž jemu je vyčítán velmi špatný výsledek v krajských volbách. Podobně jako na podzim 2008 se musí vyrovnávat se skupinou odbojných poslanců v řadách ODS, kteří ztratili důležité posty a tím přišli o vliv. Tentokrát se proti němu postavili pod záminkou zvyšování daní, především sazeb DPH. Tyto spory jeden čas dominovaly médiím a vytvářely obraz o rozhádaných občanských demokratech. Což svým způsobem přispělo k horšímu volebnímu výsledku.
Rovněž tito rebelující poslanci mají názorově blízko k prezidentu republiky. Petr Nečas nemá sice tak vyhrocený vztah s hlavou státu jako jeho předchůdce Mirek Topolánek, přesto to mezi prezidentem a premiérem jiskří. Podobně jako v roce 2008 se blíží volební kongres, na kterém by neměl mít Petr Nečas vážného soupeře v boji o předsednické křeslo. Ani případné znovuzvolení mu však nezaručí, že jeho kabinet vydrží až do řádných sněmovních voleb v roce 2014. Stejně jako Topolánek se bude muset vyrovnávat se skutečností, že ve sněmovně bude dávat jen obtížně dohromady potřebnou většinu. Pokud ji najde v momentu, kdy bude dolní parlamentní komora hlasovat o daňovém balíčku, neznamená to, že bude podobně úspěšný i při případném přehlasování senátního nebo prezidentského veta.
Historie se opakuje i v tom, že na předčasném pádu vlády nemají příliš velký zájem sociální demokraté, byť to veřejně jen těžko přiznají. Výsledek krajských voleb totiž ukázal, že i od nich se odklánějí voliči. Přesto jako vítězové těchto voleb a nejsilnější opoziční strana budou koaliční kabinet torpédovat. Skrytě přitom budou doufat, že jejich střely minou cíl. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od roku 2008 umožňuje ústava jednodušší rozpuštění sněmovny a tím i vypsání předčasných voleb, by jejich konání bylo velmi pravděpodobné.
V atmosféře doznívajícího rozruchu, někdy až šoku, z úspěchu komunistů, by pro sociální demokracii nebylo úplně jednoduché přebírat vládní odpovědnost velmi pravděpodobně ve spolupráci s relativně silnou KSČM. Přitom dosavadní způsob vládnutí Nečasova kabinetu, jeho špatná komunikace s veřejností a nedůsledný boj proti korupci, vytvářejí předpoklad k tomu, aby se současná pravice dostala do pozice té slovenské. U našich sousedů byla nejsilnější strana z této části spektra ráda, že se ve volbách přiblížila hranici deseti procent. Takže paradoxně jak současná koalice tak i sociálně demokratická opozice mají rozumné důvody k tomu, aby Nečasova vláda zůstala zachována. Uvidíme, jakým způsobem takovéto uvažování nabourají rebelové uvnitř ODS opírající se o zázemí Hradu.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
