Už to je důvod jít dnes či zítra k volbám, pokud tedy nechci svůj postoj demonstrovat neúčastí. Přesto se nedá přejít skutečnost, jak vyprázdněná předvolební debata proběhla v posledních týdnech před volbami. Několik příčin se dá odhalit na první pohled. Pravice po pádu reformní Nečasovy vlády ztratila v zemi postavení, vytratila se tedy polarita mezi levicí i pravicí a spolu s ní i tvrdé konflikty o věcná témata. Ještě před minulými volbami bylo velmi poučné sledovat konflikt mezi levicovými lídry, kteří slibovali třinácté důchody, a pravicí, která varovala před neuváženým zvyšováním rozpočtových výdajů. Na základě této věcné debaty vyhrála pravice, která pak tři roky prováděla úspornou politiku. Věcnou debatu o tom, jak byla tato politika úspěšná, nebylo v předvolební kampani slyšet.
Rozpočtové otázky se prostě neřešily, i když je přerozdělování peněz prostřednictvím státního rozpočtu nejdůležitějším úkolem každé vlády. Mohlo by se říci, že volební debata je vlastně zbytečná, protože politici stejně nemyslí vážně, co říkají, a po volbách si stejně budou dělat, co chtějí. Tento postoj je ovšem naprosto alibistický, vždyť už od dob Platóna se právě v debatách hledaly odpovědi na složité otázky a řešení problémů. Důsledkem slabé a málo věcné předvolební debaty je tedy skutečnost, že nové či staronové strany ve vládě budou mít úplně čistý bianco šek, jak každoročně nakládat s rozpočtem, tedy s bilionem korun ročně.
Úsporná politika minulé vlády byla reakcí na hospodářskou krizi, její dopady na společnost přitom do určité míry ještě prohloubila. Tvrdé dopady krize na značnou část domácností teď bude přirozenou motivací pro volební účast značné části občanů. Tento fakt si pochopitelně uvědomují strany kandidující ve volbách, zároveň je dalším důvodem, proč je volební kampaň tak povrchní. Strany se snaží využít nespokojenost a hněv sociálních vrstev postižených krizí a omezují se proto na útočné projevy proti establishmentu, do kterého zahrnují ostatní soupeřící strany. Víc hlasů může dostat ten, kdo se představí jako rozhodnější odpůrce lidí odpovědných za dosavadní vývoj. O tom, jestli přinesly dosavadní úspory nějaký efekt, jestli v nich je třeba pokračovat třeba s určitou korekcí, případně jestli je dost peněz na utrácení požadované většinou populace, se vůbec nemluví. Politici nás zklamali, a hotovo.
Tento způsob kampaně opravdu není šťastný a nelze vyloučit, že věrohodnost tuzemské demokracie dostane další ránu v podobě rekordně nízké volební účasti. Dosud nejméně občanů přišlo volit do sněmovny v roce 2002, když byli občané znechuceni zákulisním vládnutím v období opoziční smlouvy. Tehdy volilo pouze 58 procent Čechů a podle některých předpovědí to může být letos ještě horší. Průběh volební kampaně je samozřejmě dostatečným důvodem, proč tentokrát návštěvu volební místnosti vynechat, i z tohoto pohledu však může mít účast ve volbách smysl – jako projev úcty k demokracii.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
