Maloobchod dokázal v srpnu navázat na své nadprůměrně dobré časy po červencovém útlumu, když dosáhl utěšeného růstu 8,0 % meziročně, na němž se významně podílel prodej nepotravinářského zboží (+12,4 % meziročně); prodej potravin samých vzrostl o podstatně méně výrazných 1,5 % meziročně. Taktéž prodej pohonných hmot rostl velmi uspokojivě (+10,6 % meziročně). Ze segmentů, které nepatří ke sférám každodenní spotřeby, prokázal dynamickou kondici prodej motorových vozidel (téměř dvacetiprocentní meziroční růst). Přímo raketově pak v srpnu rostly obchody po internetu.
Stavebnictví je jediných sektorem z této sady, jehož dynamika je záporná, a to soustavně již od počátku letošního roku. Srpnová míra jeho poklesu dosáhla meziročně 5,9 %. Jeho méně těkavá součást – pozemní stavitelství – se v srpnu dokonce zmohla na růst ve výši 1,1 % meziročně. Na veřejném financování závislé inženýrské stavitelství pokleslo o 18,2 % meziročně. Ani předstihové ukazatele nyní nejeví přesvědčivé známky blížícího se obratu. Lepší a předvídatelnější perspektiva je nyní v oblasti pozemního stavitelství, u něhož však ani v případě dobrých časů nelze čekat závratné přírůstky.
Výkonnost inženýrského stavitelství jasně ukazuje, že ani rekordní výše finančních zdrojů, jež jsou pro rozvoj dopravní infrastruktury k dispozici, nemusí postačovat k tomu, aby se odpovídajícím způsobem stavělo. S dodatkem, že loňský rok právě v tomto období nastavil tak vysoký statistický základ, že byť přiblížení se k němu je ve skutečnosti prakticky nemožné.
Průmyslová výroba zazářila. S 13,1% meziročním růstem a ještě příznivějším tempem růstu nových zakázek, avšak v prostředí neobvyklých pracovních režimů během léta (rozvržení pracovních dnů a zvláště pak korporátní politika dovolených), jsme letos vykázali neobvykle dynamické výkyvy.
Abnormalita tohoto léta tak vedla též ke zcela neobvyklým růstovým mírám pro jednotlivé sektory, když samotný automobilový průmysl se na celkovém přírůstku průmyslových výkonů podílel téměř dvěma třetinami s neuvěřitelným růstem 53,1 % meziročně. Plastikářský průmysl meziročně přidal 17,1 %, kovozpracující pak 10,6 %. Oporou průmyslu v srpnu opět nebyla energetika poté, kdy se zdálo, že její předchozí výpadky jsou překonány, zklamal pokles farmaceutického průmyslu, z dlouhodobého útlumu se pozvolna vynořuje průmysl chemický. Průmysl nadále zůstává oporou české ekonomiky a jeho razantně vysoká váha se ukazuje být její výhodou.
Zahraniční obchod nezklamal a dal svým 13,8 mld. Kč srpnovým přebytkem zapomenout na červencový deficit. Klíčovým parametrem srpnového výsledku byla zcela dominantní váha segmentu strojírenství, zvláště pak dopravního. Pokud můžeme hovořit o nějakých negativních vlivech, jsou podstatně méně významné než přínosy a souvisejí stále s výpadkem chemických exportů a zesílenou potřebou dovozu chemických komodit.
Náskok vývozní dynamiky nad dovozní byl patrný v samotném srpnu; v menším rozsahu tato zůstala i pro vývoj od počátku letošního roku; za prvních osm letošních měsíců činí obchodní přebytek 146,4 mld. Kč (o 55 mld. Kč více než před rokem).
Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
