Rozhodnutím Nejvyššího soudu ve věci mého sporu s časopisem Reflex, kdy žádám omluvu za uveřejnění nestoudného komiksu Štěpána Mareše, se opět projevila třídní spravedlnost soudů v ČR. Je přitom zajímavé, že soudy v mém případě rozhodují naprosto opačně, než rozhodovaly v případě soudního sporu ministra Březiny, který s Reflexem vedl obdobný spor.
Soudkyně v případě mé žaloby na jedné straně připustila, že šlo o vulgární karikatury, ale na druhé straně žalobu zamítla s odůvodněním, že z hlediska objektivního nedošlo k zásahu do mých osobnostních práv. S tímto odůvodněním pochopitelně nesouhlasím a proti rozhodnutí se odvolám k Ústavnímu soudu ČR. Bude-li to nezbytné, tak spor povedu až k Evropskému soudu pro lidská práva. Čas v této záležitosti nehraje žádnou roli. A české soudnictví bude mít o další ostudu postaráno.
Připomínám, že autor komiksu Štěpán Mareš v dané době velmi dobře věděl, že mé těhotenství bylo rizikové, a proto si mohl lehce domyslet, že jeho neomalený osobní útok mne hluboce zraní. Žaloba na ochranu osobnosti má jediný cíl: uhájit čest mou i čest dcery Margarity.
Petra Paroubková
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petra Paroubková
