Pokud jde o energetiku, volali jsme po zrušení rizikových jaderných elektráren, chtěli jsme zavřít čoudící uhelné elektrárny a vadili nám i velké vodní elektrárny. Fotovoltaika v dnešní podobě tehdy ještě neexistovala, ale určitě bychom ji smetli také.
To dnes je jiná. Vláda tento týden schválila Aktualizaci státní energetické koncepce. Stalo se tak ve stejný den, kdy se na Filipínách znovu zjevil guru Jára, který jakoby odháčkoval tápání české energetiky v posledním desetiletí. Máme tedy jasno. Opravdu?
Evropská energetika totiž jasno nemá. Její dvacítkový scénář, který měl do roku 2020 snížit o dvacet procent emise skleníkových plynů, taky spotřebu a dosáhnout dvacetiprocentního podílu obnovitelných zdrojů, uvedl evropskou energetiku spíš do chaosu.
Mají se prolomit těžební limity uhlí v severozápadních Čechách?
Dosáhl toho, že elektřina je v Evropě podstatně dražší než v USA nebo Číně, se všemi negativními dopady na konkurenceschopnost. Jednotná energetická politika je v praxi v nedohlednu a za druhé, není vůbec jasné, zda ji lze efektivně prosazovat například při zcela protichůdných názorech jednotlivých států na využívání jádra nebo obnovitelných zdrojů.
Evropská unie se v současné době potýká se stoupající poptávkou po energiích, nestabilními cenami a dokonce hrozí přerušování dodávek. To vše za situace, kdy je třeba snižovat dopad energetického odvětví na životní prostředí.
Aktualizovaná česká koncepce nabízí hned šest variant vývoje. Už to ukazuje na její nejednoznačnost a absenci jasné a rozhodné cesty, ale dejme tomu, že se to v nečitelné evropské situaci dá pochopit.
Její optimální varianta počítá s posílením jaderných zdrojů. Nic nového – stavět jaderné bloky v Tetově, Blahutovicích a severních Čechách chtěl už minulý režim.
Dnešní rozhodnutí přichází v době, kdy právě před rokem ČEZ zrušil tendr na dostavbu Temelína. A přichází v době, kdy vláda sice ví, že nechce garantovat výkupní ceny elektřiny z jaderných zdrojů, ale neví, jak jejich výstavbu financovat, pokud současné propočty naznačují, že se jejich stavba nemusí vyplatit.
Jasné stanovisko se tedy přesouvá do roviny proklamativní. Podobné je to s odhady, jak do energetického mixu zasáhne uhlí. Jak mohu slibovat jakákoliv čísla, když nevím, jak to dopadne s limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách?
A jasný požadavek vyrábět v roce 2040 18 – 25 procent energie z obnovitelných zdrojů ve světle nejasné evropské regulace také ztrácí své zřetelné kontury.
Zatím se nic moc neděje. Asi pětinu u nás vyrobené elektřiny v pohodě vyvážíme, takže rezervy pro naši spotřebu máme. Ale ekonomika se otřepala, posiluje a bude potřebovat větší porce elektřiny a některé energetické zdroje se v dohledné době dostanou na nebo za hranici své životnosti.
Co dál, má říct právě Aktualizace státní energetické koncepce. A ta zcela jasně říká, že v příštích letech budeme elektřinu v Česku vyrábět z jádra, obnovitelných zdrojů, uhlí a plynu. A v tom se zcela jistě nemýlí.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
