Ano, ÚSTR vznikl na základě zákona, který byl přijat parlamentem a tento zákon a samotný ústav je mnohým politikům proti mysli. Samozřejmě si lze představit jiný zákon a jinou instituci, jenže taková je parlamentní demokracie, že zákony jsou přijímány momentální většinou. Tehdy byla pravicová většina, opozice byla proti a dokonce si stěžovala u Ústavního soudu, ale neuspěla. Ale i kdyby uspěla, stejně by patrně musela na nějakém podobném zákoně a podobné instituci pracovat. Protože říci, že žádné oběti komunistického bezpráví nebyly, že všichni víceméně s režimem spulupracovali a tudíž se na něm podíleli, by byla poměrně odporná lež.  

 

Je pochopitelné, že většina si stěžovala potichu v rodinném kruhu, privátně nebo po hospodách či jiných podobných příležitostech. Ale pak tu byla menšina lidí, kteří svůj protest proti režimu dali vědomě najevo nějakými činy a učinili tak s vědomím rizik, kterým se tím vystavili. Policejní sledování, výslechy, ztráta zaměstnání, studijních možností pro své děti, cestování do zahraničí atd. Možných postihů byla celá řada a všichni o nich věděli. Každý takový trest byl varováním pro ostatní a radou, aby jednali konformně jako doposud. Zákony o zločinech totalitních režimů, jejich zkoumání a jejich zveřejňování a zákon o odškodnění obětí těchto režimů nikoho neobviňuje ze zbabělosti, pouze chce od společnosti, aby byla tolerantní a nebránila tomuto vypořádání se s minulostí. Zatím bylo podáno zhruba 6 000 žádostí a vyřízeno doposud asi 2 000. Nebylo by žádoucí, aby se tento proces urychlil, dokud ještě dotyční žijí?