Také pro pozůstalé po více než třech tisících obětech samotného 11. září v New Yorku a Washingtonu jsou tehdejší útoky stále živou ranou a připomínkou tragédie. Jedna změna pro ně ale přece jen nastala. Loni v létě Barack Obama podlehl sílícímu tlaku a povolil zveřejnění 28 do té doby utajovaných stran ze spisu o vyšetřování teroristických útoků z 11. září. A tyto dokumenty jen oficiálně potvrdily, že s útoky měla co dělat vláda Saúdské Arábie.
Zpráva nabízí důkazy o vazbách mezi saúdskými vládními činiteli, agenty tajné služby a některými z únosců, jimž poskytovali na americkém území finance nebo ubytování. Podrobně například popisuje finanční převody z bankovního účtu tehdejšího saúdského velvyslance ve Washingtonu a blízkého přítele Bushovy rodiny prince Bandara bin Sultána, stejně jako telefonáty mezi Bandarem a operativcem Al Kajdy Abú Zubajdou, toho času vězněným na Guantánamu. Objevilo se i jméno Umara Bajúmího, který byl formálně zaměstnán u firmy pracující pro saúdské ministerstvo obrany. Když dva z budoucích teroristů z 11. září přijeli do USA, Bajúmí je u sebe ubytoval, než jim sehnal vlastní byt, obstaral řidičáky a posléze i kurzy v letecké škole. Těm dvěma pomáhal i jistý Usáma Basnán, který žil v San Diegu. Podle CIA dostával významné finanční částky ze zdrojů saúdské královské rodiny, přičemž FBI věděla, že byl stoupencem nejen Usámy bin Ládina, ale i pachatele teroristického útoku proti Světovému obchodnímu středisku v New Yorku z roku 1993 Umara Abdala Rahmána.
Odtajněné stránky rovněž konstatují, že saúdští činitelé odmítli spolupracovat s americkými vyšetřovateli, což podle všeho Washington ovšem posvětil, a to ve snaze nezpřetrhat diplomatické a finanční vztahy se Saúdy. FBI se tak první rok po 11. září „saúdskou stopou“ vůbec nezabývala, protože o tom nedostala jakoukoli informaci od žádné z amerických zpravodajských agentur. „Řada agentů FBI a důstojníků CIA si při slyšení a v rozhovorech stěžovala, že (cenzurováno) na nedostatek saúdské spolupráce při vyšetřováních terorismu před útoky z 11. září a po nich,“ uvádí se v odtajněné zprávě, která cituje i memo ředitele CIA z roku 1996, podle něhož „Saúdové přestali poskytovat zákulisní informace i jakoukoli jinou pomoc k Bin Ládinovi, protože Bin Ládin má příliš mnoho informací o oficiálních saúdských obchodech s islámskými extremisty z 80. let, než aby mohl být předán do rukou USA“. Ve stejné době jeden z „věčných“ vězňů z Guantánama, kajdistický výrobce bomb Ghasan Abdalláh Šarbí, vypověděl, že byl k cestě do USA naverbován členem saúdské královské rodiny. A Usámův účetní Zacarias Músáví, mimochodem absolvent slovutné London School of Economics a francouzského Institute of Export, v roce 2015 před soudem vypověděl, že členové saúdské královské rodiny poskytovali Al Kajdě zhruba milion dolarů ročně.
Soudy v limbu
Loni v září pak Obama Saúdy neuhájil podruhé, když nechal dopustit, aby pozůstalí po obětech z 11. září mohli žalovat nejen konkrétní pachatele držené na Guantánamu, ale i samotnou Saúdskou Arábii. Americký Kongres se sice posléze zákon JASTA (Zákon o spravedlnosti vůči sponzorům teroristů), který samotnou žalobu na Saúdy umožňuje, pokoušel zamést pod koberec, ale zatím se mu to nepodařilo.
Letos v dubnu tak na dvě desítky amerických pojišťovatelů kvůli svým ztrátám z 11. září podaly žalobu v celkové výši 4,2 miliardy dolarů, přičemž zažalovaly dvě saúdské banky a několik saúdských firem spjatých s rodinou Usámy bin Ládina. Viní je z toho, že v letech před 11. září různými způsoby podporovaly Al Kajdu, čímž následně napomohly realizaci samotných útoků. Hlavním terčem žaloby se stala Saudi National Commercial Bank, která je z valné většiny v rukou saúdského královského „státu“.
Ještě o měsíc dříve Saúdskou Arábii zažalovali například pozůstalí po 850 obětech a příbuzní více než 1 500 zraněných, kteří pro změnu jmenují některé ze saúdských charitativních nadací, které financovaly výcvikové tábory pro teroristy z Al Kajdy. Právě advokáti této skupiny v předvečer nynějšího výročí předložili soudu nové důkazy, podle nichž dokumenty FBI dokládají, že už v roce 1999 se dva saúdští občané pokoušeli při letu z Phoenixu do Washingtonu proniknout do pilotní kabiny, protože měli za úkol prověřit bezpečnostní situaci na amerických vnitrostátních linkách. Oba teroristé prý předtím prošli výcvikem v Afghánistánu, a to spolu s pozdějšími pachateli skutečných útoků z 11. září, přičemž všichni patřili k „základním kamenům agenturní sítě“. Jinými slovy, žaloba nově tvrdí, že už v roce 1999 Saúdové financovali 11. září „nanečisto“.
Podané žaloby proti saúdské Arábii jsou nicméně „v limbu“ a není vůbec jasné, zda je americké soudy – bez ohledu na zájmy svých vlastních občanů – někdy vůbec začnou projednávat. Když si Donald Trump v květnu právě v Saúdské Arábii nechal „přiklepnout“ stovky miliard petrodolarů, následovala důrazná saúdská „žádost“, aby americké soudy žaloby proti království zamítly, a pohrůžka, že v opačném případě se Saúdové mohou obratem ruky například zbavit všech svých amerických dluhopisů. V rámci svého konfliktu s Katarem pak následoval pokus hodit vinu za 11. září právě na Katar a nejnovější saúdský dokument pro změnu z téhož viní Írán.
Je zajímavé, že bez ohledu na obsah odtajněných 28 stran vyšetřovacího spisu, které jasně ukazují na saúdskou vinu, oficiální americká „válka proti terorismu“ nebrala tuto realitu nikdy v potaz. Ať už je řeč o „válce proti terorismu“ v Afghánistánu nebo Iráku, o „změnách režimů“ v Libyi nebo potenciálně v Sýrii, nebo o Trumpově zákazu vstupu občanů sedmi převážně muslimských zemí do USA, Saúdská Arábie ve výčtu postižených vždy chyběla. Jako kdyby oněch více než 3 000 mrtvých „stálo za to“, aby se establishment USA mohl „rozmáchnout“ k zavedení špiclovského stá
Psali jsme:
Saúdský podíl na 11. září byl jasný i bez oněch odtajněných 28 stran, už jen třebas proto, že 15 z 19 útočníků byli Saúdové a Usáma bin Ládin patříval k saúdským vládnoucím elitám. Přesto byli saúdští aristokraté po 11. září ctěni se všemi privilegii a nejméně 144 z nich byl během pár dní po teroristických útocích v New Yorku a Washingtonu umožněn volný odlet, aniž by je FBI mohla alespoň vyslechnout. Není pravděpodobné, že by se v dohledné době našla síla, která by byla s to odhalit celkové a zásadní pozadí o spojení mezi USA, CIA, Saúdy a Al Kajdou. Ve Spojených státech, které se dál noří do hysterického hledání „ruských agentů“, nic takového – přinejmenším zatím – čekat nelze, neboť plné vyšetřování naráží na odpor nejvyšších amerických kruhů, možná i proto, že se všichni zúčastnění podle všeho vzájemně drží v klinči.
Kalné vody se tedy loni sice částečně pročistily, ale absence spravedlnosti, i způsob, jakým USA vedou svou „válku proti teroru“, jasně napovídá, že i po 16 letech zůstávají kalnými.
Tereza Spencerová
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
