Vít Klíma: Jako za protektorátu!

10.07.2016 12:59

Už Adolf Hitler se zamýšlel nad různými odměnami za kolaboraci s Říší a tresty pro "nevstřícné". Dnes je situace obdobná: německá EU hledá nové české a slovenské kolaboranty, které by odměnila různými, dobře placenými posty, a to jak v orgánech EU, tak i v novém Protektorátu za to, že podpoří setrvání obou zemí v EU a budou pracovat ve prospěch Svaté říše římské národa německého.

Vít Klíma: Jako za protektorátu!
Foto: Lukáš Petřík
Popisek: Vypískání vlajky EU

Utajená německá federace
Motorem integrace EU vždy bylo německo – francouzské spojenectví, které bylo dáno jejich pozicí dvou nejsilnějších ekonomik v Evropě. První velké problémy zažila francouzská ekonomika během ropné krize v 70. letech, z nichž se bohužel už nikdy úplně nevzpamatovala. Po finanční krizi (2008 – 2012) ji na pozici druhé nejsilnější ekonomiky v Evropě vystřídali Britové. Tradiční německo – francouzský motor se zadrhl a plně funkční zůstal jen ten německý.

Nebyli by Němci, aby této skutečnosti nevyužili ve svůj prospěch. EU změnili v de facto německou federaci na principu - jedna říše (Svatá říše římská národa německého) – jedna politika („co je vhodné pro Německo, je vhodné i pro zbytek Evropy") - jeden císař (Angela Merkel). Federaci postavili – dámy prominou – vskutku vyčůraně. Po zkušenostech z procesu svého sjednocení, kdy Západ Německa dlouho dotoval Východ, není uvažován její společný rozpočet. Namísto toho, německý ministr financí Wolfgang Schäuble prosazuje přísnější dodržování rozpočtové disciplíny uvnitř Evropské unie a ve svém návrhu uvažuje mimo jiné o tom, že by Evropa (rozuměj Svatá římská) měla možnost odmítnout návrhy rozpočtů „zlobivých" členských zemí, které by rozpočtovou kázeň porušovaly. Suverenita znamená, že stát můžete rozhodovat o svém vlastním rozpočtu a vlastní hospodářské politice. Přijetí Schäubleho návrhu by ze zbývajících zemí Svaté říše udělal nesvéprávné vazaly, jakési novodobé protektoráty Německa.

Na druhé straně nesvádějme vinu jen na samotné Němce. Nikdo jiný nechtěl nic rozhodnout - moc v EU ležela na zemi - a Německo jí pouze zvedlo. Pravděpodobně se s laskavým čtenářem shodneme na tom, že Němci svoji evropskou taktovku z už ruky nepustí.

Reinhard Heydrich: „Proč by na mne měli moji Češi střílet?"

Protektorát Čechy a Morava se v roce 1941 stal důležitým centrem německého zbrojního průmyslu. Ve Škodových závodech v Plzni a brněnské Zbrojovce měli Němci dvě z největších a nejvýkonnějších továren zbraní na světě. Třetina německých tanků, čtvrtina nákladních aut, čtyřicet procent lehkých kulometů se vyrábělo v Čechách a poslední, co Němci po zahájení útoku na SSSR potřebovali, byl aktivní odboj. Válka s Ruskem vyžadovala i mnohem větší dodávky českých zbraní, což tehdejší Reichsprotektor Konstantin von Neurath nezajistil, a proto byl jako jeho zástupce povolán Reinhard Heydrich. Heydrich nabídl obyvatelům Protektorátu následující společenskou smlouvu: „nebudete-li bojovat proti Říši, ale naopak pracovat v její prospěch, Říše se o vás na oplátku dobře ekonomicky postará", což dodržel. Heydrichem navržená smlouva byla českým obyvatelstvem široce akceptována a velmi rychle přinesla pozitivní ekonomické výsledky, což vyvolalo zděšení jak v v Londýně, tak i v Moskvě. Benešův důvěrník Jaromír Smutný prohlásil: „máme doma hodně kolaborantů a náš průmysl je největším a nejhorlivějším dodavatelem zbraní do Německa".

Dnes, regenerovaná Svatá říše římská národa německého – pod hlavičkou EU – nabízí Čechům a Slovákům praktiky totéž: „zůstaňte členy Říše (EU), pracujte v její prospěch a my se o vás na oplátku dobře postaráme". Nu a kdo by nechtěl mít dobře? Z ekonomického hlediska je nesmysl Svatou říši opouštět a v tom má česká i slovenská vláda pravdu. Je to ale skutečně jediné a rozhodující hledisko, které by měly vzít v úvahu? Pokud ano, tak to jsme v klidu mohli v Protektorátu zůstat....

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

16:40 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

Každý zná Karla Kryla jako písničkáře, ale už méně jako básníka, natož autora drobnějších próz, psan…