Jiří Drahoš totiž sdělil lidu svůj dlouhodobý názor, že prezident by měl lidi spojovat a ne rozdělovat, a jak je důležitá jeho nadstranickost. Útočil tím na stávajícího prezidenta Miloše Zemana.
Dále sdělil toto: „Neměli bychom mít dvouhlavé tele, kdy vláda říká něco jiného než prezident. To je špatná situace a ve světě jsme potom občas tak trochu za pitomce.“ I tímto výrokem útočil na prezidenta Zemana. Dále zdůraznil, že důležitá je spolupráce hlavy státu s vládou, především s odkazem na zahraniční politiku.
Takže zde jsou fakta: prezident Miloš Zeman byl zvolen dvěma miliony voličů a byl zvolen 54,8 %. Nejsilnější stranu ČSSD, která v posledních volbách kandidovala stovky lidí a nakonec vygenerovala i premiéra, volil pouhý milion voličů a zvítězila pouze 20, 45 %. Tedy každý by měl vidět ten početní rozdíl, který jasně dokumentuje, že prezident Zeman národ spojuje. Ostatně právě volba Miloše Zemana lidi především sjednotila, protože se všichni báli, aby nebyl zvolen K. Schwarzenberg, nehledě na dlouhodobě vysokou popularitu prezidenta a ve srovnání s tím dlouhodobě nízkou popularitu vlády a premiéra.
Fakta o zahraniční politice, zrealizovaných zahraničních cestách a kontakty se světovými politiky není třeba rozebírat. Všichni vědí, že prezident Zeman je respektovaným partnerem světových lídrů, zatímco premiér je jen poslušným žáčkem Evropské komise a třeba takový vicepremiér Bělobrádek a ministr kultury Herman, tak ti degradovali na pouhé slouhy sudetských Němců.
Shrneme-li tato fakta, pak je třeba se zcela logicky ptát: o čem proboha kandidát na prezidenta Jiří Drahoš hovoří? Copak mají jeho slova nějakou logiku? Ano, měla by, ale kdyby atakoval právě vládu a nikoliv prezidenta, protože realita, kterou J. Drahoš popisuje, vůbec neodpovídá pravdě.
Perlou Jiřího Drahoše však bylo následující sdělení, cituji: „Já jsem si velmi vážil prezidenta Gaucka v Německu. Vím od Němců, že když Gauck něco řekl, tak se o tom příliš nediskutovalo. To by byl ideální stav v našem případě.“
Tomuto prohlášení J. Drahoše naopak věřit lze. Gauck se totiž netajil tím, že - cituji: „Elity vůbec nejsou problém, obyvatelstvo (národ) je ten problém." (Joachim Gauck, 19. července 2016). Avšak Gauck nepatřil k elitě držící moc, Gauck byl jen personál elity držící moc. A přesně v tomto duchu vystupuje Jiří Drahoš – chce být jen součástí personálu elity držící moc. Stejně jako byl Václav Havel. A právě jeden z účastníků diskuse v Ostravě vyjádřil veřejně naději, že „Drahoš půjde ve šlépějích Václava Havla“. Personál elity tedy chápe svého kandidáta správně.
Ve vnitrostátní politice považuje Jiří Drahoš za důležité řešit úpadek kultury politické scény a zdůrazňoval, že politici by se měli zamýšlet nad sebou. Zlatá slova! Měl by se toho ale sám držet.
Vladimíra Vítová
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
