Štěch: Tento balík 16 zákonů? Konkrétní doklad krachu tzv. reformní vládní politiky

Pane místopředsedo, pane ministře, na úvod musím říci – balík 16 zákonů a jak podobná taktika a přístup jako při Topolánkovo batohu, opět návrh, abychom se nezabývali. Já jen předpokládám, že vzhledem k tomu, že kolem této novely je celkem všechno jasné, všechno už bylo řečeno, že diskuze dlouhá nebude – a ani já dlouho diskutovat nebudu, byť by tato novela přímo sváděla k tomu velmi o věcech polemizovat, dávat je do souvislostí a detailně rozebírat.

Přesto na úvod musím říci, že aspoň podle mého chápání – a nejenom asi mého – je to určitý konkrétní doklad krachu tzv. reformní vládní politiky, zejména v oblasti daní a pojištění. Je to jako v pohádce Sůl nad zlato – ruším, co jsem zrušil... A také bych to mohl přirovnat a přirovnávám, že vláda přichází s tímto návrhem, a přitom se chová jako posádka na Titaniku – na palubě se tancuje a v podpalubí je voda.

Myslím tím např. to, že tvrdošíjně trvá vláda na tom, aby se spustil druhý pilíř důchodového připojištění, přitom za 1. pololetí aspoň, jestli mám podklady správné, je historicky největší výpadek výběru pojištění – a to ve výši 25 mld. Kč. Také by se dalo říci, když jsem vyslechl vystoupení pana ministra, jak odůvodňoval, jak přirovnával, že není možné úplně porovnávat 1. pololetí k předchozímu roku 1. pololetí, že jsou tam určité anomálie, určité výkyvy. A také by to bylo možné shrnout, že nám sdělil, že operace se zdařila, ale zároveň nás pozval na pohřeb nebožtíka.

Jak už jsem řekl, je to, podle mého hlubokého přesvědčení, krach vládní politiky v oblasti daní. A to zejména proto, že vláda přesto, co slibovala ve svém programovém prohlášení, o čem hovořily jednotlivé strany, které tvoří ve svých volebních dokumentech a co ještě před časem tvrdošíjně hájila, tak teď začíná konat. Ale podle mého velmi neefektivně a přinese to prachmalé výsledky.

Mám tím na mysli to, že vláda se v současné době obrací proti svým kmenovým voličům, pravicovým voličům, provádí určité zásahy, zvyšuje kvóty, aby mohla zlepšit výběr daní, ale i pojištění, a myslí, že tím zmírní krizový stav veřejných financí, který de facto svojí tvrdošíjnou politikou způsobila. Zejména tím, že šlápla na brzdu v oblasti mezd, čímž dala signál i podnikatelské sféře, to se všechno odráží ve výběru daní a pojištění. Samozřejmě, že skokové zvýšení DPH přivodilo změnu chování spotřebitelů.

Před několika měsíci zcela úmyslně pomíjela možné dopady do chování spotřebitelů a dnes se to snaží ještě odůvodnit a věří, že na konci roku bude výběr pojištění spotřebních daní, zejména tedy DPH, vyšší. Ano, v něco doufat musí, ale myslím, že se to bohužel nedostaví, protože signály od občanů jsou, že budou dále šetřit. V příhraničí, kde já vcelku bydlím – 30 km od hranic – můžu potvrdit, že cesty do Rakouska a Německa jsou četné. Drogerii, tu už u nás skoro nikdo nenakupuje, ta se nakupuje v Německu, a jak si to lidé sdělují a říkají, tak samozřejmě takovéto chování se bude rozšiřovat.

My bychom jako Senát, i kdyby tam nebyly tyto hmotně právní otázky, kdyby tam nebyly ty věci, které nám vadí – některým vadí zvyšování přímých daní, nám vadí zvyšování DPH a některé další věci, tak bychom jako Senát stejně měli tuto novelu, podle mého hlubokého přesvědčení, zamítnout, pokud bychom nechtěli popřít to, co jsme tady z levého i z pravého spektra v minulosti hlásali, a to je skutečnost, že podle vyjádření odborníků tento návrh zákona bude v praxi velmi těžko uchopitelný a bude způsobovat vážné problémy a nebude moci být uplatněna zásada, že poslední zákon ruší dřívější, respektive pokud bude, bude to obnášet velké zmatky. A jsou vážné pochybnosti o ústavnosti tohoto návrhu.

Ale to nakonec nebude asi ten důvod, proč tento návrh zákona navrhují i výbory, 3 výbory, de facto jednotně zamítnout. Tím hlavním důvodem jsou ty věcné změny, které se dotknou drtivé většiny spotřebitelů, ale dále poškodí i podnikatelský sektor, bez rozdílu, a velmi výrazně právě podnikatelský sektor drobný, to znamená živnostníky, kteří mají poměrně malé objemy obratu.

My odmítáme jako klub sociální demokracie nesmyslné zvyšování daně z přidané hodnoty na 15 % a 21 %. Znáte náš postoj, jaký je, že základní životní potřeby není možné takto zatěžovat. A náš závazek, že pokud získáme vládní zodpovědnost z výsledku příštích parlamentních, sněmovních voleb, že DPH na základní životní potřeby nenecháme na takto vysoké úrovni.

Rovněž úmysl sjednotit sazbu na 17,5 % nebyl opuštěn, akorát se odkládá na rok 2016. Chci jenom připomenout, že za posledních 8 let – jestli se nepletu – se daň z přidané hodnoty zvýšila u té snížené sazby, kde je právě ta suma těch základních položek pro občany, a velmi výrazně ovlivňuje spotřební koš, zejména důchodců, ale i rodin s dětmi, tak dochází k nárůstu o celých 10 %, z 5 na 15 %.

To, co se děje zrušením příspěvku na bydlení, to není nějaká cílená politika, která by měla vést ke změně chování občanů, to je prostě bída a nouze, kde vláda hledá, jak se říká, každou korunu a tak, jak avizuje, ušetří ročně asi 1,4 mld. Kč, ale ušetří převážně na těch, kteří jsou na tom nejhůře.

Ano, může říci, že se tam také mohou přiživit velmi bohatí lidé, ale to je věc, která je spíše na kontrolním systému, ale není možné kvůli tomu, že někdo zneužívá některý systém, plošně trestat ty, kteří jsou na tom nejhůře.

Převedení příspěvku na bydlení pouze jen do systému příspěvku pomoci v hmotné nouzi samozřejmě znamená, že žadatelé – což většinou jsou v městech staří lidé – budou nuceni podstupovat testování, aby mohli dostat tuto dávku. A to testování je velmi a velmi kruté. Pokud se něco nezměnilo ve sněmovně, a já jsem to nezaznamenal, tak se ve své podstatě krátí i snižují příjmy krajů. Krajům se v minulosti koeficienty zkrátily, že bude větší výběr DPH, to se nekonalo, ale ty zkrácené koeficienty zůstaly. A teď, pokud jsem to tedy dobře vyčetl, se má znovu krátit, neboť samozřejmě vláda se domnívá, že tím kraje nechá, nebo respektive jim pustí žilou a nechá je vykrvácet.

Snižuje se zvýhodnění bionafty a od příštího roku se má rušit. Ano, souhlasím, že to je nesystémové opatření, ale v době, kdy naši zemědělci na tom nejsou dobře a kdy víme, že podpory zemědělců v okolních zemích jsou vyšší, tak si myslím, že to není vůči naším zemědělcům fér.

Zhoršuje se postavení pracujících důchodců. Pamatuji si, když se toto zavádělo, jak se argumentovalo tím, že se musí vytvořit rovné podmínky a že se musí motivovat důchodci, aby co nejdéle pracovali, aby byli co nejdéle v pracovní aktivitě. Teď se dělá o 180 stupňů. A je to přesně to, co jsem říkal v úvodu, že vláda popírá sama sebe a že abdikuje na svoji politiku. A tím vlastně dokazuje, že situaci nezvládá, že vytlouká klín klínem.

Je možné závěrem stručně říci, že politika členů vlády a celkově této vlády, i s velkým přispěním tady pana ministra Kalouska, nás dovedla za 6 let tak daleko, že ze země, která byla lídrem střední Evropy, měla jeden z nejvyšších hospodářských růstů, a přitom to nebylo přehřátí ekonomiky typu Irska, které nám bylo dáváno za příklad, zejména z pravého spektra, dneska nám tady bylo Irsko předhazováno – to byste si měli drobet srovnat v hlavách, prostřednictvím řídícího, tak dneska jsme my s Maďarskem dvě země, které jsme ve střední Evropě na tom nejhůře. A bohužel zdá se, že budeme spíše přiřazováni k tomu jižnímu křídlu. Ne kolem míry zadlužení, ta zatím zaplaťpánbůh není tak velká, i když za posledních 6 let je to, pardon 4 roky, je to asi 600 miliard. Je to 1,640 bilionů Kč, takže tempo, které drží nebo nastavila vláda od roku 2000 – 2006, je velmi vysoké. A myslím, že už není možné, že už to neobstojí, aby se vymlouvala na nějaké problémy, které údajně zdědila z minulých vlád.

Chci připomenout, že před šesti lety byl hospodářský růst, snižovalo se tempo zadlužování a míra zadlužení byla asi 26 % k hrubému domácímu produktu, v letošním roce překročí 40 %.

Nezbývá nic jiného, než vládě pomoci tím, že tento návrh zákona zamítneme, k čemuž se přidávám, vrátíme ho do Poslanecké sněmovny a v Poslanecké sněmovně by si vládní koalice sama mezi sebou měla vyříkat, jakou cestou chce jít a neměla by si dále za rukojmí brát občany této země a měla by se zamýšlet na přehodnocení své politiky, zejména přemýšlet o tom, jakými stimuly pomoci nastartovat hospodářský růst, který nás udrží alespoň na tempu, které má Slovensko a Polsko, neboť si myslím, že jsou to předpoklady, které jsou reálné, ale potřebují jednu věc. Potřebují, aby vláda České republiky tuto situaci nekomplikovala, nezhoršovala a neházela podnikatelskému sektoru, ale i občanům klacky pod nohy. Děkuji za pozornost.