Žatecká (ČSSD): Liberecký kraj letité problémy nemocnic řeší

Kdo je nadán viděním barev a souvislostí, všimne si bulvárních odstínů a umělého očerňování.

V liberecké nemocnici skutečně chybí heliport, který je nutný pro udržení statutu traumacentra. V našem kraji skutečně nevznikl hospic. Nemocnicím stále zůstal statut akciové společnosti. To nikdo nezpochybňuje. Pak ovšem následuje klasická polopravda, totiž že „Budovy českolipské nemocnice jsou za hranicí životnosti“. Pokud by tomu tak ale opravdu bylo, nemocnice by jako nevyhovující byla zavřená. Nezpochybňuji potřebu důkladně rekonstrukce, té se českolipští samozřejmě dočkají.

Již před dvěma lety se Libereckému kraji podařilo získat evropskou dotaci ve výši 42 milionů korun a nyní kraj jedná o úvěru. Obavy, zda ho získá, jsou přitom liché – Liberecký kraj není žádné „zadlužené hokynářství“, ale jako veřejnoprávní korporace s vyrovnaným rozpočtem ve výši 2,33 miliardy je seriozním partnerem pro největší tuzemské i zahraniční banky. V tomto volebním období se sice již českolipskou nemocnici rekonstruovat nepodaří, ale důležité je, že vedení kraje dalo přednost kvalitě takového projektu před pouhou sebeprezentací.

To se týká i dalších „letitých problémů“ s nemocnicemi. Ty jsou obvykle letité proto, že jsou složitější než jiné, například kvůli tomu, že se na jejich řešení musí shodnout více partnerů. Konkrétně v případě krajských nemocnic jde o zdravotní pojišťovny, kraje a ministerstvo zdravotnictví. Řekněme, s nadsázkou, že jde o spolupráci typu „jeden volá hot a druhý čehý“.

A tak zatímco vedení (nejen) Libereckého kraje chce pro své občany kvalitní a dostupnou síť zdravotnických služeb, zdravotní pojišťovny i ministerstvo volají po jejich redukci. Ministerstvo například připravilo novou úhradovou vyhlášku a nyní se ve spolupráci s pojišťovnami chystá některá zdravotnická zařízení v kraji rušit nebo – ještě hůře – k likvidaci postupně dovést.

Naproti tomu mají jak hospic, tak i heliport reálné obrysy i termíny. Vedení kraje tedy své sliby plní. Protože často i kompromis nebo částečné řešení je víc než nic. A právě hospic je toho příkladem: ještě sice nestojí, ale v některých nemocnicích vznikly hospicové pokoje (Krajská nemocnice Liberec, Nemocnice s poliklinikou Semily, Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa), kde se propojuje potřebná paliativní lékařská a ošetřovatelská péči s potřebami nemocných.

Pohoršovaní nad tím, že nemocnicím zůstal statut akciové společnosti a jejich dozorčí orgány pobíraly odměny, trochu zavání předvolebním gulášem. Je nutné říci B, totiž že se vedení kraje podařilo ekonomickou situaci nemocnic zachránit. Minulé vedení totiž svým nástupcům zanechalo značné dluhy.

S těmi se vedení nemocnice v České Lípě podařilo vypořádat již v roce 2010. Nemocnice ovšem bohužel ještě nebyla v takové ekonomické kondici jako Krajská nemocnice v Liberci, aby se vyrovnala i se zvýšením mezd lékařů, kterou po nátlakové akci „Děkujeme, odcházíme“ dojednal LOK s ministerstvem – aniž by ovšem krajským zdravotnickým zařízením poskytlo prostředky. To znamenalo pro českolipskou nemocnici zvýšení mzdových nákladů o 11 milionů korun. O 29 milionů korun naopak poklesla úhrada od zdravotních pojišťoven, přičemž objem výkonů zůstal prakticky zachován. Vedení nemocnice proto připravilo rozsáhlou transformaci, díky které by se českolipská nemocnice měla vrátit do „černých čísel“. A to navzdory výše zmíněné rekonstrukci.

Naopak Krajská nemocnici Liberec má dlouhodobě přebytkové hospodaření, a to navzdory tomu, že na ni výše uvedené problémy dopadaly také. Její finanční situace v roce 2008 sice také nebyla dobrá, přesto ji minulé vedení kraje nezanechalo v tak katastrofálním stavu jako nemocnici v České Lípě a její rozpočet vládní experimenty s úhradovou vyhláškou bez větší úhony přežil.

V obou případech odvedli zástupci kraje v dozorčích orgánech nemocnic dobrou práci. Ale o té se nemluví, zato o odměnách ano.

Voliči musí posoudit, zda jsou s prací vedení kraje spokojeni – a to nejen v oblasti zdravotnictví. Já osobně jako obyvatelka tohoto kraje ano a zůstávám optimistkou i do budoucna: po vedení Libereckého kraje tu zůstanou viditelné výsledky i zajímavé plány, které nejsou jen populistickou slovní show.

Článek ČTK, na který zastupitelka reaguje

Letité problémy nemocnic v Libereckém kraji politici nevyřešili

Liberec 22. července (ČTK) - Dva letité problémy krajských nemocnic se nepodařilo vyřešit v Libereckém kraji od minulých krajských voleb v roce 2008. Českou Lípu nadále trápí havarijní stav budov, Liberci chybí heliport. Vládnoucí ČSSD nenaplnila ani slib, že nemocnice přemění z akciových společností zpět na neziskové organizace. Liberecký kraj nemá ani slibovaný hospic a vedení kraje po protestech okleštilo navrhovanou redukci středních škol.

Budovy českolipské nemocnice jsou za hranicí životnosti, okna netěsní, z fasády opadávají kusy omítky. "Blížíme se okamžiku, kdy může kvůli technickému stavu budov hrozit omezování zdravotní péče nebo úplné uzavření nemocnice," řekl nedávno ČTK ředitel nemocnice Petr Chmátal. Nemocnice sice už před dvěma lety získala na zateplení budov evropskou dotaci přes 42 milionů korun, přesto se navenek dlouho nic nedělo. Teprve na konci letošního června krajští radní rozhodli, že zateplení tří budov za 120 milionů korun se bude spolufinancovat úvěrem. Zatím ale není jisté, zda ho nemocnice bez záruky kraje získá.

"Je nesmysl, že kraj se zaručí předem, když nevíme, jaké budou podmínky bank," uvedl nedávno krajský radní Zdeněk Bursa (ČSSD). Pokud nemocnice úvěr získá, oprava budov by měla začít na konci letošního roku.

Hospodaření českolipské nemocnice s rozpočtem kolem 620 milionů korun bylo v minulých letech většinou ztrátové nebo končilo takzvanou kladnou nulou. Loni bylo v rekordní ztrátě 43,244 milionu korun.

Liberecká nemocnice s obratem 2,5 miliardy korun si po ekonomické stránce vede výrazně lépe, každoročně její hospodaření končí s mnohamilionovým přebytkem. Do problémů se dostala jen loni, kdy úspěšného generálního ředitele Luďka Nečesaného vystřídal Zdeněk Konrád. Ten ale ve funkci vydržel jen půl roku, po nástupu Jiřího Veselky se situace opět zlepšila a loni nakonec skončilo hospodaření nemocnice skoro desetimilionovým přebytkem. Letitým problémem liberecké nemocnice je stále absence heliportu, který je nutný pro udržení statutu traumacentra, výjimku má Liberec do konce letošního roku. Nemocnice ale pravděpodobně o statut nepřijde, heliport by se měl začít stavět ke konci letošního roku a hotový by měl být na jaře 2013.

Před minulými krajskými volbami ČSSD deklarovala, že nemocnice z akciových společností přemění zpět na příspěvkové organizace. Nestalo se tak, naopak stouply odměny z 10.000 na 30.000 Kč pro členy dozorčí rady. Peníze dostávali v Liberci i uvolnění členové krajské rady zvolení za ČSSD Zdeněk Bursa, Martin Sepp a Pavel Petráček. Podle policistů je to ale v rozporu se zákonem. Z porušování povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti proto obvinili libereckou primátorku Martinu Rosenbergovou (ČSSD), Bursu a generálního ředitele nemocnice Jiřího Veselku, kteří jim na valné hromadě schválili vyplácení odměn.

Většina stran v krajském zastupitelstvu měla před minulými volbami v programu vybudování hospice, jako jediný v zemi ho ale Liberecký kraj stále nemá. V nemocnicích v Liberci, České Lípě, Semilech a v Turnově byly alespoň zřízeny speciální rodinné pokoje s hospicovými lůžky, ve kterých mohou umírající trávit poslední dny života společně s členem své rodiny.

Nastal ale i významný posun v plánech na výstavbu kamenného hospice. Kraj získal od Liberce zdarma budovu bývalého dětského domova. Jeho přestavba na hospic za zhruba 80 milionů by měla začít ještě letos ke konci roku.

Hejtmanství musí v posledních letech navyšovat částku, která směřuje do sociální oblasti. Liberecký kraj dlouhodobě kritizuje stát za to, že poskytovatelům těchto služeb dává mnohem méně peněz než v minulosti. Kraj pak musí na jejich provoz doplácet. Zatímco v roce 2009 to bylo necelých 48 milionů, letos to bude už zhruba 140 milionů korun.

Ve školství se Libereckému kraji nepodařilo zcela prosadit redukci středních škol, jejichž kapacita je o čtvrtinu vyšší než počet studentů. Kraj chtěl původně sloučit šest škol, v zastupitelstvu ale prosadil spojení jen dvou. Kraj také navrhoval ukončit osmileté studium na čtyřech ze svých 13 gymnázií. Po protestech se ale podařilo schválit jen uzavření dvou tříd osmiletého gymnázia v České Lípě a Jablonci nad Nisou a jedné třídy šestiletého studia v Liberci.

Počet lůžek akutní a ošetřovatelské péče v nemocničních zařízeních Libereckého kraje 2008 2012 2008 2012 nemocnice akutní lůžka akutní lůžka ošetřovatelská lůžka ošetřovatelská lůžka Liberec (Liberecký kraj a MM Liberec) 831 831 142 142 Jablonec n. N. 304 310 67 67 Česká Lípa (Liberecký kraj) 403 379 122 122 Turnov 144 118 36 61 Semily 141 86 0 55 Jilemnice 204 204 0 0 Frýdlant 109 96 25 30 Ústav chirurgie ruky Vysoké n. J. 52 52 0 0 Tanvald 61 21 34 42 Lomnice n.P. 0 0 59 59 celkem 2249 2097 485 578 počet lůžek na 1000 obyvatel 5,1 4,8 1,1 1,3

zdroj: nemocnice

Hospodářské výsledky nemocnic ve vlastnictví kraje (údaje v milionech) 2008 2011 Liberec + 32,5 + 9,7 Česká Lípa +0,273 - 43,244

údaje k 31.12.2008 a 31.12.2011

zdroj: krajský úřad, nemocnice

Sociální ústavy, srovnání let 2008 a 2012 2008 2012 domovy pro seniory 15 16 počet lůžek v domovech pro seniory 959 1016 podíl lidí nad 65 let na počtu obyvatel kraje 14,8 15,3 * počet stoletých 13 16 * domovy pro postižené a se zvláštním režimem 23 21 počet lůžek v domovech pro postižené a se zvláštním režimem 797 702 hospice 0 0 lůžka v hospicech 0 0

údaje k 31. 12. 2008 a 30. 6. 2012

* údaj k 31. 12. 2011

zdroj. krajský úřad

Srovnání počtu škol a žáků v letech 2008 a 2012 šk. rok 2007/2008 2011/2012 počet MŠ/ dětí 214 / 12 869 228 / 14 851 počet ZŠ/ žáků 208 / 37 531 204 / 35 270 počet SŠ/ studentů 54 / 20 641 52 / 17 976 počet VOŠ/ studentů 8 / 731 8 / 492

Zdroj: krajský úřad

Marek Kuntoš snm