Expert: Příliv migrantů bude desetinásobný. Pouštět je, lhát a cenzurovat média nepomůže. EU se rozpadne, pokud se nezachová jako Austrálie

23. 2. 2016 11:20

ROZHOVOR Ředitel Centra bezpečnostních studií vysoké školy CEVRO Institut a bývalý náměstek ministra vnitra Jaroslav Salivar v souvislosti s počínáním eurounijních politiků během migrační krize poukazuje na absenci jakéhokoli spojení s realitou. Občanům EU jsou vnucovány absurdní teorie sociálního inženýrství, nahrazující lidský rozum sociálně utopistickými poučkami takových extremistů, jako je předseda Evropského parlamentu Schulz anebo u nás nejlevější zelené křídlo sociální demokracie.

Expert: Příliv migrantů bude desetinásobný. Pouštět je, lhát a cenzurovat média nepomůže. EU se rozpadne, pokud se nezachová jako Austrálie
Foto: europarl.europa.eu, tan
Popisek: Martin Schulz, předseda Evropského parlamentu

Evropská unie od dubna minulého roku, kdy naplno vypukla migrační krize, nenašla způsob, jak tomuto problému čelit. Čím to, že její lídři nebyli schopni za celou dlouhou dobu přijít s žádným kloudným řešením?  

Musím říct, že o schopnosti Komise řešit téměř jakékoliv krize, jsme se mohli přesvědčit už mnohokrát, naposledy u grexitu či ukrajinské krize. Když se pokusila za nás rozhodnout, jaké zaujmout stanovisko k tragédiím na moři mezi Libyí a Itálií, aniž by před tím jakkoliv reagovala na naše správné připomínky, například, že Itálie, stejně jako Řecko vnější hranici Evropské unie dlouhodobě nechrání, pak na sebe vzala odpovědnost za největší výzvu EU od jejího vzniku. A jak je dnes patrné, tuto výzvu nenaplnila žádným smysluplným, skutečně realizovaným řešením. Jestliže na začátku „italské“ krize byla sice malá, ale přeci jen naděje na řešení, pak vše, co Evropská komise postupně vnutila na pořad jednání Evropské rady či Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, je tragédie sama o sobě, zcela poplatná uvažování bruselských či štrasburských vládců Evropy v minulých letech.

V čem je nejvíce patrná ta tragédie, o níž hovoříte?

Absentuje jakékoliv spojení s realitou, evropským občanům jsou vnucovány absurdní teorie sociálního inženýrství, nahrazující lidský rozum sociálně utopistickými poučkami takových extremistů, jako je předseda Evropského parlamentu Schulz anebo u nás nejlevější zelené křídlo sociální demokracie či nepoučitelný expremiér Špidla, hlavní poradce českého premiéra. To je ta základní tragédie. A ty další mají jméno Merkelová, Juncker či u nás pan Prouza – ten, který ve vidině vlastní skvělé funkcionářské eurobudoucnosti ovlivňuje našeho premiéra v evropských otázkách nejvíce. Při známé impotenci českého ministerstva zahraničních věcí, dané „revoluční“ personální politikou, pak nezbývá než čekat na jednotlivá prohlášení prezidenta, který vedle mnohých přehmatů přeci jen často pojmenovává věci pravými jmény. Když už koalice v Poslanecké sněmovně povolí, aby se o migraci diskutovalo na plénu, tak jen potud, dokud se velmi krotkým usnesením napomáhá vládě v jejím dosavadním kurzu v řešení migrační krize.

Může být spásným řešením migrační krize výrazně větší spolupráce Evropské unie s Tureckem, což prosazuje německá kancléřka Angela Merkelová?

Merkelové turecká karta je posledním řešením při uchování evropského statu quo v azylové a migrační problematice. Je absurdní, že jsme se dostali na poslední schod, po kterém už je jen pád do propasti. Merkelové naděje na dohodu se státem, který se už zase hledá, se dnes jeví jako poslední a velmi křehká možnost před definitivním zhroucením Evropy pod náporem tzv. uprchlíků. Turecko Evropě pomůže, když Evropa ustoupí od všech svých ne, které Turecku řekla v minulých pětadvaceti letech. A protože je to smlouva s ďáblem, bude hrozně drahá a s velmi nejasným plněním. Už jsme odepsali syrské Kurdy, kteří vyhnali ISIL z Kobani, bojují proti Asadovi a výrazně svou pozicí mezi Tureckem a Sýrií ztěžují jinak čilý, pro Islámský stát zcela zásadní, životadárný obchod s ropou, lidmi a tak dále.

A co čekat od slíbené podpory Severoatlantického paktu v Egejském moři ke zvládání krize, jak avizoval jeho generální tajemník Jens Stoltenberg?

Pokud se týká operací NATO ve východní části Egejského moře, pak raději vyčkejme. Je otázkou, zdali přinese opakování „slavné“ italské operace mezi Libyí a Itálií, která přivedla do italské části Evropy obrovské množství migrantů z afrického kontinentu i Předního východu. Již dnes se proslýchají některá omezení válečným lodím pohybujícím se v řeckých či tureckých výsostných vodách. Uvidíme, jak toto asi dosud nejsilnější opatření dopadne a jaké přinese výsledky. Je zásadní otázkou, zda budou úspěšné jako při akci proti somálským pirátům. Obávám se však, že situaci pomůže jen zostřený boj proti obchodníkům s lidmi ze strany Turecka v onom pověstném pásu pobřeží proti řeckým ostrovům. Asi nebude od věci si připomenout, že v této části Turecka jako by neplatily žádné zákony, s výjimkou těch pravidel, která nastavila převaděčská mafiánská síť. Ale to by o to Turecko muselo stát. Pokud to celé nevzniklo z podnětu vlády v Ankaře, pak to byla situace, která byla tureckými orgány minimálně tolerována.

Dá se věřit tomu, že bude zajištěna lepší ochrana vnějších hranic Evropské unie, jak pod hrozbou vyloučení ze Schengenu začíná slibovat Řecko?

Lepší ochrana hranic Řecka? Co tím kdo soudný v Evropě po všech těch zkušenostech s řeckou migrační a azylovou kulturou ještě chce říci? Zázraky se nedějí. To, že celou operaci kolem migrace a ochrany mořských hranic převzala řecká armáda, svědčí jen o tom, že Tsipras a ti ostatní v řecké vládě pochopili, že jde do tuhého. Hrozba dočasného vyloučení ze Schengenu byla – a už není – hodně blízko. Rétorika Tsiprase a jistě i jeho ultralevicové přesvědčení je obdobné jako při řešení řecké finanční krize. Vše, co se po něm chce, považuje za nesmysl. Boj s nelegální migrací, ať přes pozemní, nebo mořské hranice, je vždy jen o velmi úzké spolupráci mezi zemí, odkud migranti přicházejí, se zemí, do které směřují. A jsme u jednoho z kořenů věci. Historické nenávisti mezi Řeckem a Tureckem jsou stejně známé jako nepochopitelné. Stačí si také připomenout, že v těch dnes slavných úžinách mezi řeckými ostrovy a tureckým pobřežím není ani společně vymezená hranice.

Jste skeptický i k plánu B zemí Visegrádské čtyřky s budováním záložních schengenských hranic na jih od Maďarska?

Plán B, který začala prosazovat V4, nemá dosud jasný cíl. Jde o to, zda plán B počítá s dalším propouštěním migračního proudu z Řecka dál na Balkán a do střední Evropy, anebo si ambiciózně klade za cíl tyto – nejspíše makedonsko-řecké – hranice uzavřít. Jeho myšlenkovým otcem není nikdo jiný než maďarský premiér Orbán, jehož vizí je po uzavření jižních maďarských hranic ještě dále „přispět“ v řešení velké evropské migrační krize. Praporečníkem plánu B je premiér Sobotka a jejím myšlenkovým otcem jeho státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. To, jak je klepla přes prsty nejdříve sama velká Angela Merkelová, stojí za pozornost hlavně proto, že jen o několik dní později potvrdily stejné stanovisko také závěry Evropské rady. Tak nevím, co bude s plánem B a kde pan Prouza bere hodiny diplomacie. Jen doufám, že nechce vyhlásit nějakou válku na Balkáně.

Co si tedy vůbec myslet o té zmíněné iniciativě V4, která je tolik trnem v oku Německu? Vždyť už jenom o ní jednat by bylo pro německou kancléřku přiznáním prohry.

Prohry zrovna ne, na to má V4 příliš malý vliv. Může ale rozkolísat podporu jejím prioritám, kterými jsou ochrana vnějších hranic a zejména „perspektivní“ vztah s Tureckem. Do velké geopolitiky V4 opravdu, ale opravdu nepatří. Chce-li někdo udržet Angelu Merkelovou z nějakého důvodu v Německu v čele kancléřství, tak škody, které napáchala v bilaterální relaci tato akce, nesvědčí jen o nešikovnosti, ale přímo hlouposti. Přitom nemůže být pochyb, že je potřeba nejen posílit, ale doslova od základu postavit makedonskou pohraniční stráž a spolu s ní i tu bulharskou a albánskou. Tak uvidíme, kterým směrem půjdeme. Hlavně se modleme, aby české předsednictví V4 brzy skončilo.

Pokud zvítězí postoj Německa, nehrozí, že se Evropská unie dostane do pozice vydíraného ze strany Turecka? Turecký prezident přece prohlásil: „Nemáme na čele napsáno slovo ‚idiot‘. Budeme trpěliví, ale uděláme, co budeme muset udělat. Nemyslete si, že tu máme letadla a autobusy pro nic za nic.“ Může vůbec EU získat od Turecka nějakou záruku, že hranice do Evropy neotevře, jak jeho prezident vyhrožuje?

Tahle hra je hrou bez záruk. Tedy na straně Turecka. Ale můžeme spolu s celou Evropou doufat v její úspěch. Já jsem poměrně skeptický. Co bude, jestli navíc Turci sestřelí ještě jedno ruské letadlo, těžko hádat. Osobně si však myslím, že Turecko bude své požadavky výrazně stupňovat. Ví, co chce, a ví, jak slabého soupeře v Evropské unii má. Vzpomínám, jak směšně vyzněly závěry loňského Vallettského summitu o migraci s Afrikou, když Evropská unie po další úporné dřině něco dohodla, bratru za dvě miliardy eur, a afričtí šéfové po jednání řekli, že by museli dostat asi tak šedesát, mají-li se výrazněji angažovat.

Do čím dál hlubší krize se noří Ukrajina. Nedá se čekat, že by i odtud zamířily nekontrolovatelné zástupy lidí do Evropské unie?

Ale to je proces očekávaný. Co je nevypočitatelné, je další aktivita Ruska na východě Ukrajiny, protože jen blázen může doufat, že Putin tuto zemi přepustí svým, byť jen potenciálním, nepřátelům. Na rozdíl od té velké migrační krize na západním Balkánu a za pár měsíců i v Itálii, se s tímto migračním tlakem umíme ve střední Evropě vypořádat. Horší však je skutečnost, že letos uplynuly dva roky od doby, kdy slavní evropští lídři slíbili Ukrajině bezvízový styk. Už je známé, že Ukrajina nesplnila předepsané podmínky, ale zároveň se ví, že je to politické rozhodnutí, které zcela jistě překoná všechny úkoly, které Ukrajina nesplnila. To by, bohužel, přineslo další rozvrat středoevropského migračního managementu, budovaného desítky let. Ale politika je politika a slova těch mocných z Bruselu musí platit, i kdyby na chleba nebylo. Ovšem už pouze do času.

Ing. Miloš Zeman, CSc.

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Přestože České republiky se migrační krize zatím nijak nedotkla, prezident Miloš Zeman před pár dny v rozhovoru pro slovenskou televizi TA3 prohlásil, že v tomto roce se migrační vlna převalí i přes Českou republiku a Slovensko. Berete to jen jako strašení, z čehož ho jeho kritici opakovaně obviňují?

Uzavření hranic, míněno nejen těch vnějších, je idea pana prezidenta. Tato jeho slova bych četl jako další z řady výzev vládě, aby se nechovala tak obojace jako dosud. Musím předpokládat, že vláda a hlavně Ministerstvo vnitra a policie takovou situaci zvládnou. Avšak pak by už pravděpodobně nebyla tato vláda, ale vláda, kterou si pan prezident přeje, tedy vláda pevné ruky. A že by snad byl premiérem pan Bělobrádek není úplně pravděpodobné. Sledujte vystoupení k migračním a azylovým otázkám z úst pána z Čapího hnízda a nenechte se mýlit pomatenými výkřiky jeho kolegy Pelikána. To, že v těchto otázkách je pan prezident dost realistický, také nepodceňujme.

Objevily se úvahy, že se Česko začíná na příchod uprchlíků připravovat, když Ministerstvo vnitra začalo hledat zaměstnance pro záchytné detenční zařízení pro imigranty v Bálkové v okrese Plzeň-sever, které chce znovu uvést do provozu, a také po rezignaci ředitele Správy uprchlických zařízení Miroslava Koudelného, jenž byl terčem silné kritiky ze strany ombudsmanky Anny Šabatové kvůli podmínkám v uprchlických centrech. Lze to brát jako signály, že letos už nás přijímání většího počtu migrantů opravdu nemine?

Česko je na příchod uprchlíků již dávno připraveno, o tom jsem se x-krát přesvědčil už v mé někdejší funkci. Hledání zaměstnanců pro nějaké připravované zařízení je obvyklý standard. To, že není využívána Bálková, když je ve vlastnictví vnitra, je chyba. Zprovoznění Bálkové je logická součást vyhodnocení zkušeností z prvních měsíců loňské české minikrize, na které se tak slavně, neférově, nespravedlivě a trapně pokusila profilovat paní ombudsmanka. Tady je asi potřeba říci, že podmínky v českých detenčních i uprchlických zařízeních jsou více než evropsky standardní – kdo není slepý či dementní, ať se podívá, co se děje v různých obdobných zařízeních v Německu, Rakousku a jinde po světě, jak se tam například ženy cítí bezpečně – a to mimo jiné i díky činností současného ředitele Správy uprchlických zařízení Miloslava Koudelného. Je jeho plným právem cítit se po více než desetileté službě v této funkci unavený. To, co odvedl, je hodno poděkování. Výpady paní ombudsmanky signalizovaly něco úplně jiného.

V závěru minulého týdne se uskutečnil další z „klíčových“ summitů Evropské unie. Přinesl z pohledu řešení migrační krize něco, co by opravdu stálo za pozornost?

Co si myslím o výsledcích posledního summitu EU k migraci vyplývá z výše uvedeného. Nebo jinak – v řešení migrační krize nás posunul jen málo, navíc do boku – zkrátka počkáme, jaké bude počasí, což je zatím jediný faktický regulativ migrace. Bohužel, dělá se velmi hezky. Když náhodou přituhne, řekneme, že opatření na řecké a turecké straně začínají fungovat. Říká-li turecký prezident Evropské komisi, že nemá na čele napsáno slovo „idiot“, pak zjevně i proto, aby si každý dodal dovětek „jako vy“. Turecko zcela zásadně brzdí vyřešení konfliktu v Sýrii. Nepřispívá dostatečně k ekonomickému krachu Islámského státu. Má vůči Evropě obrovský vydírací potenciál. Mám obavy, že hlavním motivem jakýchkoli dalších jednání a opatření bude volná cesta do Evropy. Členství v Evropské unii je turecký cíl dlouhodobě, byť téměř nic z toho, co by měla plnit každá kandidátská země, neplní. Krátkodobý cíl bude zrušení víz a zoufale neschopná Evropská komise a Merkelová jim ho poskytne. A pak se dostaneme do stavu, kdy Turecko pomůže s hlídáním díry v plotě EU pod podmínkou, že se v něm udělají zároveň obrovská vrata a klíče od nich bude mít pouze Turecko.

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA

  • KDU-ČSL
  • originální osobnost, konečně,jako každý člověk
  • místopředseda vlády

Takže Evropská unie bude Turecku vydaná na milost a nemilost?

Ten příliv migrantů, zcela legální, bude desetinásobný. EU, byť si to stále myslí, se prostě nevyhne jasnému konstatování, co chce jako cílové řešení. Brzdit proud migrantů, trvale ignorovat fakt, že multikulturalismus v Evropě selhal, ale naprosto – slovy Merkelové z roku 2010 – selhal, cenzurovat média, zamlčovat skutečnosti, lhát a přitom se tvářit strašně udřeně – to vše ničemu nepomůže. Buď bude nějaký realistický společný evropský cíl, nebo jedni postaví plot, druzí řeknou, přijďte všichni, další, že berou jen 80 za den a zítra třeba 40, další řeknou vůbec nikoho, no a někteří rovnou odhlasují, že z EU vystupují. To je zatím realita, kterou voliči už delší dobu nechápou, a proto to ve volbách zcela jistě sečtou. Myslí-li někdo vážně, že o osudu Evropy rozhodne Turecko či Rusko, USA, nebo přímo ISIL, tak nemůže logicky čekat nic jiného než konec společné Evropy.

Konec společné Evropy může odstartovat i odchod Britů z Unie. Dá se odhadnout, jestli jim dohodnuté ústupky postačí k tomu, aby v červnovém referendu volili setrvání v EU?

Moc jsme se, nejen klíčovým pohledem britského voliče, nepředvedli. Sociální dávky pro rumunské děti žijící v Rumunsku, byť rodičů, kteří vydělávají v Anglii, nebudou mít anglickou, ale rumunskou výši. To mi jako tak obrovský objev, který by měl zcela zvrátit mínění britských eurorealistů, nepřipadne. To je jen ohlodaná kost pro socialistického eurovoliče. Pokud si někdo vedle sebe položil projev Camerona, Merkelové či Sobotky, dospěl k dalšímu úžasně komickému eurozávěru. Ten první sděluje, že ve všem uspěl, všechno bude po našem, Velká Británie si bude dělat, co chce, euro a další eurovynálezy nikdy nepřipadají v úvahu a EU na to kývne, protože potřebuje Británii daleko víc než Británie Evropskou unii. Ti druzí s typicky udřeným a infantilně šťastným úsměvem ve tváři zkonstatovali, že to těm Britům nandali, že bude po jejich, že neustoupili moc, že zachránili Unii, že je vyhráno. Jestli si tedy ti druzí myslí, že to, o co nyní v Evropě i v Británii především jde, jsou sociální dávky pro některé občany EU, tak jsou na omylu. Ty jen ukazují, jak proces dezintegrace a nerovného přístupu postupuje. I zde platí: neřekne-li EU, co vlastně, zejména v oblasti bezpečnosti chce, co bude cílem, nenajde-li jasnou srozumitelnou odpověď v otázkách migrace svým voličům, tak, jak ji našla například Austrálie, pak se rozpadne, a to ještě nebude ten nejhorší důsledek. A Británií to začne.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Když nemůžeš Rusy zastavit, přidej se k nim. Ukrajinec už nemá kam chudnout. Tereza Spencerová opět spláchla do záchodu české noviny a předložila jiný obraz

8:12 Když nemůžeš Rusy zastavit, přidej se k nim. Ukrajinec už nemá kam chudnout. Tereza Spencerová opět spláchla do záchodu české noviny a předložila jiný obraz

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Turecko vpadlo do Sýrie a USA s tím nemohou nic dělat, ač se jim to …