„U nás doma bylo rozhodně zajímavé, a předpokládám, že i sledované, jmenování nových ústavních soudců a mezi nimi i jednoho předsedy ÚS. Zdá se, že se tím uzavřel kruh postupného ‚dobývání‘ politické moci, jak tomu naivně dnes věří někteří poslanci z řad pětikoalice,“ uvedl na začátek dnešního komentáře politolog, který se snaží najít něco pozitivního.
Líbí se vám, jak Petr Pavel vykonává úřad prezidenta republiky?Anketa
„Protože tato vládnoucí vláda asi toho moc dobrého už neudělá, předpokládám, že dojde k jejímu nahrazení, řekněme s nadsázkou, vládou národní spásy nebo záchrany národního hospodářství. Pak by role prezidenta mohla být významnější, než se na první pohled zdá. Mohl by podobně jako na Slovensku alespoň dočasně jmenovat vládu novou. Ústavní soud, ale i celá justice (chceme-li ‚soudcokracie‘) by mu s odkazy na ‚právní stát‘ poskytly podporu. Dokonce by se mohlo začít, promiňte mi tu spekulaci, s odstraňováním nepravostí z doby politické a ekonomické transformace. O předloze k zákonu o nepromlčitelnosti trestných činů z této doby se, pokud vím, v Poslanecké sněmovně už nějakou dobu mluví a jistě by to mohlo být v době blížící se finanční nebo ekonomické krize docela dobrým šidítkem i pro ty nejnedůvěřivější,“ dodal.
Zbořil přidává také postřeh, že se v posledních dnech mění frekvence zpráv z Ukrajiny a z „východní fronty“, i když je to, „s ohledem na nedůvěryhodné zpravodajství velmi subjektivní“. „Je ale pravda, že se mění četnost zpráv, možnost jejich kritického posouzení, a soustředíme-li se na některé dílčí informace, např. zprávy z okolí ukrajinského prezidenta, vyvolává to nejistoty, které někteří občané ČR považují za nesnesitelné. Rostoucí animozita vůči zprávám o ukrajinské migraci do ČR a na Slovensko roste přímo úměrně s různými rozhodnutími vlády ČR a problémy nejen ukrajinské, ale i středozemní migrace na úkor některých skupin občanů ČR nabývají na důležitosti. A nezdá se, že by na úrovni moci výkonné byl někdo, kdo dokáže v Bruselu vyjednat něco jiného než svůj osobní, většinou materiální prospěch,“ uvedl.
Doktor Zbořil upozorňuje na to, co nelze pochopitelně obejít a přehlédnout. „Existence podle amerických médií multikrize a dehumanizace společnosti ve Spojených státech, která je příkladně demonstrována skutečností, že bývalý a možná i budoucí prezident Spojených států je žalován z tolika trestných činů, až se zdá, že bude odsouzen nejméně na 400 let. Donald Trump se sice hájí, podobně jako spoluvězeň Josefa Švejka, že byl ‚spravedlivej‘, ale my známe odpověď, že ‚Kristus Pán byl také spravedlivej, ale přesto ho ukřižovali‘. Souvisí s tím ovšem soustředění pozornosti nejen na exprezidenta, ale i na syna Joea Bidena Huntra,“ poznamenal.
„Mě ale zaujalo zejména až sadistické mediální týrání a hledání každého chybného kroku pana prezidenta Bidena, zuřivé sledování každého jeho zakopnutí, nebo dokonce pádu. Víme sice, že ve Spojených státech se na prezidenty také střílí, ale snad by někdy stálo za to se s nedostatkem pasionarity vyrovnávat s větší elegancí. V těchto souvislostech mě napadá, zda se neoživuje popularita Herberta Marcuseho a jeho jednorozměrného člověka. A zda si zase jedna generace nebude muset vyzkoušet, co už bylo jednou tak zajímavé,“ dodal.
Fotogalerie: - Jirásková vs. Etzler: verdikt
Zájem o jmenování soudců? „V atmosféře 90. let se to nedalo odpracovat.“
Někteří komentátoři se pustili do tématu jmenování ústavních soudců. A jestli už je zřetelná v ČR hranice mezi „hodnými“ bývalými komunisty a „zlými“ bývalými komunisty? Premiér Petr Fiala věří tomu, že Ústavní soud bude pod vedením Josefa Baxy garancí ústavnosti a bude chránit základní práva a svobody. Baxa hodlá „sladit orchestr“.
„Jistě ne na první místo našeho zájmu a nikoliv marně se dostalo jmenování soudců Ústavního soudu ČR, z nichž jeden se stal jeho předsedou. Snad zejména proto, že lesku tomuto slavnostnímu aktu ubrala diskuse o loajalitě nejméně dvou z nich vůči politickému režimu před rokem 1989, který jsme si zvykli pojmenovávat jako totalitní. John Bok a někteří jeho přátelé se nad tím sice pozastavili a mírně protestovali, ale Miroslav Kalousek to vyřešil pozoruhodným, až nejpozoruhodněji vypovídajícím způsobem, když ironicky a v nadsázce prohlásil, že pan Robert Fremr si za posledních třicet let svou minulost ‚odpracoval‘. To je odůvodnění, které zasluhuje větší pozornost zejména proto, že potvrzuje skutečnost, že téměř všechny vysoké právní autority, jmenujme z nich zde jen namátkou třeba Otakara Motejla, Zdeňka Jičínského a Pavla Rychetského, nám dlouho vysvětlovaly, že bylo nutné zachovat právní kontinuitu s politickým režimem před rokem 1989, ale zapomněly nám vysvětlit, jak to je a jak to bylo s kontinuitou personální. Výjimkou byla paní Polednová, která se sice také hájila tím, že ji StB podvedla, ale seděla, sice jako velmi mladá, ale přece jen mezi těmi, kteří odsoudili Miladu Horákovou, a to se v atmosféře devadesátých let nedalo ani odpracovat,“ zhodnotil.
Prezident bez roušky. „Nekradou snad jen ručičky na orloji.“
Nejvyšší správní soud potvrdil zrušení pokuty pro bývalého prezidenta Václava Klause za projev bez roušky v době pandemie covidu-19. Jak uvedla ČTK, zamítli kasační stížnost Ministerstva zdravotnictví proti zrušujícímu rozsudku pražského městského soudu. A co k tomu říci?
„Že o této věci musela rozhodovat tak vysoká soudní instance, je v zemi, kde, jak říká lidová pověra, nekradou snad jen ručičky na orloji, neuvěřitelné. Svědčí to ale o právní kultuře a právním myšlení, na které, až přejdou tato léta zloby a nenávisti, budeme stejně jako naši potomci ještě dlouho vzpomínat,“ uvedl.
Psali jsme:
Ze zahraničí. Ze summitu v Džiddě pára nad hrncem?
„Ještě před dvěma dny, po více než celotýdenní mediální masáži, jsem si myslel, že nejdůležitější událostí by mohlo být setkání reprezentantů afro-asijských zemí v saúdsko-arabské Džiddě, kde se mělo mluvit o válce na Ukrajině. Měl tam být jedním z hlavních řečníků Volodymyr Olexandrovyč Zelenskyj a za ty nejvýznamnější další pozvané zástupci ČLR a Indie. Zřejmě jsem přecenil informovanost a nedocenil dezinformovanost českého a možná i euro-amerického mediálního zpravodajství. Nejen že se ‚zpravodajové‘ každý den stávali méně a méně informovanými, jejich sdělení řídla až k neuvěření, ale hlavně ještě ani dnes nevíme kromě toho, že v neděli měla probíhat ‚bilaterální jednání některých zúčastněných‘, zda se shromáždění rozešlo a informace rozptýlily jako pověstná pára nad hrncem,“ sdělil Zbořil.
„Ukrajinský prezident v Džiddě prezentoval svůj desetibodový plán, přednesený jako ultimativní manifest, obracející se ke straně, která nebyla přítomná. Jeho hlavním bodem byl požadavek, že ruská armáda musí opustit všechna okupovaná území na poloostrově Krym a v ostatních oblastech dnes pod kontrolou Ruské federace. Jak na to reagovali přítomní, zejména reprezentanti dvou největších asijských velmocí, jsme ještě včera večer nevěděli. Vzhledem k tomu, že ale i ‚nejlépe v ČR informovaná ČT‘ už v posledních několika dnech přiznala, že na setkání nebyly ani hlavy států, ani ministři zahraničních věcí, ale jenom diplomaté, poradci prezidentů a bez urážky subalterní úředníci či zpravodajové různých vlád, můžeme se domnívat, že se tam kromě vystoupení ukrajinského prezidenta a vysokého reprezentanta vlády Spojených států neprojednalo nic, než co by si jejich úřady nemohly vyřídit rychleji a laciněji prostřednictví dokonce nikoli tajných depeší zpracovaných elektronicky,“ dodal.
Ze zahraničí. Summit BRICS je pro některé nadějí?
A navazující summit? „Zatím se zdá, že BRICS je nadějí pro ty země, které mají dobré i zlé zkušenosti s evropským, dnes říkáme západním, kolonialismem. Od konce 18. století to byly ideologie a hospodářská politika evropských států, které po sobě zanechaly nejenom kulturní dědictví, ale i stereotypy předsudečné nenávisti a zejména zadlužení, do kterého se bývalé metropole snažily uvrhnout emancipující své bývalé kolonie. Kontrola státních rozpočtů, armády a policie byla základní trojčlenkou, která měla umožnit bezostyšnou exploataci materiálních i lidských zdrojů. Kdysi se proto stala úspěšnou ideologie tzv. třetího světa a neangažovaných zemí (Néhrú, Mao Ce-tung, Sukarno), která je dodnes noční můrou arogantního Západu. Netroufám si tvrdit, že BRICS je pokusem vytvořit něco podobného a modernějšího prostřednictvím tlaku na finanční trhy, ale zatím to tak vypadá,“ zhodnotil.
Věříte, že existují mimozemšťané?Anketa
Z domova. Co dělá Česká televize
Česká televize zřejmě nedostatečně informovala o Světových dnech mládeže v Lisabonu. Ozvali se účastníci české výpravy. Co s tím?
„Asi to bude pravda, ale ČT v těchto dnech zažívá jakousi dobu všeobecného ohrožení, lidé se tam mění i na nejnižších postech a někdy se zdá, že tyto změny jsou i k lepšímu. Jeden z těch, kteří byli v různých redakcích léta oblíbeným účinkujícím, se v těchto dnech zamyslel nad tím: Kam jsme se to dostali? A měl tím na mysli současnou mediální bídu, aniž zvážil svůj podíl odpovědnosti na této informační chudobě nezúčastněných. Že se dnes vůči ČT ohrazují i ti, kterým jindy nezájem ČT o jiné nevadil, je sice sympatické, ale řekněme staromilsky, že tak trochu pláčou na nesprávném hrobě. Byla doba, kdy jim to nevadilo, tak co s tím. Ptám se stejně jako mnozí jiní a nechci doporučovat něco, zač bych mohl být označen za antisystémového. Ale něco takového by to chtělo,“ vzkázal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
jana.d
