„Donald Trump začal rychle plnit některé body svého předvolebního programu. Jednak aby dokázal svým voličům, že nemluvil do větru, jednak že má dobrou vůli,“ reaguje na sérii prezidentských příkazů z minulých dnů politolog Zdeněk Zbořil. „Takže bychom mohli konstatovat, že jsou tato rozhodnutí především politická a až na druhém místě přísně administrativní. To ale také znamená, že se teprve bude dostávat do kolize s dědictvím Obamovy administrativy. A když víme, že nejen ve Spojených státech, ale na celém světě má státní administrativa tendenci stávat se byrokracií, uvidíme jistě v nejbližších dnech, zda se novému prezidentovi podaří v uskutečňování svých vážnějších záměrů pokračovat,“ dodává Zbořil. Z vydaných příkazů můžeme jmenovat zablokování dohody TTP, rozhodnutí o stavbě zdi na mexické hranici, stanovení třicetidenní lhůty, do které mu vedení armády má předložit plán na porážku teroristické organizace Islámský stát. Zásadní zájem vzbudil i páteční exekutivní příkaz, který zavádí přísnější prověřování lidí, kteří do Států přijíždějí. Výnos na 120 dní pozastavuje program Spojených států pro přijímání uprchlíků. Zákaz vstupu do USA platí pro migranty ze Sýrie a na 90 dnů zakazuje vstup všem lidem z dalších šesti zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu.
Vítací mánie Merkelové je s takovým rozhodnutím v nesouladu
S tímto příkazem Trump také narazil na odpor – a dost silný. Nesouhlas vyvolalo rozhodnutí nejen u některých politiků a humanitárních organizací v USA. Za špatné považuje toto rozhodnutí kancléřka Angela Merkelová a nesouhlas v podstatě vyjádřila i britská premiérka Theresa Mayová. „Pokud jde o Angelu Merkelovou ta nemůže jednat jinak než taková rozhodnutí Donalda Trumpa kritizovat, protože její vítací mánie je s takovým rozhodnutím v hlubokém nesouladu. A to, že si s Trumpem jednou krátce zatelefonovala, jednak nemůže vyřešit tento rozdílný názor na přistěhovalectví, jednak nám ani z těch prvních několika kusých informací není jasné, zda není její kritika amerického prezidenta určena německému nebo evropskému publiku,“ komentuje hodnocení kancléřky politolog Zbořil. K situaci britské premiérky uvedl: „Absolvovala pouze informační rozhovor s prezidentem a společné komuniké, respektive vyjádření Theresy Mayové, bylo až příliš jednostranné, a také ono bylo určeno především pro její britské voliče a jako důkaz toho, že politika Velké Británie nechce být pod kuratelou německé kancléřky. To je důležité k zahájení ‚přímého Brexitu‘, jak o něm mluvila v domácím prostředí, a také to, že na tiskové konferenci po setkání s americkým prezidentem přítomným novinářům právě ona chtěla vysvětlit, o čem se mluvilo.“
Zbořil také upozorňuje: „Ačkoli britská diplomacie je proslavená obratnými vyjádřeními na nejrůznější témata, vypadalo to tentokrát, že jsme se dozvěděli jen to, že obě strany si vyměnily názory na je zajímající problémy. Takže zatím se jedná v obou těchto případech jen o výměnu zdvořilostí (včetně zmínky o boji proti terorismu, který USA i GB chtějí mít pod svou ‚národní kontrolou‘). Ale o tom, co se v nejbližších dnech stane, obě dámy sice asi už tuší, ale nevědí. Dokonce ani o tom, jak to bude s těžbou kvalitní ropy v Kaspickém bazénu, zejména té její části, kterou zatím kontroluje Írán.“
Jak dopadne volební spolek KDU-ČSL, Gazdíkových Starostů, SNK-ED a dalších hnutí?Anketa
Zbořil: Že Zeman podporuje Trumpa, jeho kritiky ani vládu neovlivní
Český prezident Miloš Zeman Trumpovo opatření v otázce migrace uvítal. „Pan prezident se dlouhodobě vyjadřuje proti přijímání muslimských migrantů,“ uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na sociální síti. „Bezpečí občanů ČR je prioritou. Nyní máme spojence v USA,“ doplnil. „Také reakce KPR je určena občanům ČR a kritikům Miloše Zemana, kteří jej zesměšňovali. Jako kdyby si pan prezident chtěl vychutnat příležitost položit obdivovatelům Ztohoven otázku, kdy polezou na Hrad vyvěsit vlajku pruhů a hvězd. To, že se názory pánů prezidentů tak trochu sblížily, pokud jde o migraci a tzv. islámský terorismus, může českého prezidenta potěšit, ale příznivce mu to u jeho zarputilých českých kritiků nezíská a vládu ČR to nebude inspirovat ke změně své dosud až příliš EU oddané politiky,“ předpokládá Zbořil.
V kontextu dané problematiky politolog doplňuje: „Kromě českého komentátorského potěru se každý den dozvídáme, kdo všechno předpokládal, že Donald Trump vyhraje. Na milost jej vzala i ČT. V sobotu publikovaly LN zprávu, že k americkému prezidentovi má cestu nejen Václav Klaus, ale i Karel Schwarzenberg (arci přes nějaké zprostředkovatele). Jen pan předseda vlády a jeho okolí se zatím nevyjádřili. Ale jistě i ve vládě a na MZV se už připravují noty ke kampani, jak to vlastně je se zahraniční politikou ČR a s prezidentským ‚zastupováním státu navenek‘. O své budoucnosti jistě vážně uvažují čeští političtí komentátoři s ruskými jmény, ale i ti, kteří jsou součástí ‚globálně‘ utkaných sítí ‚bez národní kontroly‘.“
Možná se brzy dozvíme, jak blízko byl svět nukleární válce
Trumpův úřad po sobotním telefonátu amerického prezidenta s ruskou hlavou státu sdělil: „Prezident Trump i prezident Putin věří, že po dnešním telefonátu mohou obě strany rychle začít řešit terorismus a další důležité otázky, na kterých mají společně zájem.“ Telefonát byl podle Bílého domu začátkem zlepšování vztahů, „které potřebují napravit“. „Tato slova představitelů obou velmocí jsou pozoruhodná, když si uvědomíme, že exprezident Obama mluvil o Ruské federaci jako o ‚regionální velmoci‘, Pentagon a CIA, stejně jako jimi kontrolované NATO, souhlasily s označením ‚Ruska‘ jako nepřítele,“ reaguje Zbořil. „Možná se brzy i dozvíme, jak blízko byl v posledních letech svět nukleární nebo jinak ničivé války. Oba státníci také vědí, že zlepšení vzájemných vztahů bude záviset na tom, jak se vypořádají s domácí ‚silovou opozicí‘, o které dosud víme, že existuje jenom v USA. Ale ani prezident Putin nesedí na pyramidě moci, která jej na slovo poslouchá (jak si mnozí jeho kritici u nás a v Evropě myslí),“ doplnil. Zbořil také připomíná, kdo je další ve hře: „A ještě se v této souvislosti příliš nemluví ani o třetím hráči. Jen spíše z podobných náznaků víme, že jím nemusí být rozkolísaná EU, ale ČLR. A konečně, jak víme z vysokých míst NATO, kde se ještě několik týdnů před americkými volbami s humorem pochybovalo o hypotetickém neúspěchu Hillary Clintonové, musí se ze svých snů a lichých očekávání probrat i mezinárodněpolitické zákulisí.“
Psali jsme:
Někteří se do EU „drali“, jiní nedrali, protože věděli, že padáme do dluhové pasti
Někdejší německý ministr zahraničí Klaus Kinkel v rozhovoru pro Echo24.cz uvedl: „Česká republika se v 90. letech silně drala do EU a z EU později velmi profitovala. To vyžaduje solidaritu – i v uprchlické otázce. I přestože chyby se staly.“ A tak se nabízí otázka, zda a jestli jsou Češi opravdu vůči EU nevděční? „Podíl pana ministra zahraničí Kinkela, resp. kancléře Helmutha Kohla, který mu v době česko-německé, spíše však německo-české deklarace poroučel, na ‚draní se‘ ČR do EU taktně popsal v úvodním článku posledních Literárních novin jeden z přímých svědků, expremiér a exprezident Václav Klaus. Pan Klaus Kinkel byl nejen předsedou Svobodné demokratické strany (FDP), kterou pomohl vyvést z vládní koalice. Byl také ředitelem Bundes Nachrichten Dienst (BND) a ví, o čem mluví. Nešlo jen o deklaraci, ale i o tu pověstnou dvojtečku, jak o ní mluvil Helmuth Kohl na tiskové konferenci po podpisu,“ připomíná Zbořil. „A pokud pan Kinkel zapomněl, mohli bychom mu připomenout, že to bylo trochu složitější. Někteří se ‚drali‘, jiní nedrali. Někteří si mysleli, že se budou sypat peníze a statky z rohu hojnosti EU, jiní věděli, že ČR padá do ‚dluhové pasti‘, která už tehdy byla nastražena na celou ‚podvedenou východní Evropu‘, jak o tom psali němečtí kritici rozšiřování EU už v polovině devadesátých let,“ dodal.
Podle Zbořila profesor Putna upozornil na pozoruhodnou věc
Týdeník Respekt má na svých stránkách pravidelnou rubriku „Kdybych byl prezidentem“. Tentokrát se v ní nad možnostmi nejvyšší ústavní funkce zamyslel profesor Martin C. Putna. Základní geopolitická teze, se kterou by přicházel na Hrad, zní: „Kremelský režim nás chce zpátky do svého impéria a my se musíme bránit.“ Z kremelského pohledu jsme podle něj okrajovým polem ve velké Putinově hře, která má opakovat Stalinovu velkou hru z roku 1945. K tomu chce prý Putin využít kohokoli. A jaký má názor Zdeněk Zbořil? „To jsou už únavně monotónní prázdná slova hodná pana Putny a nehodná jeho akademického postavení. Na jednu pozoruhodnou věc ale pan Putna přece jen, možná nevědomky, upozornil. Problém bolševismu – do Ruska dovezeného ze ‚Západu‘ – o kterém současní propagandisté nemluví, spočívá v rozporu, stručně řečeno, mezi ideologií světové revoluce (to byl ten západní export) a ‚budování socialismu v jedné zemi‘ (teze J. V. Stalina z roku 1928). Proto zanikla a byla postupně i fyzicky likvidována Komunistická internacionála (mimochodem i dohodou J. V. Stalina a W. Churchila, 1943), a proto se od roku 1947 stávají komunistické, dělnické a dělnicko-rolnické strany státními agenturami Sovětského svazu. Rodina Josefa Zielence, a také Jaromíra Štětiny, měla k tomuto ‚politickému procesu‘ velmi blízko. Ale pokud vím, ani na FF UK se o tento problém nejeví příliš velký zájem.“
Zbořil se ptá, zda jméno Putna není rafinovanou přesmyčkou
Ve zmiňovaném textu došlo i na opatření, které by Putna v roli prezidenta udělal: „Dát pokyn k důraznému uplatňování zákona o pomluvě a o šíření poplašných zpráv, jakož i ke sledování a usvědčování kremelských agentů.“ Dále by z pozice prezidenta zkoumal „skutečné pozadí Putinometních listů a jiných webů šířících nenávist“. Cílem by nebylo nic menšího než jejich vypnutí. „Za výhrůžky na internetu sázet nepodmíněné tresty,“ pokračoval v prezidentském programu. Kromě nezávislosti justice by zasahoval i do veřejných zakázek, kde by se muselo dbát prvotně bezpečnosti země. „Sberbank, Lukoil, Rosněft, Rosatom a jiné firmy, sloužící kremelskému režimu, nesmějí ovlivňovat hospodářství naší země,“ rozhodl by. Politologa tato slova evidentně pobavila: „Možná by pro začátek stačilo ‚vypnout‘ jen pana Putnu. Není on vlastně také Putinův agent a není to jméno rafinovanou přesmyčkou, aby každý, kdo přijede z Ruska, věděl, s kým zde může mít tu čest?“ Na toto téma ještě Zbořil uvedl: „A pokud jde o nápad, jak by profesor Univerzity Karlovy vykonával funkci prezidenta republiky, to je za hranicí normality. Ještě v jeho slovech chybí odkaz na koncentrační tábory a plynové komory. Schopnost si uvědomit, kdo v ČR šíří poplašné zprávy a nenávist, je nad umem pana Putny a asi by se za jeho štvaní, urážky a nápady daly ‚sázet nepodmíněné tresty‘.“
Asi počítají s tím, že v roce 2030 si už nikdo nebude pamatovat, co slibovali
Průzkum společnosti STEM uplynulý týden sliboval TOP 09 pouze 4,6 procenta hlasů, v pátečním průzkumu společnosti CVVM ale strana měla osmiprocentní podporu. Miroslav Kalousek však chce dvouciferný výsledek. A kromě tohoto plánu představil strategii TOP 09, Vizi 2030. Ta si mimo jiné klade za cíl zvýšit životní úroveň Čechů, snížit zdanění práce a zavést v zemi společnou evropskou měnu. Podle něj chce strana zajistit, aby se do roku 2030 životní úroveň v Česku srovnala s Německem. „Připadá mi to jako souboj agentur, které více nebo méně fandí TOP 09. Ale protože jsou to agentury nejzavedenější, musíme hledat přibližnou pravdu někde mezi nimi. Přesto se ale zdá, že vedení TOP 09 se dostalo do nějakého nenormálního stavu. Konečně i liberecká organizace této strany volá po rezignaci předsedy a upozorňuje na nesoulad mezi situací v Praze a mimo pražské akvárium. Její argumenty jsou důvěryhodné a vedení TOP 09 by si je mělo prostudovat. Ale jak říká Miroslav Kalousek, jde o názor jedné organizace a svědčí to o ‚vnitrostranické demokracii‘,“ reaguje Zbořil. „Horší je to se skutečností, že současně s tímto realistickým hodnocením ‚Jablonecké výzvy‘ přišel s nápadem ‚Vize 2030‘, ve které překonává i agitaci Valtra Komárka, blahé paměti (viz ‚Za Komárka, za korunu jedna marka!‘). Snad počítá s tím, že v roce 2030 si už nikdo nebude pamatovat (dokonce i kdyby byl naživu), co jeho strana v letošním volebním roce slibovala. Kde bude v roce 2030 stříbrná hlava pana poslance Laudáta nebo vemlouvavý hlas paní Langšádlové? A kde budou nápady Vize 2030?“ pokládá řečnickou otázku.
Psali jsme:
Debaty v médiích? Sebeprezentace lidí „bez uší“
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) a poslanec TOP 09 Martin Plíšek se o víkendu utkali v pořadu Partie TV Prima. Tématy byly především elektronická evidence tržeb či ceny mobilních operátorů. A samozřejmě nechybělo ani téma lex Babiš. A ministr financí zvolil i tuto svéráznou rétoriku. „Nechť ukážou všichni předsedové stran svůj majetek. Já jsem se vysvlékl do slipů. Všechno jsem ukázal, jsem nejtransparentnější,“ uvedl. U Moravce pro změnu nenašli shodu ministr Daniel Herman a předseda KSČM Vojtěch Filip. Došlo i na tvrdou slovní bitku o církevní restituce. „Obě debaty byly rozhovory přesvědčených, kteří nepředpokládají, že budou přijímat nebo jen uvažovat o argumentech strany druhé. Jsou to takové zvláštní sebeprezentace lidí ‚bez uší‘, kterým partner slouží jen jako narážka k někdy více, někdy méně nápaditému rétorickému výkonu. Navíc se debatuje o věcech, které jsou dlouhodobě veřejně známé,“ zhodnotil Zbořil. „Snad bylo zajímavé jen to, že v obou případech se ukázalo, okolo čeho všeho (kromě obvyklého hanobení a kompro prefabrikátů) se bude točit v roce 2017 letošní předvolební klání. Ať již půjde o volby do PS PČR, nebo o volby prezidentské,“ dodal.
Zbořil přidává i tuto poznámku: „Dokonce i nápad Andreje Babiše, aby předsedové politických stran veřejně předvedli, jak jsou na tom oni, možná i členové jejich rodin, by se mohl dostat na přetřes… Mohlo by tomu být třeba jako ve Francii, kde prezidentský kandidát Francois Fillon se sice zaměstnáváním své ženy jako asistentky neprovinil proti zákonům, ale bylo to shledáno jako ‚neetické‘. Kolik je asi neetického v ‚odklánění financí‘ (jak se říkalo v dobách pronásledování pana poslance Martina Kocourka, ODS) v rodinách našich vrcholných stranických hodnostářů?“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
