Tereza Spencerová se vrátila ze Sýrie. A má co říct o uprchlících, které chceme přijmout, o masakru v Paříži i o Ukrajině. Rok 2015 prý bude tak přelomový, že budeme jen koukat

15. 1. 2015 8:00

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Místo gesta přijetí patnácti rodin bychom měli začít pomáhat lidem přímo v Sýrii, soudí novinářka Literárních novin a analytička zpravodajských zdrojů Tereza Spencerová ve svém pravidelném shrnutí světových událostí na ParlamentníchListech.cz. A tímto prohlášením „neplácá do vody“: Právě se totiž vrátila ze Sýrie, kde nejen pozorovala situaci, ale též pořídila rozhovor s prezidentem Bašárem Asadem.

Tereza Spencerová se vrátila ze Sýrie. A má co říct o uprchlících, které chceme přijmout, o masakru v Paříži i o Ukrajině. Rok 2015 prý bude tak přelomový, že budeme jen koukat
Foto: Radim Panenka
Popisek: Demonstrace proti údajné americké agresi vůči Sýrii před ambasádou USA v Praze

S kým také hovořily ParlamentníListy.cz o tragédii v Paříži a o problematice soužití muslimů a většinové populace:

Ředitel Česko-arabského centra Šádí Shanaáh ,ministr kultury Daniel Herman, armádní generál v z. Jiří Šedivý, profesor Stanislav Štech, důstojník Řádu akademických palem, novinářská legenda Jan Petránek, mnohonásobný šéfredaktor Pavel Šafr, poslankyně ODS Jana Černochová, senátor ODS Jaroslav Kubera, emeritní biskupka Jana Šilerová, věřící z Valašska, šéf Společnosti česko-arabské Josef Regner, senátor a někdejší kněz František Bublan

O čem se v českém prostředí ,,mele" ostošest, jste Vy měla z první ruky: Právě jste se vrátila ze Sýrie. Co jste tam viděla, jakou vládu jste tam zažila, co jste slyšela od lidí, co vzkázali nám, Západu? V jakém světle se díváte na rozhodnutí vlády přijmout 15 syrských rodin? Co vzkázat například prezidentu Zemanovi či některým jiným politikům, kteří mají k tomuto kroku výhrady?

Damašek je v současnosti poměrně klidné město, v němž citelně ubylo střelby i granátometných útoků, což souvisí s postupem syrské armády, jíž se v posledním roce podařilo výrazně rozšířit oblasti pod svou kontrolou na široký pás kolem Damašku až k libanonským hranicím a podél nich na sever k středomořskému pobřeží, včetně ovládnutí Homsu a aktuálního obklíčení Aleppa. Lidé mi z hovorů i od pohledu přišli vcelku optimističtí, bez ohledu na každodenní komplikace připravení okamžitě cokoli slavit. Ulice jsou lemované fotkami a plakáty s Bašárem Asadem, fasády domů jsou vymalovány v barvách syrské vlajky, patriotismus „jak Brno“. Zdálo se mi přitom, že to od většiny není nijak hrané, opravdu vnímají Asada jako muže, který je s to za a) sjednotit větší část národa a za b) už čtvrtým rokem nejenže bránit „hrad“, ale zároveň je jedinou a poslední hradbou před teroristy z Islámského státu. Faktem je, že žádná jiná dostatečně silná osobnost se v Sýrii nejspíš nenachází a exilová opozice se svým významem rovná nule. Tím spíš, že po celou dobu války odmítala a odmítá odsuzovat terorismus džihádu, neb je sama z valné části placena Saúdy či Katarem, a tím se z hlediska Syřanů „tam uvnitř“ zcela zdiskreditovala. Zkrátka, i ti, kteří Asada z různých důvodů nemusejí, si jasně uvědomují, že právě on je mnohem lepší, než druhá varianta, tedy Islámský stát. Jiná volba dnes v Sýrii neexistuje.  

Anketa

"Řekl bych jim: Pokud nedokážete přijmout pravidla hostitelské země (...), vraťte se domů do své původní vlasti." Tak by Miloš Zeman řešil otázku problémových muslimů. Souhlasíte s ním?

99%
1%
hlasovalo: 33611 lidí

A co se týče těch patnácti rodin, jsem na rozpacích. Na jednu stranu je samozřejmě dobré, když se dokáže pomoci zachránit byť jediný lidský život, ale válka ze Sýrie vyhnala přes tři miliony lidí, takže těch patnáct rodin opravdu nic neřeší. Nemám ráda, když novináři radí politikům, co mají dělat, protože sami neneseme za takové „rady“ žádnou zodpovědnost, ale když už se ptáte, myslím si, že by možná bylo lepší za ty samé peníze zahájit pomocné projekty přímo na místě a pomáhat spíš lidem s návratem do zničených domovů. Například do osvobozených – míním tím od džihádu osvobozených – oblastí se už vracejí první Syřané třeba z Turecka a určitě by nějakou tu konkrétní pomoc potřebovali. Bylo by to, podle mého soukromého názoru, lepší, než nic neřešícími gesty plnit to, co po svých členech chce Brusel.    

V Sýrii jste nebyla na výletě: Jako jediné zástupkyni českého tisku Vám poskytl rozhovor prezident Bašár Asad. Muž, kterého zároveň Západ označuje za diktátora, je však naším spojencem v boji proti Islámskému státu. Co zásadního Vám sdělil v souvislosti s útoky v Paříži a se situací ve své zemi? Jde o prezidenta sekulárního, navazujícího nikoliv na islamismus, ale na, řekněme, arabský socialismus... jak komentoval evropskou politiku vůči IS, vlastním muslimským komunitám a Blízkému východu obecně? Co západní nařčení, že použil proti civilistům zbraně hromadného ničení?


On je naším „nevyřčeným“ spojencem v boji proti IS, protože kontakty s USA, Francií, Británií zcela určitě jeho vláda udržuje, ale obě strany to tají. Po čtyřech letech války, během níž ti jedni vydávali Asada za Hitlera, kterého je třeba za každou cenu svrhnout, zatímco Damašek vzpurně „stál proti Západu“, by taková spolupráce nemusela být dobře chápána občany ani tam, ani tam. Na druhou stranu je ale jasné, že bez určité koordinace postupu bojových akcí a náletů by hrozil přímý střet Západu se Sýrií, potažmo s Ruskem či Íránem, dvěma hlavními syrskými patrony, což dnes nikdo nechce. Když tedy nad Damaškem přelétají syrské stíhačky mířící na základny IS třeba u Rakká, vsadím se, že o nich americké velení ví dopředu. A platí to i o obráceně, tedy o amerických náletech na stejné cíle. 

Co řekl Tereze Spencerové Bašár Asad? Rozhovor je v tištěných Literárních novinách, úryvky z něj ZDE a ZDE.

V rozhovoru, který vychází zrovna dnes – v lednovém čísle Literárek – jsem se snažila získat názory syrského prezidenta na jeho relativně nedávnou proměnu z „drahého přítele Západu“ v Hitlera, ptala jsem se, proč Sýrie pod jeho vedením pomáhala CIA s mučením, zajímaly mě jeho reakce na nejčastější obvinění, která proti němu západní politici a média vznášejí, ale také jsme se dotkli politiky EU v syrské válce a mimořádně zajímavá byla prezidentova odpověď týkající se zahraniční politiky České republiky. Mám o této koleji české politiky vcelku ponětí, ale tak otevřenou chválu jsem nečekala, a tak mám dojem, že by se tím tady u nás mohla nastartovat zajímavá diskuse. Nicméně, posouzení názorů Bašára Asada nechám samozřejmě na čtenářích.

V době útoků na Charlie Hebdo jste tedy byla v Sýrii jaké ohlasy a nálady jste ve válečném Damašku zaznamenala? A jak Vy osobně jako znalkyně arabských států a Arabů tento masakr vnímáte? Kde je spravedlivé pojmenování příčiny a kde je správné řešení? Co říci k iniciativám jako je ,,Islám v České republice nechceme", které vidí problém nikoliv v radikalismu, ale v masivní přítomnosti islámu jako takového v evropské společnosti? A na druhou stranu, nejsou někteří radikální zástupci muslimské komunity, zastávající se práva šaría či vystupující proti karikaturám Charlie Hebdo, špatnou ,,reklamou“ pro islám?


Charlie Hedbo se samozřejmě „dostal“ až do Damašku, ale žádné velké emoce nevyvolal. Po čtyřech letech války, z nichž poslední tři syrská armáda vede více méně už jen proti oddílům různých – ať už Západem či Perským zálivem podporovaných – džihádistických skupin, přinesly hodně krve a zmaru. Mluví se o 200 tisících mrtvých, z čehož 120 tisíc tvoří padlí syrští vládní vojáci. Týž den, kdy teroristé udeřili v Charlie Hebdo, umrzlo nejméně sedmnáct Syřanů v jednom z libanonských uprchlických táborů, nálož v autě zabila bezmála 40 policejních kadetů v Jemenu a statistiky OSN odhalily, že jen za loňský prosinec teroristé v Iráku zabili nejméně 680 lidí, což bylo nejvíce od roku 2008. Nebo jinak, ať se v Evropě bojíme islámského terorismu sebevíc, faktem zůstává, že od roku 2001 tvoří (podle různých odhadů) 82 až 97 procent jeho obětí obyčejní muslimové. A z toho plyne, že právě oni jsou i největšími odpůrci teroristů, ať si západní mediální mainstream či politici hudou cokoli. S obyčejnými muslimy se ale nikdo nebaví; Západ jde raději na teroristy silou a zabíjí přitom zase ty obyčejné muslimy – například americké nálety v Pákistánu loni dosáhly v průměru skóre 49 zabitých civilistů na jednoho prokazatelně významnějšího člena Tálibánu. Pozůstalí pak jen plní řady zarytých odpůrců Západu toužících po odplatě. Je to nekonečný příběh.

A co se týče zmíněné špatné „reklamy“: osobně taky z chamtivosti české katolické církve v kauze „restitucí“ nevyvozuji nic obecnějšího. Je to vše jen otázka úhlu pohledu na problém a vědomí, že princip kolektivní viny je cesta do pekel.

Nové problémy nás nezbavují starých. Jak hodnotíte poslední vývoj na Donbasu, kde dle dostupných zpráv obě strany počítají s další vojenskou eskalací projektu? Co bychom měli zaznamenat z Ukrajiny, Donbasu i Ruska?
Po návratu ze Sýrie se v tomto problému zase snažím zorientovat a zatím nemám pocit, že by se za ten týden, co jsem Ukrajinu „přehlížela“, něco zásadně změnilo. Kyjev je dál v krachu, USA mu poskytly záruky na půjčku dvou miliard dolarů v době, kdy na holé přežití potřebuje miliard sedmnáct, Rusko hrozí, že si ty dvě miliardy plus jednu navíc vezme, protože Kyjev překročil smluvně vázanou hranici státního dluhu vůči HDP, a tak Porošenko mobilizuje a mobilizuje, protože válčit a bořit je vždy snazší než něco budovat.

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Romana Jocha (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Libora Dvořáka, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra HofhanzlaKarla Schwarzenberga (z 3.10.) + (ze 14.8.)  Petra Pitharta, Ivana Gabala, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava BartuškyMartina Bursíka (z 2.12.) (+ z 6.10.z 6. 8. a z 23. 6.), , Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9. + 8.12.) Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla SobotkyJohna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24. 10.Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava ŠebkaHynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše ZdechovskéhoFrantiška BublanaKarla Hvížďaly, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), Džamily Stehlíkové (21.11.) či Jana Vituly

Důležité bude ovšem to, zda bude mít s čím válčit – bez Západu a jeho zbrojních dodávek jsou to všechno jen legrační gesta zoufalého muže, který neví kudy kam. Se západními zbraněmi už by samozřejmě byla situace jiná, na druhou stranu by ale hrozila reálná válka s Ruskem. Chce ji ale někdo opravdu? Vždyť NATO a americká armáda nebyly s to za 14 let porazit ani vousáče z Tálibánu a Irák jsme jen rozvalili, ale neovládli a nezprovoznili. A nyní bychom měli stanout proti regulérní ruské armádě? A navíc nikoli někde „tam daleko“, ale hned na hranicích Evropy? Ačkoli nemám o většině aktuálně vládnoucích západních politiků vysoké mínění, nevěřím, že by byli sebevrazi. Samozřejmě za předpokladu, že jejich plány nestojí na toužebném přání, že Putin „mrkne jako první“.

Co se v geopolitické rovnici uvažování USA, Německa, Francie či Ruska mění útoky na Charlie Hebdo? Například, bude evropská veřejnost ochotna dotovat Ukrajinu a tvrdě vystupovat proti Rusku, když přímo na svém území ucítí reálné nebezpečí, nejen to vzdálené, ,,putinovské"? Budou prodlouženy sankce? Opustí Hollande věrnost Merkelové? Budou Američané dodávat zbraně Ukrajině?

Evropané – sami v recesi – by nejspíš nechtěli dotovat zkorumpovanou oligarchickou Ukrajinu ani v situaci, kdy by tu žádná teroristická hrozba nebyla. Žijeme ale v časech, kdy názor „lidu“ není pro rozhodování politiků nijak zásadně důležitý, s výjimkou krátkých období volebních píárových kampaní, samozřejmě. Takže další vývoj si netroufám odhadovat, ale logika by velela začít napětí ve vztazích s Ruskem snižovat. Sankcemi trpí i evropský průmysl a co víc, není jasné, kolik nepřátel najednou jsme vůbec s to ustát. Nebo jinak, kolik nepřátel potřebujeme, abychom se probrali do reality. Na druhou stranu se ale obávám, že chodit na západní politiky s logikou je skoro marnost. Takže uvidíme. Mám zato, že rok 2015 bude v mnoha ohledech přelomový. Že budeme koukat.

Věříte v úspěch Marine Le Pen ve francouzských prezidentských volbách? Myslíte, že evropský establishment se nástupu podobných stran vyhne tím, že v podstatě přijme jejich antiislámskou rétoriku... ale vše ostatní, například ,,drive" k evropské integraci si ponechá? A propos, co soudíte o výrocích Tomia Okamury ještě před útoky na Charlie Hebdo o ,,venčení prasat", po útocích a nutnosti skoncovat s jakoukoliv imigrací?


Je už dnes nepopiratelným faktem, že krajní pravice sílí v mnoha evropských zemích a aktuální islamofobní vlna ji nese čím dál výš. Netroufám si předpovědět, kam až vynese Marinu Le Pen, ale její strana už se stala ve Francii mainstreamem, který vlastně nepobuřuje, což by svým způsobem mělo být v mnoha ohledech „budíčkem“. Obávám se ale, že neustále ubývá lidí, které by probudit šlo. A nesmíme přitom zapomínat, že vzestup Národní fronty ve Francii povede k posílení vlivu Ruska tamtéž, neboť právě nacionalistické evropské strany udržují s Kremlem intenzivní vztahy.

Co to bude znamenat pro unijní projekt, se teprve ukáže – svým způsobem by mu určitá „reforma“ samozřejmě prospěla, nemusíme ale s vaničkou hned vylévat i dítě. Příklon aktuálního establishmentu ke krajní pravici je možný a pravděpodobný, protože setrvání u moci je leitmotivem veškerého konání těchto lidí, nicméně nevím, jak dlouho si vystačíme s odváděním pozornosti od problémů jen s muslimy. A na koho se zaměříme, až se nám přejí?

Okamurův nápad s venčením prasat je paranormální, tím spíš v zemi, kde žádné skutečné mešity ani nemáme. Jako snahu vyhrotit situaci a vyprovokovat někoho k něčemu nepředloženému to ale hodnotím jedničkou. Fakt dobré. Ukázat takhle svou pravou náturu v několika větách je odvážný počin. A nejspíš vypovídá o zoufalství Úsvitu – klidně klesnou na samé dno, jen aby nabrali nějaké hlasy.

Na závěr tradiční otázka: Co dalšího zásadního se za poslední týdny stalo, co vás překvapilo? A co bychom měli v nejbližší době rozhodně sledovat?

V minulých dnech mne třeba zaujalo, že krátce poté, co jedna ze zavedených amerických ratingových agentur snížila hodnocení Ruska, nově ustavená čínská ratingová agentura je naopak pozvedla. Obě země chtějí rozjet vlastní ratingy už během pár měsíců a včera se psalo o tom, že do této sféry přiberou také Latinskou Ameriku. Na Západě to budeme marginalizovat jako vše ostatní, co z Pekingu a Moskvy přichází, ale fakticky to bude další velká trhlina v existujícím západním finančním modelu (a monopolu). A to rok 2015 teprve začíná. Kdyby to šlo, chtěla bych letošek rychle „přetočit“ někam ke konci prosince, abych už věděla, jak rok 2015 dopadne. Bude v každém případě napínavý.


 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Huml

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Binec v Kyjevě? Naběhli jste na protiruské vidle. To malé dítě se aspoň poučí, účtuje našim politikům nejen za Ukrajinu Tereza Spencerová. Když už jsou ty volby...

8:34 Binec v Kyjevě? Naběhli jste na protiruské vidle. To malé dítě se aspoň poučí, účtuje našim politikům nejen za Ukrajinu Tereza Spencerová. Když už jsou ty volby...

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Pořád budete opakovat slova o demokracii na Ukrajině, ať se tam bude…