Žádný mluvčí, spíš Zemanův štěkající buldoček. Nálož Ovčáčkovi po vystoupení u Jílkové

V roce 2012 bylo veřejnosti jméno Jiřího Ovčáčka neznámé. V tom roce totiž byl ještě novinářem deníku Právo. Sotvaže vstoupil do služeb prezidenta Miloše Zemana jako jeho mluvčí, což se stalo v prosinci roku 2013, hned se stal nepřehlédnutelnou postavou veřejného dění. Dnes už snad každý občan České republiky ví, kdo Jiří Ovčáček je a hlavně kým je.

Jenže kým Ovčáček ve skutečnosti je? „Je ho všude plno, přičemž vystupuje jako komentátor veřejného dění. A česká média to nejen přijímají jako samozřejmost, ale přispívají k tomu,“ zamýšlí se k tomu ve svém komentáři pro server novinky.cz politický analytik Jiří Pehe.

„Hraje snad pan Ovčáček roli jakéhosi politického komentátora?“ táže se k tomu Pehe zároveň. Přestože je totiž Ovčáček pouhým tiskovým mluvčím hlavy státu, tak jej do svých různých pořadů zvou televizní a rozhlasové stanice, což je ale u mluvčího nebývalé. „A on pak v těchto pořadech předkládá veřejnosti nikoliv oficiální stanoviska prezidenta, ale i řadu jiných názorů. A není přitom často jasné, zda jsou to názory jeho, nebo prezidenta,“ píše dále Pehe.

Vidí to ale stejně jako on i ostatní politologové? A jak si Ovčáček vlastně vede v očích mediálních analytiků? Na to ParlamentnímListům.cz odpověděli dva politologové a dva mediální odborníci.

Chtěl, aby mu lidé věřili

„Já mám jednu nevýhodu a sice tu, že když jsem žil v Bonnu, tak mým sousedem byl mluvčí vlády\ Spolkové republiky, takže de facto mluvčí Helmuta Kohla. A ten vždycky říkával, že jeho povinností je neobhajovat vládu a kancléře, ale mluvit tak, aby mu lidé věřili. A proti tomuto se – alespoň já si to tak myslím – Jiří Ovčáček zpronevěřuje,“ zmínil k tomu pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Karel Hvížďala. Podle něj je touto jeho krátkou větou řečeno vše.

„Já si myslím, že pan Ovčáček by především měl změnit svou image,“ poznamenal pro ParlamentníListy.cz vzápětí nato mediální analytik Jiří Mikeš. Podle něj je totiž Ovčáček tak trochu „vizuálně zvláštní“. Konkrétně ovšem prý nedokáže říci, co mu na vzhledu Ovčáčka vadí. „Možná, že by si měl vzít jiné brýle, shodit bradku...“ poznamenal.

Co se týče Ovčáčkova slovního projevu, tedy rétorického umu, tak tam prý výhrady vůči němu nemá. „Já jsem byl poměrně pozitivně překvapený tím, jak u paní Jílkové v pořadu Máte slovo hovořil, jak pružně a rychle reagoval. Pan Ovčáček jako tiskový mluvčí podle mého soudu není špatný, asi říká to, co Zeman potřebuje ventilovat, mne spíše překvapuje to, jak měl v Máte slovo nad bývalým Klausovým mluvčím Tomášem Klvaňou navrch, jak ho ‚smazal‘. Mnoho lidí sice panu Ovčáčkovi vyčítá, že byl v Haló novinách, ale tam podle všeho pouze začínal svou novinářskou dráhu. Přesto je mu stále dokola předhazováno, že má extrémní levicové názory, ale já si to nemyslím. Podle mne šikovně hovoří za pana prezidenta, jen by měl mít jinou image. Je totiž trochu zvláštní. Jinak je v pohodě,“ řekl dále o Ovčáčkovi Mikeš. A zaměřil se na jeho práci.

„Já si myslím, že svou roli mluvčího hlavy státu zvládá dobře, nemá totiž proti sobě až tak výrazně mainstreamová média. Musíme si ale uvědomit, že je pod silným tlakem lidí, s nimiž spolupracoval v redakcích v minulosti a najednou se ocitá tváří v tvář proti nim, takže tam někdy může docházet až k určitým hysteriím. To je ale jen reakce zase na jejich hysterii. Jestliže ale Zeman vystupuje razantně a hájí své názory, tak pak Ovčáček s ním souzní. Musí s ním souznít, jinak by to nefungovalo. Podle mne je zkušený, asi i pracovitý a rychle reagující mluvčí. Prostě dobrej tiskovej mluvčí,“ popsal práci Ovčáčka Mikeš. Přičemž souhlasil s tezí, že mediální vystupování Ovčáčka může leckdy působit dojmem, že je to pro něj samotného jakási předehra k možné budoucí politické funkci.

„Je otázkou, zda pana Ovčáčka bude politika natolik zajímat, že by se stal sám politikem. Sice bych tuto myšlenku nezavrhoval, ale myslím si, že si spíše sedne a začne psát cosi o tom, co zažil a proč všechno dělal tak, jak dělal. To by ale mohlo být pro teorii vztahů s veřejností docela zajímavé. Nevylučuji, že do politiky někdy vstoupí, ale já bych mu to nedoporučoval,“ zmínil k tomu Mikeš.

Zcela jistě ale prý Ovčáček figuruje jako terč za Zemana. „Musí ty ostré střely vůči Zemanovi umět zachytávat, musí je umět zpracovávat. Kdyby na jeho místě byla slabší osobnost, tak by to nevydržela a byla by cupována snad ještě více nežli on,“ podotkl k tomu Mikeš s tím, že svou roli tak prezidentův mluvčí hraje dobře a nijak ji ani nepřehrává.

„Blíží se volby a on musí v takové situaci prezidenta umět podporovat. Kdyby to bylo naopak, tak by jej Zeman asi rychle odvolal," uzavřel svůj vhled Mikeš.

Není klasický mluvčí...

Politolog Josef Mlejnek pak především zdůraznil, že Jiří Ovčáček není klasický mluvčí. „On si prostě jen plní nějakou svou roli jakéhosi mluvky myšlenek pana prezidenta, ale ve skutečnosti jím není. On je takový zástupný problém, neboť jej především jeho šéf pověřuje tím, aby za něj říkal, co si sám netroufne, nebo nechce říkat, nebo z nějakého důvodu nemůže. Kritika Jiřího Ovčáčka je tak zástupná, je to vlastně kritika Miloše Zemana. Jeho osoba se tak dá těžko kritizovat a ještě hůře posuzovat,“ sdělil Mlejnek. To, co Ovčáček dělá, ale i podle něj zdaleka přesahuje roli i náplň mluvčího prezidenta republiky. „V tom s Jiřím Pehem souhlasím!“

„Terč za Zemana? Určitě! Podle mne ale realitu on vnímá stejně, jako sám Miloš Zeman, takže v tomto podle mne nic nehraje. Dokonce bych řekl, že Jiří Ovčáček je už spíše jakýmsi politikem vystupujícím za jakousi neformální Zemanovu stranu,“ podotkl překvapivě Mlejnek.

Zda se Ovčáček jednou zapojí do opravdového politického souboje, není tak podle něj vyloučeno. „Mohlo by to tak být, on je již známou postavou a navíc voliči Miloše Zemana jej asi mají rádi. Klidně se může stát, že jeho jméno v budoucnu skončí na kandidátce,“ pronesl k tomu.

Štěkající buldoček!

Nakonec se politolog vrátil k tomu, jak má klasický mluvčí vypadat a co má vlastně dělat. „Klasický mluvčí má být distinguovaný, diplomatický, ale pravdou je, že v roli mluvčího Zemana by jen tak nikdo neuspěl, neboť Miloš Zeman má mírně řečeno velmi specifický politický výraz a Ovčáček je jen součástí provozování jeho politiky. Máte tak pravdu v tom, že by někdo těžko Ovčáčka mohl nahradit. On tak trochu působí jako buldoček Miloše Zemana, který štěká. Normální klasický mluvčí totiž neštěká, ale on štěká...Těžko ale lze říci, že jsou jeho názory autentické, neboť on vždycky vyjadřuje jen názory prezidenta. Je ovšem tady třeba vzít v úvahu i fakt, že svými veřejnými a mnohdy i osobními postoji často zveřejňovanými na sociálních sítích se možná jen snaží odvést pozornost od něčeho jiného. Nevěřím tak tomu, že to, co říká, je vždy stoprocentně upřímné, ale do hlavy mu nevidím,“ dodal Mlejnek.

„Já od novinářů slýchávám, že jako tiskový mluvčí Jiří Ovčáček poskytuje perfektní servis. Informace prý poskytuje včas, dohledává, je k ruce a je profesionální,“ překvapil pak svým hodnocením Zemanova mluvčího politolog Jan Kubáček.

„Když budeme srovnávat Jiřího Ovčáčka s jinými jeho předchůdci ve stejné roli – a mohou to být i jeho rakouští nebo němečtí kolegové – tak pak se jeho role podobá více americkým tiskovým mluvčím, kteří mají trochu širší a volnější mandát a vystupují v řadě otázek jakoby volněji s tím, že dovysvětlují některá sdělení prezidenta,“ pochválil vzápětí Ovčáčka.

... tak trochu stínovým prezidentem

Na druhou stranu prý u něj překvapuje poněkud silnější aktivismus, kdy prezentuje svá mínění v takovém duchu, že jsou pak u běžného příjemce zaměňována za mínění prezidenta republiky.

„A to není dobře. Takže kdyby pan Jiří Ovčáček méně vystupoval za sebe a kdyby více zaznívala prezidentova ověřitelná prohlášení, tak by to jeho vystupování bylo v pořádku a více prospělo i prezidentu republiky. Teď je v některých věcech až příliš aktivistický a až příliš překračuje roli amerických prezidentských mluvčích. Na druhou stranu tendence být viděn, být citován, být jednou z postav Hradu u něj převládla do situace, která není až tak kompletně slučitelná s pozicí tiskového mluvčího. On je tak trochu stínovým prezidentem a stínovým aktérem,“ poznamenal Kubáček překvapivě.

Souhlasí i s tezí, že je Ovčáček zároveň jakýmsi živým štítem Zemana: „Nedá se mu upřít, že je angažovaný, že poměrně velmi loajálně hájí hlavu státu, takže je jeho živým štítem. I když si novináři vůči Zemanovi dovolují co by si vůči jiným prezidentům nedovolili, přesto strefovat se do Ovčáčka nežli do Zemana je pro ně mnohem snazší.

Na druhé straně je ale pan mluvčí v nevýhodě, protože někdy supluje až několik lidí najednou. Vždyť si vzpomeňme, co v případě Václava Havla a Václava Klause zosobňovali hned tři čtyři mluvčí – tady mám na mysli tiskového mluvčího, kancléře, vedoucího politického odboru a poradce – tak tady se do značné míry smrsklo v něj. To pro něj ale není jednoduché!“

Kubáček se zamyslel i nad dotazem, co vede média k tomu, že dvojici Zeman a Ovčáček hojně karikují.

„Tady hraje roli vysoká míra loajality a ztotožnění se s prezidentem republiky, kdy on je docela často tak trochu Milošem Zemanem číslo dvě. Určitou roli tady hraje také Ovčáčkova snaha být vidět a jeho aktivismus,“ dodal Kubáček.

Nakonec se i on zamyslel nad tím, zda si Ovčáček připravuje půdu pro svou politickou roli. „Není to vyloučené. V politice platí nikdy neříkej nikdy, ale je to složitější. Protože si však lidé budou pana Ovčáčka pamatovat spíše jako hradního mluvčího – podobným způsobem si takto pamatují třeba Ladislava Špačka, který byl mluvčím Václava Havla – tak podle mého soudu bude v budoucnu fungovat spíše na úrovni konzultansko-poradenské, nebo image-makerovské, či spin-doctorské úrovni. Ale jak říkám, nikdy neříkej nikdy, on je poměrně mladý, takže u něj platí, že co není nyní, tak může být za deset, či patnáct let,“ uzavřel Kubáček.