Zdeněk Zbořil: „Vojetí“, „makačka“, sex a erotika? Poslouchat Brusel jako dříve Moskvu. Změna kolem Zemana a peníze od Bakaly

18. 1. 2016 8:02

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Prvnímu letošnímu dílu pořadu S prezidentem v Lánech se věnuje politolog Zdeněk Zbořil při pravidelném hodnocení politického dění uplynulého týdne. Všímá si ale i mediální aktivitou hýřícího ministra financí Andreje Babiše, jehož evidentně nezajímají ideologické spory nebo kvazi politicko-filosofické projevy. Za trapnou považuje akci Evropské komise proti nové polské vládě, naopak doporučuje počkat s úvahou o změněném postoji Německa vůči migrantům.

Zdeněk Zbořil: „Vojetí“, „makačka“, sex a erotika? Poslouchat Brusel jako dříve Moskvu. Změna kolem Zemana a peníze od Bakaly
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Anketa

Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)

hlasovalo: 5455 lidí

V sobotu prošel Prahou protestní průvod proti norské sociálce Barnevernet. Nemilosrdné kritice ji v prvním letošním dílu nedělního pořadu S prezidentem v Lánech pro server Blesk.cz podrobil i prezident Miloš Zeman. V jednom z předchozích dílů pořadu ji dokonce přirovnal k nacistické organizaci Lebensborn, odebírající děti a přetvářející je do árijského ideálu. Poté, co v předminulém týdnu Češce a jejímu norskému partnerovi odebrali devítiměsíční holčičku s nemocnými ledvinami, prohlásil, že kroky české vlády jsou nedostatečné, že by mohla například navrhovat rezoluce u Rady Evropy či odvolat našeho velvyslance v Norsku na konzultace. „Je to v podstatě únos dětí, druh gangsterismu,“ komentoval Zeman počínání Barnevernetu. Únos dětí označil český prezident za nejodpornější gangsterský čin.

„Tento problém se neodvažuji komentovat, jednak této věci nerozumím, jednak sice znám v Norsku mnoho vynikajících lidí, ale nevím, co oni soudí o Barnevernetu. Norsko je krásná země a Norové jsou podivuhodní lidé, kterým ne vždy dobře rozumíme. A proto nedokáži na tento už druhý incident po případu paní Michalákové reagovat. Anebo je to věc, kterou obě postižené rodiny mohly-nemohly předpokládat?“ uvádí pro ParlamentníListy.cz na úvod svého pravidelného ohlédnutí za předchozím týdnem Zdeněk Zbořil. Zasahování do života rodin je v Norsku nejmarkantnější, ale dochází k němu i jinde. „V jiných evropských zemích vždy záleží na vážnosti, kterou různá etnika, náboženství, kultury přikládají vztahu rodiny a státu. My někdy, možná až příliš často, vzpomínáme výchovných zásad Jana Amose Komenského, ale málokdy se jimi řídíme,“ doplňuje politolog.

Kupovat si dobrou pověst milodary není jen Bakalova specialita

Když prezident Miloš Zeman odpovídal na dotaz o předčasných odchodech horníků do důchodu, pozastavil se i u uhlobarona Zdeňka Bakaly. „Můj názor na Zdeňka Bakalu znáte a myslím si, že kdybych o něm řekl cokoli dalšího, bylo by to na žalobu pro urážku na cti,“ poznamenal Zeman. Připomněl však soudní spor mezi Bakalou a Lubomírem Zaorálkem, který Bakala prohrál. „Je to gauner, teď už to máme dokonce soudně potvrzeno,“ neudržel se prezident. „Myslím si, že je to nejenom gauner, ale i podvodník,“ dodal. Není pochyb, že odlišný pohled na miliardáře Bakalu mají obyvatelé bývalých bytů OKD a ti, co jsou mu naopak vděčni za financování Knihovny Václava Havla, za podporu Centra současného umění DOX, talentovaných studentů v programu Scholarship, za volební podporu TOP 09 a ODS nebo prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga.

Nejen u nás, ale i v celém světě je podle Zdeňka Zbořila dost časté, že lidé, kteří nabyli velké jmění nekalým způsobem, si kupují svou dobrou pověst a svědomí milodary. „Jen finanční dary, které dostává OSN z různých koutů světa, jsou toho příkladem. Seznámíme-li se třeba s tím, jak vznikal majetek japonského klanu Sasakawa, sponzora Havlova programu Forum 2000, není to nijak zvlášť odlišné od podnikatelského úspěchu pana Bakaly. Ani na večeři do Buckinghamského paláce a posezení uprostřed manželského páru Jejích Veličenstev se nechodí zadarmo, stejně jako na přikrčení se u pověstného bílého krbu v Bílém domě u bílého otce ve Washingtonu. A kdybychom věnovali úspěchům pana Bakaly stejnou pozornost jako nynějšímu ministru financí, jistě bychom našli možná ještě zajímavější obdarovávané, než jsou výše uvedení,“ upozorňuje politický analytik.

Zemanovi odpůrci jsou unaveni, nebo zjistili, že jsou postradatelní

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd se v prosinci 2015 těšil prezident Miloš Zeman důvěře 59 procent obyvatelstva. „Prezidentova popularita skutečně v tomto rozkolísaném období roste. Byl mu vytýkán populismus, ale mnoho lidí si myslí, že má a měl pravdu. Veřejné mínění je však nejen vrtkavé, ale často i prodejnější než agentury, které jej zkoumají. Zdá se mi také, že obrazové zpravodajství pojednávající v poslední době o činech pana prezidenta je vůči němu milosrdnější. Ti nenávistní psavci jsou buď unaveni, nebo ztrácejí odvahu. Nechci se mýlit, ale možná je to i proto, že zjistili díky různým druhům komunikace na různých sítích, že jsou postradatelní,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Ing. Miloš Zeman, CSc.

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Ministr financí Andrej Babiš poskytl v minulém týdnu dva velké rozhovory pro celostátní deníky, jednak pro „svou“ MF Dnes a jednak pro Právo. Nejvíce hovořil o tématu migrace a prohlásil, že nemůžeme přijímat žádné uprchlíky. Věnoval se ale většinou resortům, které ve vládě řídí jeho koaliční partneři z ČSSD. Jeho kritici hned přispěchali s tvrzením, že šlo o politický marketing, dokonale promyšlené a zrežírované otázky a odpovědi, mezi nimiž se nenašlo místo pro vyšetřování střetu zájmů při přidělování dotacím firmám z koncernu Agrofert orgány Evropské komise, nepovedenému zákonu o kontrolním hlášení plátců DPH od 1. ledna tohoto roku, který bude nutné urychleně novelizovat, či pokračování parlamentní bitvy o elektronickou evidenci tržeb.

Babiše nezajímají ideologické spory nebo kvazi politicko-filosofické projevy

„Četl jsem oba rozhovory a doplnil bych je ještě diskusí pana Babiše v minulých OVM, respektive jeho hádkou s Petrem Fialou. Všechna tato vystoupení potvrzují můj názor, že Andreje Babiše nezajímají ideologické spory nebo kvazi politicko-filosofické, anebo dokonce pseudo-politické projevy typu ‚Laudát‘. Ví, že je jeden z těch, kteří mají na starosti ‚správu státu‘, jsou za ni odpovědni a hned třeba v příštích volbách jim voliči vystaví vysvědčení. Je zvyklý ze své profese jednat s partnery, v koalici s koaličními stranami, ví, že může udělat chybu, ale také, že ji musí, když už se stane, napravit. Většina dosud mocných politických stran reagovala tak, že své chyby tajila, nebo o nich dokonce lhala. Snad by se dalo říci, že šlo o ‚politický marketing‘, ale pozor, toto slovní spojení se mnoha lidem nemusí zdát pomlouvačné,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Ministra financí podpořil v elektronické evidenci tržeb v pořadu S prezidentem v Lánech i Miloš Zeman vyjádřením, že když to umí babička na italském tržišti, proč by to neuměl i člověk, o jehož poctivosti není důvod pochybovat. Zkritizoval opozici za obstrukce proti EET, protože prý nelze popřít obrovský rozsah daňových podvodů, který u nás v mnoha formách existuje. „Nevím, proč opozice stále mluví o své tvrdošíjné obraně před EET jako o ‚obraně demokracie‘, když většina občanů ví, že jim jde o destrukci demokracie. Dokonce i zařazení tohoto tématu do slavnostní řeči Petra Fialy na sněmu ODS dělá dojem jakési až pozoruhodné politické infantility. Ale jak se marně v politice po staletí praví: Koho chce Bůh ztrestat, toho raní slepotou! Pan prezident má spoustu dobrodružných názorů, ale politická slepota není jeho neštěstím, i když to mnozí mediální arivisté troubí do všech světových stran,“ poukazuje politolog.

Prezident pochvalou předsedy dopřál arogantní části ODS skromný úspěch

Zmíněná řeč vynesla Petru Fialovi na sněmu ODS 93 procent hlasů, znovuzvolení do čela strany a komentář hlavy státu, že Petr Fiala je sice „poctivý suchar”, ale je to podle něj lepší než „charismatický lump”. Obhajoba naopak nevyšla prvnímu místopředsedovi Janu Zahradilovi, jehož místo z vůle delegátů zaujala Aleksandra Udženija. „Když podobně vysoké procento hlasů získal pan Babiš na volebním sjezdu hnutí ANO, měla z toho téměř všechna tištěná i audiovizuální média Vánoce. Jsem zvědav, jak to bude hodnoceno dnes, i když chápu, že Česká televize věnovala této volbě tolik času, jako kdyby šlo o vítězství této strany ve volbách,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Prezidentovo hodnocení předsedy ODS ale chápe jako jeden z jeho pověstných žertů. „Proč nedopřát arogantní části ODS tento skromný úspěch, tu pochvalu předsedy strany, když prezident ví, že první místopředsedkyně Udženija byla zvolena velmi těsnou většinou, což ji budou její ‚přátelé‘ v budoucnu jistě rádi připomínat, a že ODS až potupně odvrhla jednoho z těch svých lepších, pana Zahradila. Kdo by se z těch, co ODS nepřejí, mohl na takový výsledek volby vedení hněvat?“ ptá se politický analytik. Sněmující občanští demokraté ale sršeli velkým optimismem do budoucna a také prezident Miloš Zeman na jejich adresu prohlásil, že mají větší šanci stát se vedoucí stranou pravicové opozice než TOP 09, což je podnik dvou lidí, z nichž jednoho vyhodili od lidovců a druhého ze Strany zelených.

Když se topce nepovede, možná založí Kalousek stranu Hr na ně

„Tu charakteristiku nevymyslel pan prezident, ale dali jí vzniknout oba zmínění pánové díky své intenzivní sebeprezentaci. Mezi poslanci, senátory i ministry najdeme dost těch, kdo se vyučili politice alespoň ve dvou politických stranách. I členové KSČM mají za sebou členství v KSČ. A dokonce i pan prezident byl členem tří politických stran a se dvěma se nerozešel v dobrém. Ale pokud v post-schwarzenbergském období TOP 09 nenabude nových sil, aby se mohla bít za ‚naše zájmy‘ a ‚zájmy malých živnostníků‘ a odvrátila ‚hrůzy‘, které na nás čekají, bude-li schválen zákon o EET, nebojme se. Jistě se objeví strana další, z úrodné prsti české politiky vyrostlá, a znovu nám vysvětlí, kolik jsme každý dlužen a kolik musíme zaplatit, aby mohly být odstraněny následky Sobotkova a Babišova vládnutí. A jak se ta straně bude jmenovat? To je jedno. Třeba Hr na ně!“ směje se Zdeněk Zbořil.

V pondělí Facebook zablokoval stránku Islám v ČR nechceme, v úterý pak i osobní profil Martina Konvičky, šéfa Bloku proti islámu. Iniciativě IVČRN ale v reakci na tuto represi začaly přicházet stovky přihlášek. „Těžko soudit, co to může znamenat do budoucna, protože IVČRN má program reagující na aktuální situaci. Ta se ale může změnit; a jistě se změní – k lepšímu, nebo k horšímu. Příznivci a stoupenci tohoto typu politických stran nebo hnutí na tyto časově podmíněné a omezené změny senzitivně reagují. Je ale možné mobilizovat voliče nejen pomocí sílící nenávisti vůči islámu, islamismu a všemu arabskému, ale i neuváženými represemi a politicky motivovanými útoky,“ nezavrhuje politolog možnost, že zásah proti IVČRN může této iniciativě v očích voličů i prospět.

Usuzovat na změnu promigrantského postoje Německa je ještě brzy

Německo se začíná v posledních týdnech proměňovat v dosud jednoznačně příznivém postoji k migrantům. Bývalý předseda německého ústavního soudu Hans-Jürgen Papier a bývalý soudce spolkového ústavního soudu Udo di Fabio prohlásili, že Německo jako stát naprosto selhalo a zcela rezignovalo na vlastní zákony a ochranu hranic. „Ještě nikdy nebyla v právním řádu Spolkové republiky Německo trhlina mezi právem a realitou tak hluboká jako nyní. To nelze v dlouhodobém horizontu akceptovat. Jde o křiklavé selhání politiky,“ řekl Papier. 40 z 311 poslanců CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové podepsalo výzvu, aby osoby, které do Německa nelegálně přicestovaly přes bezpečnou třetí zemi, byly už na hranicích vráceny zpět, jak to předpokládá azylový zákon. A západoněmecký Bornheim zakázal kvůli obtěžování žen vstup mužům z místní uprchlické ubytovny do městského bazénu.

Ing. Jan Zahradil

  • ODS
  • Řekněme NE evropské federaci!
  • europoslanec

„S hodnocením bych raději počkal. Některé citované zprávy vypadají, že o změny v postojích občanů a politiků Spolkové republiky vůči cizincům skutečně jde. Ale nespěchejme. Jednak to s tím německým multikulturalismem bylo vždycky trochu jinak, než se o tom u nás nebo i v Německu psalo. Jiná situace byla v multikulturním Berlíně, jiná ve Stuttgartu, jiná na bavorském venkově. Jiná na univerzitách a v univerzitních městech, jiná v průmyslových centrech, obchodních a administrativních velkoměstech, jiná v přístavních městech na severu Německa. Jinak reagovali katolíci, jinak protestanti, jinak konzervativci, jinak liberálové se silnou socialistickou tradicí. Jistě se sociální situace mění i v reakci na příchod velkého počtu cizinců. Ale tak tomu bylo po druhé světové válce i pak, když přicházeli gastarbeitři z různých zemí,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Je divné, že by německá vláda reagovala tak zmateně pro nic za nic

Tato zkušenost je neobvyklá proto, že nových příchozích je v krátké době tolik a že existuje podezření o mafiánském organizování té migrace. „Ale zase se tak trochu nemluví pravda. Kosovské Albánce a tím také albánské Albánce si německá vláda pozvala už tehdy, když spěchala, aby s uznáním Kosova předběhla dokonce i EU. Ale stále ještě věřím, že nejsme obětí mediální manipulace, protože se mi nezdá, že by německá vláda reagovala tak zmateně bezdůvodně. Všimněme si jen těch výroků, které mají povahu reklamních sloganů: Jakékoli obtěžování žen je nepřípustné! To je jistě správné, když víme, co to je to obtěžování. Nejsou to třeba už jen sexistické pohledy nebo ‚evropské plavky‘, které budí pohoršení v plaveckých bazénech v USA? A co je to obtěžování mužů, na které na každém rohu číhají plakáty a tiskoviny s polonahými nebo celonahými ochechulemi?“ ptá se politolog.

V souvislosti se silvestrovskými násilnostmi v Kolíně nad Rýnem se začalo zmiňovat slovo taharrush, které má vyjadřovat situaci, kdy jsou ženy obklopené skupinami mužů a sexuálně pronásledovány, napadeny, ohmatávány a znásilněny. „Je to arabsky, turecky, persky, v urdštině, malajštině a indonéštině nebo v tagalogu? Všemi těmto jazyky a jejich dialekty mluví muslimové. Hledal jsem v indonéském a tagalském slovníku a nic podobného jsem tam nenašel. Jak to přeložit do češtiny? Jako ‚makačku‘ nebo ‚vojetí‘? Možná, že čeští návštěvníci mejdanů a diskoték by nám v tom poradili. A co je to znásilnění? U nás jsou odsuzováni někteří neodbytní muži kvůli ‚znásilnění‘ už jen proto, že ‚sexuálně haraší‘, jak to pojmenoval Josef Škvorecký. Třeba se u nás také ‚taharuší‘, jen tomu říkáme jinak. Já bych se v zemi, kde neumíme rozlišovat mezi sexem a erotikou příliš neunáhloval,“ doporučuje Zdeněk Zbořil.

Volby v Polsku nedopadly tak, jak by bylo pro Brusel žádoucí

Naopak o tom, že Evropská komise začala zkoumat, nakolik je polská vláda kompatibilní s evropskými demokratickými standardy a zda je Polsko stále právním státem, má jasno. „Zdá se mi to dost trapné. Proti polským volbám nikdo v EU neprotestoval. Ale zdá se, že si se zpožděním uvědomili, že dopadly jinak, než bylo někde v bruselských kuloárech žádoucí. Já si sice též myslím, že v Polsku občané i politici tak trochu trpí odpovědností za své ‚historické poslání‘. Ale obviňovat vládu, že se chová podobně jako vlády přecházející, jenom ty změny dělá trochu jinak, je zpozdilé. Ta silná karatelská slova mohou vyvolat podobnou reakci, jako byla ta, která v minulosti reflektovala to, co přicházelo z Berlína, potom z Moskvy, a teď by to měl být Brusel? Jako by EU a Evropská komise neměly na práci důležitější věci. Zřejmě evropské struktury procházejí krizí kompetencí a kompetentnosti,“ soudí politický analytik.

Ti, co nenajdou nic dobrého na Ruské federaci, tvrdí, že existují dvě slabiny, které mohou zcela rozvrátit tamní mocenskou pyramidu. První slabinou jsou nízké ceny ropy, na které stojí ruská ekonomika. Druhou podle nich představuje porušení mlčení o tom, jak to opravdu chodí v okolí prezidenta Putina. Snižující se cena ropy působí už dlouho, druhou trhlinu může způsobit rozhovor Vladimira Jakunina pro agenturu Bloomberg, v němž se objevilo, že v Putinově mocenském kruhu nemá nikdo nic jisté. „Vzpomeňte si, co se stalo s Berezovským a Gusinským,“ měl uvést Jakunin o dvou miliardářích, které Putin zbavil části majetku a donutil je odejít ze země. Postavení těch, kteří se teď cítí nedotknutelní, prý závisí jen na „vrtkavých Putinových názorech na to, co je pro Rusko blaho“. Jakunin však nyní tvrdí, že novinářka, která rozhovor vedla, ho absolutně překroutila.

Spousta studií o Rusku nemá dnes hodnotu ani použitého toaletního papíru

„Ať už ten rozhovor byl ‚překroucen‘, nebo nikoli, pan Jakunin odpovídá tak, jak chce americká novinářka slyšet. V eristické dialektice by se tomu řeklo ‚texty psané adresátem‘. Proč mluví třeba o dvou miliardářích, a nikoli o taxikáři a vekslákovi, kteří se domohli miliardového bohatství? Je to problém mnoha politických komentářů, které můžeme slyšet v EU nebo v USA a neodpovídají skutečnosti, protože vznikají podle našich přání. Problémy Ruské federace a ruské politiky jsou však mnohem složitější. Někdy je popisujeme pomocí historických analogií, někdy až fantaskními proroctvími, ale tím jen přiznáváme, že tomu, co se v RF dnes děje, nerozumíme. Kolik vzniklo za posledních deset let ‚vědeckých‘ statí a studií, které dnes jen po otřesu ceny ropy a vstupu RF na bojiště v Sýrii a Iráku nemají hodnotu ani použitého toaletního papíru?“ připomíná Zdeněk Zbořil.

Zároveň upozorňuje na to, že každý režim, který vypadá jako neměnný monolit, je vždy ve stavu každodenního ohrožení. „O moc se totiž bojuje nikoli v nějakých érách a údobích, ale každý den, každou hodinu. A to nejen v Rusku, Číně nebo ve Spojených státech. O povaze možné změny v Ruské federaci nemáme žádnou představu, než odkaz na „Putinovy vrtkavé názory“. Takovou blbost, aby člověk pohledal! K té změně, dokonce i změně režimu a způsobu vlády samozřejmě dojít může. Ale jak a kdy, to nám zatím neporadili ani nositelé nejroztodivnějších cen za mír nebo válku. Jedinou jistotu ale přece jen máme: ve Spojených státech, stejně jako v Ruské federaci se režim jednou změní. Jen nevíme kdy a jak,“ dodává politolog.

V Sýrii to skončí jako vždy, když nám jde o demokracii – zločinem bez viníka

Neustále padající cena ropy nezpůsobuje problémy jen Ruské federaci, ale i zemím Blízkého východu, jejichž ekonomika je na ní závislá. Saúdská Arábie, její největší světový vývozce, vykázal loni rekordní deficit ve výši 15 procent HDP; a to ještě v roce 2008 její přebytek naopak dosáhl výše 30 procent HDP. Na finanční nesnáze začíná narážet irácké hlavní město Bagdád. „Hry s cenou ropy mi připomíná výrok jednoho významného filosofa a sociologa 19. století. Ten tvrdil, že člověk si vytváří nástroje k tomu, aby mohl ovládat ty druhé. Často se mu ale stane, že tyto nástroje přestane kontrolovat, a co víc, dokonce se tyto jeho produkty zlé vůle postaví proti němu a nakonec jej zničí. Nevím, zda to cituji přesně, ale smyslu původního výroku jsem se příliš nevzdálil,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Nepředstavitelným útrapám je vystavena Sýrie, kdy nejen Madája, ale i další její města jsou odříznuta od okolního světa a jejich obyvatelé umírají hlady. Navíc jednání o její budoucnosti nijak nepostupuje. „Skončí to jako vždy, když nám jde o demokracii, svobodu a spravedlnost: Zločin bez viníka! Podle našich spojenců a našich nejvyšších představitelů bojuje proti ISIL v Sýrii a Iráku mezinárodní koalice prý 65 zemí. A ještě Ruská federace. Takže i díky tomu dnes můžeme konstatovat, že se podařilo rozvrátit poslední zemi v regionu. Jsem zvědav, kdy přijde na řadu Saúdská Arábie, Kuvajt, Turecko a další. Dnes se to zdá nemožné, ale to jsme si říkali před čtyřmi lety před zahájením ‚syrského jara‘ také. A ještě jednu poznámku na okraj. Jeden francouzský prezident řekl: ‚Asád musí odejít!‘ Můžeme se divit, že Bašár Asád jednou řekne: François Hollande – dosaďme si na toto místo jakékoli jméno šiřitele dobra – musí odejít?“ uzavírá politický analytik.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Doma zkrachovalé bruselské „elity“ prý propadají hysterii. Tak jim profesor Krejčí načrtl scénář, který je nejspíš vyděsí ještě více

4:41 Doma zkrachovalé bruselské „elity“ prý propadají hysterii. Tak jim profesor Krejčí načrtl scénář, který je nejspíš vyděsí ještě více

ROZHOVOR Merkelové, Junckerové a taky Hollande. Všechny struktury loajální k „velkému bratrovi“ a ne…