Shrnutí fakt ke kauze Pandurů

Politici kličkují, mění verze příběhu a odmítají se vyjádřit k jeho podstatě. Celá transakce vyvolávala pochyby již od roku 2005, kdy vláda rozjela výběrové řízení. Už v roce 2006 celý obchod kvůli podezření z korupce vyšetřovala policie. Vyšetřování později přebrala policie vojenská. Ta celý případ odložila.

Role Stanislava Grosse

Vše začalo za Stanislava Grosse. Konzultant Jan Vlček se již v té době zavázal k dohodě, že rakouskému výrobci transportérů zprostředkuje schůzky s ministrem vnitra Stanislavem Grossem, ministrem průmyslu Jiřím Rusnokem, s velitelem generálního štábu Štefkou nebo s náměstkem ministra obrany Škopkem. Všichni tito muži se mohli podílet na rozhodování, zda vláda koupí nové obrněnce. Všichni ovšem popřeli, že by se s lidmi ze Steyru sešli.

Stanislav Gross jako předseda vlády Usnesením vlády České republiky ze dne 13.dubna 2005 uložil ministru obrany Karlu Kühnlovi, aby zadal zakázku na pořízení obrněných transportérů pro Armádu České republiky. Vláda vypsala výběrové řízení na 240 transportérů.

Nabídku předložilo sedm firem. Do druhého kola postoupily později americký BAE Systems, finská Patria, německý Rheinmetall a již zmíněný rakouský Steyr-Daimler-Puch. Hlavním kritériem kromě technických parametrů byla cena. Tedy těch neoficiálních. Patria operativně otevřela zastoupení v Praze a Rakušané kromě jiného angažovali jako poradce bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého. Ministr obrany ale jednoznačně prohlásil, že výběrové řízení bude maximálně transparentní a nebude se opakovat situace ze soutěže na stíhací letouny, kdy z tendru s výjimkou jediného uchazeče, odstoupili všichni zájemci, protože považovali soutěž za neprůhlednou. Výsledek? V lednu 2006, tedy již za vládnutí Jiřího Paroubka, vláda rozhodla, že transportéry nakoupí od firmy Steyr.

Vzápětí přišel protest finské Patrie a dalšího neúspěšného účastníka tendru italské Iveco Fiat. Marně. V červnu podepisuje ministr obrany se souhlasem Jiřího Paroubka se Steyrem smlouvu o nákupu 199 Pandurů s opcí na dalších 35 kusů za 20,8 miliardy.

Role Jiřího Paroubka

Role Jiřího Paroubka je pro média také zajímavá. Vyšlo totiž najevo, že těsně před volbami 2006 osobně jednal se zástupci lobbistické firmy Crane Consulting, jež v předchozích letech připravovala volební kampaně ČSSD a v roce 2006 zastupovala rakouský Steyr, výrobce zmíněných vojenských transportérů. Paroubek tvrdí, že s tím nemá nic společného.

V září roku 2007 se začíná nahlas mluvit o tom, že transportéry Pandur po prvních testech ve Vyškově nevyhovují. Kromě toho se ukázalo, že Rakušané mají problém s dodržováním odsouhlasených termínů. Nákup nových obrněných transportérů Pandur měl ovšem i další slabinu. Transportéry měly být nasazeny především na zahraničních misích. Na největší českou misi v Afghánistánu se prý ale nehodí a z Kosova se vojáci pozvolna stahují. Většina rakouských transportérů by tak měla sloužit jen na českém území,

Role Mirka Topolánka

Voda na mlýn pro novou vládu Mirka Topolánka. Předseda strany Mirek Topolánek prohlásil, že jde o evidentně zkorumpovanou zakázku. Vypadalo to, že s Pandury je ámen. Topolánek uložil ministryni obrany, aby zvážila odstoupení od smlouvy. K tomu také nakonec došlo v prosinci 2007. Důvod? Pozdní dodání nekvalitního zboží.

Topolánkova vláda si nechala zadní vrátka v podobě dalšího jednání s firmou Steyr. Spekulovalo se o obavách z arbitráže za dvacet miliard korun. Druhá strana totiž odstoupení od smlouvy neuznala a deklarovala, že by se obrátila na soud, pokud nedojde k další shodě. Chtěla kompenzaci nákladů, které už do projektu vložila. Hrozilo, že nastane situace, kdy už nebude stát mít možnost celý proces ovlivnit a změnit.

Již v březnu následujícího roku Topolánkova vláda oznámila, že zahajuje nové kolo jednání s firmou Steyr. Ale i finská Patria cítila novou šanci a povzbuzena okolnostmi a prohlášeními zainteresovaných osobností, znovu nabízela své transportéry.

Vláda následně bez vyhlášení nového výběrového řízení oznámila, že pod podmínkou úspěšného průběhu zkoušek transportérů nakoupí od firmy Steyr 107 transportérů za 14 miliard. Ukázalo se tedy, že Rakušané nakonec přesvědčili vládu, že jejich kroky jdou správným směrem.

Hlavní roli v této době převzal tehdejší předseda vlády Mirek Topolánek. Bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová nechtěla o okolnostech nákupu obrněných transportérů Pandur pro českou armádu nikdy hovořit. Odkazovala na loajalitu k expremiérovi Topolánkovi. Ale nakonec změnila názor a prohlásila, že projekt podporoval od začátku do poslední chvíle sám premiér a dodala, že byl z jeho strany velký spěch na uzavření kontraktu. Topolánek podle Parkanové chtěl, aby zakázku řídil jeho muž na ministerstvu obrany - tehdejší náměstek za ODS Martin Barták. Jeho role vyvolává řadu otázek.

Poté, co Topolánkova vláda obchod jako nevýhodný zrušila, dojednal Barták novou smlouvu. V té však průměrná cena jednoho transportéru vzrostla o třicet procent. Smlouvu pak v roli náměstka také sám podepsal. Barták se podle exmanažerů Steyru podílel na zákulisních dohodách společně se Stanislavem Grossem a Karlem Kühnlem.

Symbolický klíč od výroby a od nových transportérů českým zástupcům předal v loňském roce prezident evropské divize americké společnosti General Dynamic, jehož součástí je firma Steyer, John Ulrich a transportéry už brázdí české výcvikové prostory.

Základní fakta

Vláda socialisty Jiřího Paroubka schválila v roce 2006 nákup 199 transportérů Pandur za 20,8 miliardy od rakouské zbrojovky Steyr.
Protože však měl Steyr problémy s dodáním zboží, následný kabinet občanského demokrata Mirka Topolánka smlouvu v roce 2007 zrušil. Poté však vyjednal se Steyrem novou - tentokrát na pořízení jen 107 pandurů za cenu 14 miliard. Vláda škrtla téměř stovku transportérů.
Hlavním důvodem nakoupení pandurů bylo jejich využití v zahraničních misích. Jenže do Afghánistánu nejsou příliš vhodné. Armáda je předtím musí dovybavit přídavným pancířem a rušičkami proti dálkově ovládaným výbušninám.
Vypsání výběrového řízení na nákup obrněných transportérů schválila v roce 2005 vláda socialisty Stanislava Grosse. Nákup 260 pandurů od zbrojovky Steyr pak potvrdil následný kabinet Jiřího Paroubka a těsně po volbách kontrakt podepsal ministr Karel Kühnl (US).
Exmanažeři Steyru Habitzl a Herwig Jedlaucnik přitom zmínili právě Grosse a Kühnla jako účastníky zákulisního jednání. Oba to popírají. Manažeři se setkali prý i s Paroubkem.
Kabinet Mirka Topolánka nastupuje s tím, že zakázka je pochybná a že je třeba ji zrušit. Podle Topolánka šlo o "evidentně zkorumpovaný projekt". Vláda kontrakt vypovídá.
Topolánek naléhá na lidoveckou ministryni obrany Vlastu Parkanovou, aby dala projekt kompletně na starosti svého prvnímu náměstkovi Martinu Bartákovi, který dnes sedí ve vládě za ODS. "Premiér měl obrovský zájem na tom, aby byl projekt převeden na Bartáka. Ten spěch jsem velmi cítila," říká nyní Parkanová. Topolánek to vysvětluje její tehdejší nerozhodností.
Vláda straší vypsáním nového výběrového řízení, nakonec se však žádné nekoná. Barták uzavírá novou smlouvu se Steyrem. Tentokrát na méně transportérů. Topolánek to vysvětluje tím, že v případě vypsání nového tendru by se Steyr obrátil k arbitrážnímu soudu. "Ušetřili jsme šest miliard korun. Zabránili jsme podezřelé zakázce i arbitráži," pyšní se Topolánek.
Při změně smlouvy se každý jeden pandur v tichosti zdražil o třicet milionů.
Poté, co MF DNES případ zveřejnila, začala rakouská policie konat. Vyžádala si nahrávky skryté kamery a udělala domovní prohlídky u exmanažerů Habitzla a Jedlaucnika. Prohledala i kanceláře firmy Steyr ve Vídni a Simmeringu.
V Česku byl zpočátku klid. Až po intervenci premiéra Fischera vytvořila policie i státní zastupitelství speciální tým. "Informace považuji za velmi závažné," řekl premiér. První výsledky vyšetřování měly být známy na konci března, dosud se tak nestalo.