Jste novou posilou strany PRO. Čím je pro vás strana zajímavá?
Má ministr financí Zbyněk Stanjura vaši důvěru?Anketa
Sledovala jsem počínání Jindřicha Rajchla a strany PRO od samého počátku. V té osobní rovině mi byla velmi sympatická jeho přímočarost a tah na branku, jsme si v tom velmi podobní. Nesnáším lavírování a kličkování, také pojmenovávám věci tak, jak jsou. Neuhýbám před problémy, naopak miluji výzvy, to jsem potom jak buldozer. Ostatně mým mottem ve volbách bylo nikdy nepokleknu, mě nepřeslechnou, ani neumlčí.
No a v té profesní rovině obzvlášť. Strana PRO se nebojí odborníků, naopak vyzývá ke spolupráci odborníky ze všech oblastí, kteří jsou ochotni pomoci naší zemi a občanům, nikoliv jen hledáním nepřítele a kritikou všeho a všech, ale faktickými a konkrétními návrhy řešení.
A to je přesně to, co jsem v SPD postrádala a proč jsem se po několikaměsíčním intenzivním přemýšlení, rozhodla ukončit své členství. Přijde mi zcela logické, že cílem jakékoliv strany či hnutí by mělo být převzetí vládní odpovědnosti, protože jen tak může v rámci následných koaličních jednání, prosadit alespoň část svého politického programu. Opoziční politické subjekty mají vytvořenou alternativu k vládě, chcete-li stínovou vládu nebo odborné komise (je jedno, jak to nazveme) a tam se připravují, i se svými odbornými týmy pro danou oblast, potenciální ministři na okamžik vstupu do exekutivy, prezentují na veřejnosti své představy o řešení daného problému.
Fotogalerie: - U neklidných hranic
Je přece zřejmé a není to ani v lidských silách, aby předseda hnutí svou odborností pokryl celou škálu různorodých oblastí, proto musí vedle něho stát řada odborníků na danou oblast, aby mohli věcně a konstruktivně reagovat. Pokud nestojí, jakože v SPD nestojí, tak se musí bohužel omezit jen na kritiku. SPD se nijak na vstup do vlády nepřipravuje a ve skutečnosti o převzetí vládní odpovědnosti nejde. Kritika je mnohem jednodušší, než příprava návrhu řešení nebo dokonce návrhu reformy.
Nicméně PRO primárně necílí na voliče SPD nebo ANO, to je přece nesmysl. Tím by došlo jen k přelití hlasů na opoziční scéně. Cílí na znechucené nevoliče a nespokojené voliče pětikoalice, kteří byli podvedeni a zneužiti, neboť z jejich programového prohlášení je trhací kalendář, nic z něho nedodrželi. A právě zde je volných min. 20 % voličů.
Máte spolupracovat na programovém prohlášení. Zabývat se ekonomickými a finančními otázkami. Můžete ještě popsat, čemu máte v plánu se v PRO zabývat?
Ano, budu spolupracovat s řadou dalších špičkových odborníků na programovém prohlášení nejen v ekonomicko-finanční oblasti, ale také v oblasti sociální.
PRO staví na čtyřech základních pilířích, kterými jsou právo a bezpečnost, stát, rodina a ekonomika. Vzhledem k mému širokému zaměření zasahuji do tří pilířů, kromě ekonomicko-finančních oblastí, je to také daňově dávkový systém a efektivní nastavení sociální politiky s přesahem do rodinné politiky a podpory mladých. Právě rodinná politika a podpora rodin má fiskální i národohospodářský význam.
Nespornou výhodou je skutečnost, že mohu čerpat poznatky z mé doktorské práce, která obsahovala konkrétní návrhy reforem důchodového a sociálního systému a byla obhájena před širokou odbornou komisí, takže mne, resp. nás nemůže nikdo pranýřovat za to, že by v této oblasti nedošlo k vědecko-odborné diskusi a souladu v této oblasti. Reforma v roce 2008 měla totiž významný dopad, jak na oblast zdanění, tak na rodinnou politiku, kterou tyto změny postihly velice negativně.
Konkrétní návrhy reforem budou formou tiskové konference PRO představeny veřejnosti.
Fotogalerie: - Kandidáti KDU-ČSL do EP
Na druhou stranu strana PRO zatím nekončí v průzkumech moc dobře. Občas se stane, že překročí 5 %, ale minimálně. Myslíte si, že má budoucnost? A také, zda má koaliční potenciál?
To jsou tři otázky v jedné, pokusím se odpovědět postupně. Průzkumy volebních preferencí jsou kapitolou samy pro sebe. Jak říkával Winston Churchill: „Věřím jen průzkumům, které si sám zfalšuji.“ To je dostatečně výmluvné. Bohužel tyto „průzkumy“ jsou mocným nástrojem manipulace veřejného mínění, protože je známý psychologický efekt „nabalující se sněhové koule“. Lidé prostě mají v podvědomí tendenci se přidávat k těm úspěšným, v tomto případě myšleno k těm nad pěti procenty, protože to zaručuje vstup do Parlamentu. Psychika voličů funguje tak, že když se opakovaně u některé strany objevuje, že má stále jen 2 nebo 3 % procenta, ačkoli by potenciálních voličů mohla mít i několikanásobek, tak si většinový volič řekne, že by to byl ztracený hlas a hodí to někomu jinému. Takže ti, kteří organizují tyto průzkumy a jsou štědře odměňováni, mají v rukou mocné páky, čili manipulace „par excellence“.
V případě PRO jsem na milion procent naprosto přesvědčena, že se stane parlamentní stranou, a to daleko vyšším počtem hlasů, než je 5 %. Osobně jsem přesvědčena, že to bude dvouciferné číslo. A proč to mohu takto tvrdit? Z mojí vlastní zkušenosti z parlamentních a senátních voleb, kdy jsem byla pět týdnů denně mezi lidmi, vysvětlovala a neúnavně odpovídala na jejich dotazy. Kontaktní kampaň je sice velice náročná, ale nezbytná pro úspěch ve volbách. Já získala po třech měsících v politice 24 % hlasů do Senátu a druhé místo v komunálních volbách. Jindřich Rajchl svými „spanilými jízdami“ po celé republice, kdy plní do posledního místečka sály v různých městech na tom bude obdobně a já se osobně v našem regionu velice ráda zapojím.
Nejsem si jista, jak by při takové kontaktní kampani dopadli vládní představitelé, obzvláště Fiala, Rakušan, Jurečka a obzvláště „nejoblíbenější“ duo Pekarová, Černochová. Ale mohou to zkusit, uvidíme, jak budou občané reagovat. Nicméně to dokázali, myslím v Broumově, kde na ministra Lipavského čekal prázdný sál.
A co se týká koaličního potenciálu? PRO je otevřena spolupráci se všemi vlastenecky a racionálně uvažujícími politickým subjekty, pro které jsou zájmy občanů České republiky na prvním místě. Koalice se dělají až po volbách, ale co je pro voliče nejdůležitější, že ke spolupráci nedojde s nikým ze současné vládní pětidemolice.
Ve společnosti je obrovská poptávka po spojení vlastenecké scény, to jsou myslím vaše slova. A pokud chce někdo odvolat tuto vládu, tak je důležitá spolupráce opozičních stran – parlamentních i neparlamentních. Spojit se tedy s kýmkoli. Souhlasíte s tím?
Co se týká spojení vlastenecké scény, je to nesmírně důležité a z mnoha kontaktů s lidmi to cítím a vím. V jednotě je síla, viz tři Svatoplukovy pruty. Lidé jsou z těch neustálých bojůvek lídrů stran otrávení a znechucení. Tady se projevuje jedno české specifikum – každý by chtěl být předsedou a mít vlastní stranu a to se poté projeví tak negativně, jako v posledních volbách, kdy propadlo takřka milion hlasů. Domnívám se však, že stále více se zhoršující ekonomická situace mnoha rodin nakonec způsobí, že se konečně zvedne z toho gauče, i ta pořád ještě spící masa lidí a nepřímo tak dojde k onomu kýženému efektu.
Jarda (poslanec Jaroslav Foldyna, pozn. redakce) mluvil o spojení se s Luciferem, já jsem doplnila třeba i s ďáblem, pokud to pomůže tuto zaprodanou vládu sloužící cizím zájmům konečně dostat od koryt, u kterých už bez jakýchkoliv zábran chrochtají, že je to slyšet na hony daleko…
Netajíte se tím, že pětikoalici považujete za nejhorší vládu od války.
Ano, jednoznačně a na tom trvám. Jediné, co koalice umí luxusně, a naopak opozice vůbec, je držet při sobě u plných koryt. Takovou sestavu naprosto neschopných a odborně nekompetentních lidí ve vládě tato země opravdu nezažila od války. Ve vládě není jediný fundovaný ekonom nebo někdo, kdo alespoň trochu rozumí hospodářské politice, o diplomacii nebo mezinárodních vztazích nemluvě. Tato kývající, všeho schopná sestava byla vybrána záměrně. Oni vědí, jaké jsou jejich úkoly a že nepřežijí další volební období, proto jedou takové bomby. Je jim úplně jedno, jak tato republika a lidé v ní dopadnou. Jedou stylem „každý den dobrý“. Je třeba je opravdu poslat, a to co nejrychleji, na smetiště dějin, než stačí napáchat další nenávratné škody. Mnoho občanů si to ještě ne zcela uvědomuje, jaká tragédie se na nás např. v oblasti veřejných financí a zadluženosti řítí. Pokud je nezastavíme reálně hrozí možnost státního bankrotu. Výmluvy, že Babiš anebo Putin, po takřka dvou letech jejich řádění, jsou naprosto trapné a mimo realitu. Základem problémů jsou vysoké ceny energií a z toho plynoucí inflace. A za to skutečně ti dva jmenovaní nemohou.
Říkáte, že jste velkým euroskeptikem, vždy euroskepticky naladěná a přitom odmítáte czexit? Myslíte si, že je to nereálné? A co síla spojení Vysegrádské čtyřky?
Jsem zarytý euroskeptik a všichni moji blízcí to vědí. Můj nejúspěšnější volební billboard nesl motto MRÁZ PŘICHÁZÍ Z BRUSELU.
Byla jsem vždy proti vstupu do EU, proti podpisu Lisabonské smlouvy, proti přijetí eura a všech těch nesmyslů, které se na nás valí. Původní myšlenka ekonomické integrace se jaksi zvrtla v cosi absolutně nepřijatelného potírající naši suverenitu a samostatnost.
Podívejte, už v roce 1993 ve Velké Británii založil charismatický euroskeptik Nigel Farage stranu UKIP, která měla jediný cíl – vystoupení VB z EU. V roce 1999 se poprvé dostal do Evropského parlamentu a vehementně bránil britské národní zájmy proti šílenostem z Bruselu. Podotýkám, že to tehdy ještě zdaleka nedosahovalo dnešních absurdních výšin. Velká Británie vyhlásila zákonem v roce 2014 konání referenda o vystoupení, to se konalo v roce 2016 a nakonec dovršila brexit až 2. ledna 2021. Sama vidíte, jak dlouhá cesta to byla, a to je VB ostrovní zemí a výkonnost její ekonomiky je s tou naší nesrovnatelná.
My jsme zemí v srdci Evropy, s otevřenou ekonomikou silně exportně provázanou, do zemí EU vyvážíme 87 % zboží. A jestli si někdo myslí, že tvrdým prosazováním czexitu vyhraje eurovolby, a že si tím desetimilionová země, jako je ČR, ekonomicky polepší ve vztahu ke 460 milionům lidí, které má EU, tak je snílek a lhář zároveň.
Před několika lety se silnou V4 v zádech, a případně dalšími zeměmi, by se dal czexit realizovat. Ale za současné situace, kdy se tato nejvíce probruselská vláda může přetrhnout v podpisu jakýchkoliv smluv, které jsou dlouhodobě nevypověditelné a které by významně poškodily naši zemi a stabilitu ekonomiky, je to již nerealizovatelné.
Země naší velikosti nemá šanci osamoceně vystoupit z EU, eurobyrokrati by si nás v současné době „namazali na chleba“ a zaplatili bychom to jako otevřená, exportně orientovaná země doslova krví. Ano, o vystoupení z EU mluvila a mluví SPD, ale to je jako vždy vše, bez jakékoliv analýzy, vlivu a návrhu co dál. Ale situace se za poslední dva roky významně změnila. Jsem si dokonce jistá, že i kdyby byl přijat zákon o referendu, tak jeho výsledek by byl obrovským fiaskem, neboť by se spustila taková kanonáda pro setrvání v EU, taková mediální masáž zaprodaných mainstreamových médií, že i prezidentská volba by byla proti tomu ohleduplnou procházkou růžovým sadem.
Psali jsme:
Víte, jaké bylo motto mého druhého billboardu? UDĚLEJME TO JAKO ORBÁN.
Můžeme přece prosazovat vůči EU tvrdou, suverénní, nekompromisní politiku jako Orbán, který také nemluví o vystoupení z EU. Dělá i jako člen EU, samozřejmě v rámci možností, politiku ve prospěch Maďarska a jeho občanů. Jde to, jen se musí chtít, a to bohužel ten zcela neschopný akademik v čele naší vlády neumí a ani nechce. Vysvědčení, jakého se mu dostalo ve formě nejhoršího lídra EU, je všeříkající.
V Evropském parlamentu potřebujeme zástupce, kteří se neohnou, kteří mají koule na to prosazovat naše zájmy, našich občanů. Když už ten příšerný aparát musíme spolufinancovat, tak ať to má pro naši zemi alespoň nějaký efekt.
Neslyšela jsem, že by o vystoupení vehementně usilovaly ostatní země, ať už je to zmíněné Maďarsko, Slovensko, Polsko nebo Itálie a Rakousko. Myslím, že začíná převládat názor, že vystupovat je cesta těžká, krvavá a že je lepší počkat, protože současná EU vyhnije zevnitř, prostě dojede na ty své prosazované nesmysly, které jednotlivé státy přestanou akceptovat. A tím myslím vše kolem bláznovství s názvem Green Deal a samozřejmě celá ta další materie, jako gender, multi-kulti, agresivní LGBT atd. Vše je jen otázka času. Tady platí legendární hláška „Dávám bolševikovi rok, maximálně dva.“ V tomto případě možná 3–4 roky.
Jste ekonomka, prosím, co říkáte na novinku na české politické scéně, tedy ozdravný balíček, který zahrnuje spoustu změn v DPH, běžný člověk si vše přeložil jako zdražování na všech frontách. Je na tom něco pozitivního?
Tato vláda je ve funkci už 20 měsíců a to, co předvádí je trestuhodné. Dnešní inflace, která je jednou z nejvyšších v EU, je z větší části zaviněna neschopností vlády. Stejně jako se zastropováním cen – přišla pozdě a provedla ho špatně, tak stejné je to nyní s ozdravným balíčkem – pozdě a špatně. Je to jen hra na škrty, které navíc nic neřeší. Zaváděné změny budou s účinností od roku 2024 a projeví se ve veřejných financích až v roce 2025, některé až v roce 2026, to je naprosto absurdní. Navíc to není v řádech miliard, jak se bláhově domnívá naše vláda, ale stovek miliard, je třeba změnit systém. Naprosto nezbytné je říznout do obludné pijavice všech spřátelených struktur, které vysávají státní rozpočet ve formě nejrůznějších dotací, financování neziskových politických organizací, chod jednotlivých ministerstev, zrušit zamýšlený nákup amerických stíhaček F-35 za stovky miliard, zrušit nákup švédských obrněných vozidel za 40 miliard, dostat celou vlastnickou strukturu ČEZu do rukou státu, abychom se dostali na úroveň cen energií srovnatelných v okolních zemích.
Vždyť je to do očí bijící – jsme největším výrobcem a máme nejdražší elektřinu v přepočtu parity kupní síly. Může mi někdo vysvětlit, proč Maďarsko, členská země EU stejně jako my, nakupuje plyn stále přímo od Gazpromu za velmi nízké ceny a my musíme nakupovat ten stále stejný ruský plyn přes prostředníky, kteří na tom nehorázně vydělávají? Toto vše ovšem vyžaduje odvahu a ráznost a tu Fiala nemá ani omylem.
Vláda ve svém programovém prohlášení slibovala škrty na straně výdajů, nikoliv zvyšování daní. Děje se však pravý opak. Místo snižování výdajů zřídila navíc několik ministerstev a aby uspokojila všechny politické „čekatele,“ přece jen je to pět stran a čekatelů mnoho, tak místo omezeného počtu odborných poradců, zřídila neomezené množství politických poradců amatérů. Zvýšení daně z nemovitosti považuji za největší zhýralost a nestoudnost.
Argumentovat tím, že okolní státy mají mnohem vyšší sazby, je opět vizitkou amatérismu, neboť pozapomněli na to, že průměrná mzda okolních států je zároveň 2–3x vyšší než u nás. Obdobné diletantství je u sazeb DPH. Jestli si někdo myslí, že snížením sazby z 15 na 12 % dojde ke snížení finálních cen pro spotřebitele, tak je blázen. Garantuji vám, že na cenách se to neprojeví vůbec. V tomto konkrétním případě přijde stát o část daňového výnosu a jediný, kdo na tom vydělá, budou cizí obchodní řetězce zvýšenou obchodní marží. Čili o to, o co přijde stát, o to budou obchodníci bohatší. Máme jedno z nejvyšších zdanění práce, a přesto se zaměstnancům zvýší o 0,6 % nemocenské pojištění. V této situaci ještě navíc zvýšit povinné odvody důchodového pojištění OSVČ a hodit přes palubu vlastní voliče, je pro mne nepochopitelné. Stejně jako zvýšení spotřebních daní a daně z příjmu právnických osob. Víte, ona funguje tzv. Laferova křivka daňové únosnosti, a pokud jste na jejím vrcholu a ještě daně zvýšíte, tak paradoxně nevyberete více, ale mnohonásobně méně, protože spousta firem i živnostníků odejde do šedé ekonomiky a bude podnikat načerno.
A co je na tom pozitivního? Že to konečně otevře oči a zvedne z toho pomyslného gauče spoustu naštvaných živnostníků, firem, ale také mladých lidí, na které vláda nezapomněla, a kterým taktéž znepříjemnila život, neboť přijdou o slevy na manželku či studenta, školkovné, snížení podpory stavebního spoření atd. atd.
A co důchodová reforma? Věk odchodu do důchodu chce vláda navázat na dobu dožití s tím, že každý bude vědět, kdy přesně půjde do penze, v roce, kdy se dožije 50 let. Každý důchodce by měl mít garantovanou minimální penzi ve výši 20 % průměrné mzdy. Není to výsměch obyčejným lidem?
Vzhledem k tomu, že reforma důchodového systému je věc, která přesahuje mandát jedné vlád, je nezbytně nutné dojít ke shodě napříč politickým spektrem. Je více než nutná odborná diskuse, návrhy řešení s respektem na udržitelnost veřejných financí a s ohledem k demografickým změnám. Chtěla bych podotknout, že se na důchodové reformě pracuje přes dvacet let a k politické shodě nedošlo. Bohužel nemám pocit, že by tato vláda byla ochotna nad čímkoliv diskutovat s odborníky a respektovat jejich doporučení. Zároveň absolutně nechápu, proč motají do ozdravného balíčku důchodovou reformu, to je naprostý nesmysl svědčící o nekompetentnosti této vlády. Škrty se musejí udělat operativně ihned, důchodová reforma je mezigenerační záležitost.
Skutečnost, že je nutné změnit parametry důchodového systému, je zřejmá, neboť budou do důchodu odcházet silné ročníky „Husákových dětí“ a už nyní jsme v deficitu, který se bude ještě zhoršovat.
Jestliže chceme a my v PRO chceme, navrhnout zcela zásadní body důchodové reformy, musíme začít u podpory mladých lidí a rodin. Dětem narozeným v letech 1972–1978 se říká Husákovy děti, protože v této době došlo k rozsáhlým programům v rámci prorodinné politiky, čímž výrazně stoupla porodnost, budoucí pracující, a tedy i budoucí plátci do systému. A co vy víte, třeba se za pár let bude říkat Rajchlovy děti…
Jestli vláda považuje za důchodovou reformu to, že zvýší odchod do důchodu, sníží valorizaci a omezí odchod do předčasného důchodu, tak jsou ještě hloupější a tupější, než jsem si myslela.
Ke garantované výši minimální penze ve výši 20 % průměrné mzdy se nebudu vyjadřovat, protože mě slušný a publikovatelný komentář nenapadá. Pro srovnání v Maďarsku je průměrná penze ve výši cca 80 % průměrné hrubé mzdy.
Předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová na tiskové konferenci uvedla: „Za výsledným plánem, jak dostat Česko do formy stojíme, protože přinese občanům jistotu penzí pro současné i budoucí důchodce, udržení kvalitních služeb státu i při jeho zeštíhlení, nižší zadlužení, ekonomickou prosperitu, bude působit pozitivně i proti inflaci.“ Myslíte si, že zvyšování daní a zdražování je protiinflační faktor?
Ne, to je zcela absurdní, stejně jako MPA. Chápu, že při svém vzdělání je pojem inflace a následných protiinflačních kroků, pro tuto „dámu“ pojem zcela za horizontem jejích rozlišovacích schopností. V tomto případě platí mluviti stříbro, mlčeti zlato. Komentovat výroky této paní, která je naprosto krystalickým příkladem člověka, jež nemá na svém místě co pohledávat, je škoda času a plýtvání energií. Kdesi jsem zachytila jeden bonmot, že paní Pekarové Adamové by při jejích schopnostech byla za minulého režimu svěřena maximálně funkce nástěnkářky ve školní jídelně a kdyby se osvědčila, tak by snad mohla ještě rozdělovat odborářům lístky do kina. Ale nic víc. Za sebe dodávám, že to plně podepisuji!
Pozn.
Ing. Ivana Turková, Ph.D., MBA
Odborné zkušenosti jsem získala mnohaletým působením jako jednatelka a finanční ředitelka. Celoživotně se zabývám ekonomikou a financemi, školím v této oblasti velké korporátní firmy, ale pomáhám s řízením nákladů i menším firmám v našem regionu. Deset let jsem stejnou problematiku přednášela na vysoké škole, dosud na MBA, kde jsem lektorem finančního managementu. A protože podnikové finance a ekonomiku podniku znám zleva i zprava, teoreticky i prakticky a nikam by mne to neposunulo, tak jsem si pro doktorské studium vybrala finance veřejné se zaměřením na daňově dávkový systém a efektivní nastavení sociální politiky s přesahem do rodinné politiky a podpory mladých lidí.
Po třech měsících aktivní politiky jsem získala neuvěřitelných 24 % hlasů v senátních volbách a zároveň se stala zastupitelem v našem městě, kde jsme skončili druzí za hnutím ANO.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
Viktor12
