Věda, medicína, politika a já. Takový je název vaší životopisné knihy, která nedávno vyšla v nakladatelství Olympia. Připadá mi, že z těch tří oborů lidské činnosti vám byla nejbližší věda. Čím vás tak přitahovala a splnila vám to, co jste si od ní na začátku profesní dráhy slibovala?
Moje životopisná kniha byla z velké části napsána během pandemie covid-19, kdy jsem měla více času na přemýšlení a sebereflexi. Od té doby, kdy jsem ji na podzim roku 2022 dopsala, jsme svědky mnoha nových událostí, ke kterým bych se nyní v knize ráda vyjádřila, a tak jednou napíši pokračování. Kniha se prodává jak na e-shopu, tak v prodejnách knihkupectví Dobrovský a Luxor jako novinka.
Od konce roku 2018 již nejsem v politice a také se do ní, vzhledem ke svému věku, asi již nevrátím. Přesto současné dění pečlivě sleduji a s mnoha přáteli současný vývoj diskutuji. A tak nyní věnuji hodně času vědě, to je láska na celý život. Věda mne přitahovala možností mít absolutní samostatnost v myšlení i v práci, která nepodléhala žádné ideologii a která mne na rozdíl od ostatních oblastí lidského konání nikdy nezklamala. Jak jsem se k vědě dostala a jaké úspěchy a neúspěchy jsem v ní měla, to je v mé knize popsáno a snad může být inspirací pro mladé vědce.
Měla jsem velkou radost, že křest mé knihy proběhl v Senátu Parlamentu ČR pod patronátem, dovolím si říci mého bývalého milého kolegy, se kterým jsme si často rozuměli, předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Knihy jsem podepisovala v Kolovratském paláci, v budově, kde jsem měla šest let svoji senátní kancelář. Myslím, že jsem se tehdy snažila udělat pro společnost, co bylo v mých silách, i za cenu toho, že to poškodilo moji vědeckou práci.
Ve Slovenské akademii věd, v jejímž Neuroimunologickém ústavu pracujete, jste získala grant na výzkum Alzheimerovy choroby. Kam jste se s bádáním posunuli? Výzkum kterých vážných nemocí, které jsou pro lidstvo největší metlou, je momentálně na nejlepší cestě k tomu, aby tato choroba takovou hrozbou být přestala? A jsou naopak nemoci včetně ALS, které vzhledem k dosavadním medicínským poznáním jsou ještě na dlouhá léta v podstatě nevyléčitelné?
V Neuroimunologickém ústavu Slovenské akademie věd stále pracuji na výzkumu neurodegenerativních onemocnění, mezi které patří Alzheimerova choroba i ALS. Tato onemocnění jsou neléčitelná, léčíme pouze jejich příznaky a snažíme se jejich průběh zpomalit. Neurodegenerativní onemocnění jsou daň za prodlužující se lidský věk a jejich budoucí léčba je vědeckou prioritou. Lidé se chtějí dožívat vyššího věku v přiměřeném zdraví a kvalitě života.
Z našeho výzkumu Alzheimerovy choroby jsme publikovali zajímavé práce, stále pokračujeme a brzy vyjdou další. Nyní se zabývám tzv. plasticitou, to je jak „nastartovat“ obnovu poškozené nebo špatně fungující nervové tkáně, což je právě důležité u onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, amyotrofická laterální skleróza (ALS), míšní poranění, stavy po iktu (mrtvici) u poporodního poškození mozku dítěte a u mnoha dalších. Připravuji k publikaci rozsáhlou studii, výsledky jsem již na pozvání přednesla na mezinárodních akcích, které tuto problematiku chápou jako nesmírně novou a důležitou. Bohužel, dnes již mám v Česku jen malý tým, který se mnou pracuje, ale pracuji s kolegy na Slovensku i ve Velké Británii.
Naše klinické studie aplikace kmenových buněk u pacientů s míšním poraněním a s ALS jsou velmi často citovány a stejná léčba, ve velkém měřítku a s obrovským finančním zajištěním, probíhá na několika pracovištích v Evropě, USA, Japonsku a v Jižní Koreji. V Koreji úplně stejnou léčbu ALS, jak jsem ji navrhla i já a se kterou jsme začínali v Motole, dostalo více než tisíc pacientů. Nedávno jsem recenzovala jejich publikaci o kladných výsledcích. Dnes je ale situace jiná, jsme ve vědě dál a bylo by možné začít ještě mnohem úspěšnější terapii ALS, jen to chce méně legislativních překážek a velkého investora.
Psali jsme:
Svět se postupně vzpamatovává z kocoviny, kterou mu připravily dva roky covidové pandemie. Doktor Čížek, cévní lékař, specialista na lékařskou etiku, který se v posledních letech intenzivně věnuje covidu a případným negativním dopadům očkování proti němu, hovoří o selhání vědy i politiky v tomto období. Tvrdí, že věda utrpěla ohromné škody, že v životě neviděl tolik špatných vědeckých článků, tolik zfušovaných či zfalšovaných studií, takovou brutální psychologickou manipulaci a neuvěřitelně masivní cenzuru opačných názorů. Máte vysvětlení, proč se toto dělo?
Je Česko světová špička v dopravě a obraně, jak tvrdí premiér Fiala?Anketa
Tomu všemu se tedy povedlo zabránit?
Dle vědeckých studií se to podařilo. To musíme považovat za výsledek masivního očkování zvláště dospělých a seniorů. Klady očkování byly zhodnoceny u světové i české populace, v češtině viz například časopis Tempus medicorum České lékařské komory. Dále se v článku pan doktor příliš agresivně vyjadřuje o některých zdravotnických opatřeních, z nichž celá řada byla namístě. Chybí mi též vědecky zdůvodněné tvrzení o větší škodlivosti vakcín než celé řady ostatních vakcín běžně dnes povinně používaných. Očkování považuji za jeden z největších úspěchů moderní medicíny.
Ani já nejsem epidemiolog, ale napsala jsem například článek o vlivu viru SARS-Covid-19 dávno předtím, než u nás začali jeho existenci všichni zmiňovat. Jelikož se zabývám výzkumem mozku, v článku jsem shrnula vědecké poznatky, které popisovaly tzv. dlouhodobý covid (Syková E.: Neurologické následky infekce covid-19. Medicína 6(4), 2021) vznikající infekcí vyvolaným zánětem mozku. Vzhledem k tomu, že zánětu mozku se organismus velmi těžko zbavuje, velmi dlouho přetrvává a ovlivňuje nejrůznější tělesné funkce, pacienty dlouhodobě poškozuje a vyřazuje z normálního života. Pokud se během pandemie vyskytly chyby politiků nebo jednotlivců, předčasné vědecké závěry nebo některé studie, rozhodně se nejedná o selhání vědy, naopak.
V souvislosti s covidem byla zmíněna masivní cenzura. Ale jde i o autocenzuru, lidé v průzkumech přiznávají, že se bojí na veřejnosti otevřeně vyjadřovat. Přichází teď svoboda projevu v Česku zkrátka? A souhlasíte s tvrzením, že veřejnoprávní média a většina mainstreamu hovoří jednotným hlasem a nedávají prostor i odlišným názorům? Proč tomu tak je?
Společnost, která si nedovede zajistit podporu občanů přesvědčivými argumenty, se uchyluje k manipulacím a k cenzuře. V evropských demokratických zemích by měla vládnout společnost, kde pluralita a svoboda názorů je základní právo všech občanů. Bohužel, jsme svědky omezování rozdílných názorových proudů, aniž by bylo rozebráno a zdůvodněno, proč ten který názor je, či není nesprávný. Naše mediální scéna nežije tím, co lidé chtějí a potřebují vědět. Prezentuje jednoznačný pohled na současné problémy a jejich řešení, které ale pro většinu občanů řešením není.
To se týká řešení například napadení Ukrajiny Ruskem (mimochodem, Rusko je příklad extrémního omezování svobody projevu a totalitního vládnutí), dále evropské ekoideologie, uhlíkové neutrality, Green Dealu, evropské migrační a integrační politiky. Jsme svědky upřednostňování přebujelé globalizace, upřednostňování ekonomického růstu před sociálním zabezpečením, kulturou a vědou. Všichni vidíme, že je ohrožena občanská bezpečnost v Evropě v důsledku špatné politiky zvládnutí integrace migrantů z afrických a z islámských zemí, kteří se nechtějí přizpůsobit evropskému křesťanskému životu.
Věříte, že existují mimozemšťané?Anketa
Setkala jste se s dopady cenzury v jakékoli podobě i na vlastní kůži?
Hezkým malým příkladem je právě vydání mé životopisné knihy „Eva Syková: Věda, medicína, politika a já“. Knihu vydalo nakladatelství Olympia a její křest a prodej, jako mnoha dalších knih tohoto nakladatelství, měl proběhnout v nakladatelství Akademie věd – Academia na Václavském náměstí v Praze. Aniž by kdo knihu četl, ředitel nakladatelství pan Padevět, jak křest a prezentaci knihy v kavárně Academia, tak její prodej, zakázal. Šokovalo mne to, je to kniha o oslavě české medicíny a vědy na pozadí jednoho dlouhého života od 2. světové války po dnešek. Docela dle mého názoru poučné čtení pro mladou generaci, která tyto doby nepamatuje, jak se dělala věda tehdy a teď. Jak sem již uvedla, kniha se prodává jak na e-shopu, tak v prodejnách knihkupectví Dobrovský a Luxor.
Téměř každý občan má negativní zkušenost s naším právním systémem, s nekonkrétními mediálními informacemi i s nedostatkem relevantních informací, jak se stávající ekonomika a mezinárodní napětí budou řešit. Všichni máme zkušenost s tím, že předvolební sliby se neplní, že zákony neplatí pro všechny, že navzdory slibům se naše ekonomika nezlepšuje a čeští občané chudnou.
Často se v té souvislosti připomíná výrok premiéra Petra Fialy, že lidé mají právo na korigované informace. K tomu přidejme obskurní neziskovky, podivné existence a polovzdělané manipulátory, které stát štědře dotuje z našich daní pod záminkou „boje proti dezinformacím“. Je tenhle model utahování šroubů ze strany pětikoaliční vlády dlouhodobě udržitelný?
Lidé mají právo na všechny informace; výrok, že je někdo má korigovat pro ty hloupější, je nevhodný. Pan premiér to asi myslel tak, že evidentní nepravdy není možné šířit, s tím souhlasím. Informace, které se šíří, je ale třeba komentovat a rozebrat, zakázat je není reálné. Rozebrat tyto informace je více práce pro politiky i media, to je cesta, jak tento problém v demokracii řešit. Více je potřeba do dialogu zahrnout občany napříč politickým spektrem, nechat prezentovat názory nejen politiků, ale i lidí různých profesí. Je otázka, kde a kdo vidí a označuje názory jako dezinformace.
Termín dezinformace je v zásadě špatný – věci by bylo dobré nazývat pravými jmény, například jako rozdílný názor, nesprávná interpretace situace, omyl, nevědomost, vyjádření psychicky nemocného člověka, záměrná manipulace s fakty, cílená lež, pomluva, křivé obvinění a tak dále.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Co z těchto charakteristik jste ve veřejném prostoru zaznamenala v době covidové?
Například příspěvky o původu a možnostech boje proti covidu obsahovaly všechny tyto rysy. Často se k nim vyjadřovali lidé, které si media oblíbila; vyjadřovali se v této nelehké situaci proto, aby se zviditelnili a zvedli si popularitu. Nyní budeme svědky boje proti Green Dealu, jednoznačně se mi jeví jako přehnaný odpor proti spalovacím motorům, nesmyslný je navrhovaný boj proti spotřebě masa, budou různé názory a argumenty, kdy a jak platit kartou a kdy zachovat platby v hotovosti. Tzv. boj proti uhlíkové stopě každého jedince je nedomyšlený a vzbudí ještě velké vášně.
Staré dobré heslo říká „Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého“. Máme i takové nástroje jako referendum, to by se mělo využívat častěji, jsou otázky, které by neměla řešit jen hrstka politiků. Nemyslím si, že by referendum mělo řešit otázky státní bezpečnosti, záležitosti armády a většinu schvalovaných zákonů. Ale dovedu si například představit referendum o táhnoucím se sporu, kdo svůj svazek může uzavírat jako manželství, zda je to pouze muž a žena, nebo jacíkoli dva jedinci. A to rozhodně není jediný příklad, lidé mají právo rozhodovat o zásadních společenských otázkách.
K tomu, aby lidé mohli takto rozhodovat, by bylo zapotřebí, aby měli potřebné znalosti a dokázali o problematických věcech přemýšlet. Co si myslíte o úrovni vzdělávání u nás a o tom, že za dva roky řízení školství nynější politickou garniturou je za největší „úspěch“ vydáváno to, že uchazeči o přijetí na střední školy budou moci místo dvou podávat tři přihlášky?
Nejhorší je, že se úroveň vzdělávání u nás nelepší. Je stále podobná té před 30 lety, naštěstí s jinou ideologií a s počítačovou technikou, což vidím jako jediné zlepšení. Na většině škol je vzdělávání založené na biflování, a ne na přemýšlení a rozvoji samostatného myšlení. Úroveň pro malou zemi tak důležitého jazykového vzdělávání je slabá, nejsou dobří učitelé jazyků. Rodiče často hledají alternativní školky a školy, které ale ne vždy mají potřebnou úroveň.
Nejhorší je, že nadané děti se nemohou dostat na střední školy, zvláště nyní, když máme velmi silné ročníky dětí, které dospěly do věku středoškoláků. Já osobně vidím jako velmi špatné, že ve větších městech všechny nadané děti nemají možnost studovat na gymnáziích, a to ať už na osmiletých, šestiletých či čtyřletých. Všechny děti, které mají k tomuto všeobecnému vzdělání schopnosti, bez ohledu, zda jsou nabiflované před přijímačkami v různých kurzech nebo ve vysokoškolsky vzdělaných rodinách, by měly mít možnost se na gymnázia dostat. Děti se vyvíjejí různě rychle, některé dospívají pomaleji a jsou tak pro přijetí znevýhodněny.
Miloš Vystrčil
K čemu by to bylo dobré, kdyby se opravdu všem uchazečům o gymnázia dostalo všeobecného vzdělání?
Odložit specializované vzdělávání na odborných školách může být velmi žádoucí pro rozvoj dítěte i pro jeho budoucí uplatnění. Pro pozdější absolvování odborného vzdělávání může to dvouleté, až po absolvování gymnázia, lépe vyhovovat zaměření studenta. Je povinností tak rozvinuté společnosti, jako je naše, umožnit všem mladým nejlepší vzdělání, ke kterému mají schopnosti. Vzdělanost je obrovské aktivum, které by mělo být českou prioritou. Chápu, že problémem je nedostatek učitelů, ale to lze řešit vyššími platy a vyšším počtem vysokoškoláků studujících učitelské obory. Současná léta, kdy máme silné ročníky dětí v základních školách, vyžadují navýšit počet gymnázií ve velkých městech, jako je Praha, Brno a třeba zapojit do vzdělávání pedagogy z vysokých škol.
Vláda Petra Fialy už se blíží polovině svého vládnutí. Co se u nás změnilo za dobu, co u moci není více než polovinou voličů proklínaný Andrej Babiš? Jak byste hodnotila počínání vlády v těch nejpodstatnějších oblastech?
Současná ekonomická situace v Česku je jednou z nejhorších v EU. Bohužel, není vidět, že by dosavadní kroky vlády vedly ke zlepšení. Pouze slyšíme, že snížit ceny nelze, snížit zadlužení se příliš nedaří, na důchody nebude a tak dále. Občané, bohužel, nejsou seznamováni s konkrétním řešením těchto problémů, mají pocit, že se vše řeší nesystémově, nekompetentně a bez blízkého efektu. Víme, že hrozí nebezpečí, že po uzavření uhelných elektráren nebudeme mít dost elektrické energie, což vyžaduje začít ihned hledat řešení.
Migranty, bohužel, Německo pozvalo a teď je těžké to zastavit. Zastavit to ale Evropa musí, pokud se nechceme dočkat rozkladu evropské civilizace. Multikulturní společnost je hezká věc, ale v Evropě v praxi nefunguje. Je třeba pomáhat v místě, odkud migranti přicházejí, pomoci rozvoji v Africe za cenu toho, že ekonomická migrace bude zastavena. Na úrovni EU byla snad právě uzavřena dohoda o finanční pomoci, pokud Tunisko omezí migraci.
Těmi nejpalčivějšími problémy v posledním roce a půl jsou válka na Ukrajině a prudké zdražování téměř všeho, nač se člověk podíval. Myslíte si, že z toho existují nějaká východiska?
Přepadení Ukrajiny je neakceptovatelné a řešení bude složité. Myslím, že míru bude dosaženo pouze jednáním mezi velmocemi. Ve výsledku je ale zřejmé, že je třeba dosáhnout změny uvnitř Ruska, ale to je dlouhodobá záležitost. Momentálně situace vyžaduje sice nekompromisní, ale trpělivý přístup a jednání. Pokud se Ukrajinců týče, pomáhat musíme a budeme, je třeba zapojit příchozí do pracovního řetězce, aby si na svůj pobyt u nás vydělávali. Potřebujeme pracovní sílu a pro české občany zapojení ukrajinských občanů do pracovního procesu bude přínosem a povede k dobrému soužití. Ukrajinci jsou nám blízcí a pomáháme jim rádi, ale tato pomoc se nemůže zneužívat.
To, co českou společnost dnes trápí, jsou ceny potravin, energií, pohonných hmot i nákladů na bydlení. Řešení existují, například je třeba omezit kartel potravinových supermarketů, které bezostyšně zvyšují ceny, protože čeští občané v nich téměř výhradně nakupují. Ne každý může jezdit nakupovat do zahraničí. Řešit, jak snížit ceny potravin, je aktuální úkol pro vládu.
Závěrem bych chtěla říci, že v naší zemi se, bohužel, rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, zmenšuje se velikost střední třídy, a to je vždy špatně. Protlačování zákonů většinou v Poslanecké sněmovně a v Senátu bez alespoň částečné shody s opozicí je podle mne příčinou špatného řešení současných problémů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
Filipes
