Za vysoké ceny potravin mohou supermarkety. Za vysoké ceny mohou potravináři… zemědělci. Spor, který tady trvá už pěkně dlouho. Pane inženýre, jak to tedy je?
Odpověď je velmi jednoduchá. Pokud by nebyla vláda hospodářské demolice, seznámila by se s došlými fakturami do maloobchodů, od kterých by odečetla bonusy za prodej podle položek a výslednou cenu porovnala s prodejem konkrétní položky v regálu.
Dospěla by ke dvěma závěrům.
a) např. brambory nákup cca 9 Kč/kg – prodej 27–32 Kč/kg
jablka nákup cca 13 Kč/kg – prodej 38–42 Kč/kg
Spočítat procenta marže je zvládnutelné na prvním stupni základní školy.
b) u několika výrobků je to obráceně, jedná se o marketingovou podporu prodeje. Nakoupí se maloobchodem za cenu, která je pod výrobními náklady, např. kuře za 52,50 Kč/kg (60,38 Kč s DPH) a pak se prodává za 54,90 Kč s DPH. Za to, že zákazník přijde koupit předražené např. jablka, brambory, sušenky, sýry atd., dostane levně kuře, kde stát přijde za rok o mld. Kč, protože z rozdílu 5,48 Kč/kg (60,38–54,90 Kč) nezaplatí státu DPH.
Stát se nestará o nic, ani o příjmy do státního rozpočtu.
Je srovnání Petra Fialy s Milošem Jakešem přehnané?Anketa
Můžete porovnat, kolik stojí třeba jedno vajíčko u „výrobce“ a za kolik ho pak koupíme v maloobchodě?
Vajíčko u výrobce se vyrábí v současné době, kdy klesly ceny směsí (září), za 2,30 Kč/ks ve voliérových chovech. Z farmy odcházejí zabalené a označené za 2,50 Kč/ks. Prodává se různě podle akce či nedostatku za 5,30–6,30 Kč/ks včetně DPH. Výrobci zůstává z jednoho vejce 0,10–0,15 Kč/ks a musí zainvestovat stavbu a technologii, odchovat kuřičku, zajistit odchov nosnic, vytřídit vajíčka, zabalit a odvézt. Prodejce inkasuje z vajíčka po odečtení DPH cca 2,50 Kč/ks, za to, že je vystaví v regále a dnes už jen z poloviny namarkuje na pokladně.
To je ale vyvážená dělba práce a současně téměř vysává spotřebitele.
A mohl byste i pro „laiky“ vysvětlit, jak je to s dotacemi pro české zemědělce?
Nemám moc rád slovo dotace, protože v zemědělství a potravinářském průmyslu řeší úplně něco jiného než v regionech, infrastruktuře či průmyslu.
Ve výrobě potravin řeší podpory dvě základní věci:
– ceny potravin, které musejí být přístupné všem skupinám obyvatelstva. Ve starých zemích jsou podpory jednotlivých druhů potravin 50–60 %, pokud by podpory nebyly, o tolik by se zvýšily ceny. U nás jsou všechny podpory cca 25–35 %.
– konkurenceschopnost starých a nových zemí. Podpory jsou u nás unijní na průměru, tj. dnes 230 EUR na ha, ale Belgie a Holandsko mají téměř 400 EUR/ha a přírodní podmínky podstatně lepší. Národní dotace máme na 20–25 % ve srovnání se starými zeměmi EU.
Fotogalerie: - Za Palestinu na Václaváku
To jsou hlavní příčiny postupného ovládnutí českého trhu s potravinami starými zeměmi EU. Tomu se říká kolonizace ČR. Vytvořit v ovládané zemi stav, kdy netvoříme konečný výrobek a přidanou hodnotu. Jsme pouze námezdní silou.
V médiích se v minulých dnech objevila zpráva, že elektřina zase zdraží. Co to opět udělá s cenami potravin?
Zvyšování ceny energie je umělý proces, kterým zbídačujeme obyvatelstvo a výrobní podniky rychle dostáváme do skupiny nekonkurenčních. U potravin dojde k dalšímu zvyšování vstupů a ceny budou určovat maloobchodní prodejci. A zemědělská výroba i potravináři se budou dostávat do ekonomických problémů. Vše má své meze. Například v letošním roce budou mít ekonomické problémy podniky s převažující rostlinnou výrobou, protože cena obilí a řepky je pod výrobními náklady. Dramatická bude situace i ve výrobě mléka. Mléko pod 10 Kč/litr je pod výrobními náklady.
Psali jsme:
Na setkáních Klubu 2019 v Trhovém Štěpánově upozorňujete často na to, jak stále klesá naše potravinová soběstačnost. Proč tomu tak je, kdo za to může a jak konkrétně na tom tedy ohledně potravinové soběstačnosti jsme?
Máme tři důvody poklesu potravinové soběstačnosti. První jsem uvedl výše. Mluvíme o jednotném trhu, ale ten je narušen rozdílnými podporami.
Druhý je nesmyslné rozdělování podpor na plochu, bez podmínek něco produkovat. Vyhazujeme peníze bez jakéhokoli následného očekávání příjmu do státního rozpočtu. To je politika hospodářské destrukce, nikoliv prorůstových rozhodnutích.
Třetí je další redukce národních podpor k dalšímu snížení konkurenceschopnosti a tím tlumení výroby komodit, ve kterých nejsme soběstační.
Přibližná soběstačnost v jednotlivých komoditách:
– mléko cca 90 %, pokud započteme veškerou spotřebu včetně pekařského a cukrářského průmyslu
– výroba vepřového masa – cca 32–35 % (klesá)
– výroba drůbežího masa – cca 60 % (klesá)
– výroba vajec – cca 57 %
– produkce zeleniny – cca 25–30 % (klesá)
– produkce ovoce – cca 25–30 % (klesá)
– výroba hovězího masa – 100 % plus, spotřeba klesla z 24 kg/obyv./rok v roce 1990, na 7 kg/obyv./rok v roce 2022.
Mluvíte také o tom, že by se mohlo v budoucnu stát, že v EU bude některých potravin nedostatek. A varujete před dovozem z takových zemí, jako je Argentina, Latinská Amerika… Proč?
Pokud bude uplatněn nesmyslný Zelený úděl, mělo by dojít ke zrušení 25–30 % konvenčního zemědělství a nahrazeno ekologickým zemědělstvím (u nás 17,6 % zem. půdy a produkce 1,3 %). To jednoznačně nezajistí plnou soběstačnost EU, jelikož EU byla přebytková pouze ve výši 110–112 %. Jižní a Severní Amerika je v potravinách přebytková, ale potraviny mají řadu specifik. Běžně se u zvířat od začátku života používají plošně antibiotika. Krmivo je ze 100 % GMO (kukuřice, sója). Dodávané zboží bude muset být pouze ve zmraženém stavu, jeho stáří bude podstatně delší než v současné době.
Fotogalerie: - Příště Přísaha
Podívejme se na činnost Agrární komory ČR, kterou právě zástupci Klubu 2019 kritizují. Vy jste dokonce z komory částečně vystoupil. Co vidíte jako největší problém?
Agrární komora je nevládní organizace nás zemědělců, která má razantně hájit naše zájmy a to nečiní.
Nemůže vystupovat jen jako prosebník, vždyť zastupuje ty, kdo živí národ. Úplně zklamala při schvalování Strategického plánu na roky 2023–2027, při schvalování zákona o významné tržní síle, která dnes chrání obchodníky vůči zemědělcům a potravinářům. Je to směšné, měli by si přečíst tyto zákony ve Francii, SRN, Španělsku, Itálii. Nevyvolali opětovné řešení zákonů o potravinách a ochraně zemědělského půdního fondu a další. Vše bylo zpracováno. Plané obecné řečnění zemědělcům nepomůže.
Velká diskuse se vede kolem dovozu ukrajinského obilí. Zatímco řada států kolem nás dovoz zakázala, my ne. Jak si to vysvětlit? A co k obilí, ale třeba i ke kuřecímu masu z Ukrajiny říct?
Hospodářská politika naší vlády není pronárodní, běžný občan je jen rukojmím anglo-saské vlády, která hájí americké zájmy před národními. Jsme jediný stát střední a východní Evropy, který nedokázal provést rozbory obilí při vstupu na hranicích, důsledné kontroly drůbežího masa na salmonelu, těžké kovy, rezidua a pesticidy či stopy ochuzeného uranu. V podstatě není zájem chránit zdraví vlastních občanů.
Podívejme se i přímo k vám do podniku. Patříte mezi jednoho z mála českých nebo dokonce evropských producentů králičího masa. Je o toto maso zájem a proč ho doporučit? A celkově, proč dávat přednost českým potravinám?
Důvodů je řada:
– potraviny námi dodávané na trh jsou vlastní produkce, z vlastního obilí, krmiv, chovů hospodářských zvířat, zpracování a zabalení. Nenakupujeme ani nezpracováváme do výrobků žádné maso z dovozu,
– veškerá produkce je zkontrolována českými kontrolními úřady, je bezpečná a nezávadná,
– každý výrobek je možné zkontrolovat z pohledu celé výrobní vertikály: krmivo – odchov – výkrm – zpracování – balení,
– králičí maso je nejméně tučné, má nejmenší obsah cholesterolu a je kulinářsky nejrychleji připravené ke konzumaci.
Fotogalerie: - Na blešáku
Máte i vlastní prodejny, kde své výrobky prodáváte. Je toto cesta, kterou byste doporučil českým zemědělcům, potravinářům?
Vlastní prodejny jsou pro každý výrobně-zpracovatelský podnik určitě vhodným doplňkem obchodní činnosti. Největším přínosem jsou vlastní obchody v obdobích přetlaku některého sortimentu, kdy se prodá zboží, které by muselo do mrazu. Při naší vysoké produkci vepřového a drůbežího masa prodáváme ve vlastních zařízeních za cca 600–700 mil. Kč, to je více než 10 %, a to není zanedbatelné. Samozřejmě náklady na prodej v těchto menších prodejnách jsou 20–25 % zatímco v obchodních řetězcích kolem 15 %. Naše marže při prodeji jsou minimální, tak v cenách velkých maloobchodních prodejen jsme konkurence schopni. Při prodeji v akcích za ceny pod výrobními náklady potravin nesoutěžíme.
Na závěr položím ještě „politickou“ otázku. Spolu s dalšími experty nejen na zemědělství, ale třeba i na energii, právo… jste založili hnutí JaSaN. Co nového chcete na politickou scénu přinést, čím voliče oslovit?
Nové hnutí JaSaN má program postavený na lokálním resetu, to je na obnově všech funkcí státu, a hlavně na změně nastavení zákonodárné, výkonné, soudní a správní moci. Tam se mohou objevit jen lidé, kteří v životě prokazovali úspěšnost v podnikání, v řízení institucí ve výzkumu i dalších činnostech a nezpronevěřili se morálnímu kodexu. Úkolem je přesvědčit voliče, že lze ještě najít zástupce do orgánů, kteří chtějí sloužit lidu této země. Proto chceme, aby občané malých regionů sami navrhovali kandidáty, kteří jsou odborníky ve své profesi, něčeho ve svém životě dosáhli bez podvodů a zlodějen.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
VonRupp
