Co říkáte na dohadování kvůli nouzovému stavu? Kdo je podle vás viníkem problémů, které kolem toho vládly a vládnou? Například Miroslav Kalousek to označil za selhání Babiše a vyzval ho k rezignaci…
Já jsem jenom zíral, co se ve Sněmovně dělo. Protože to pečlivě sleduji. Osobně si myslím, že voliči poznali, komu jde o tento národ a chce, aby se lidi z toho dostali, a kdo to bojkotuje třeba jenom z osobních důvodů nebo z důvodů jakéhosi svého postavení na slunci, abych tak řekl.
Takže myslíte, že ten, kdo se k situaci postavil špatně, je opozice?
Samozřejmě, to si myslím. A dneska jsem četl rozhovor s hejtmankou Peckovou ze Středočeského kraje, se kterou se znám. Bylo mi jí opravdu líto. Mluvila o tom, jak dostává spousty výhružných mailů, telefonátů a to z obou stran. Někdo jí vyčítá, že původně nechtěla tu žádost o nouzový stav podpořit a druzí zase, že to nakonec podpořila. Označili jí za služku Babiše.
Samozřejmě nikdo nemá radost, že ten vir existuje, ale musíme se s tím nějak naučit žít. Včera jsem byl v rádiu na živém vysílání a taky jsem to tam řekl – jestli si tihle lidé myslí, že je někdo rád, že musí být v izolaci nebo chodit s rouškou a podobně? To by ten dotyčný musel být blázen. Ale jak je vidět i v těch okolních státech k tomu přistupují velice tvrdě. Itálie chtěla otevřít horská střediska a nakonec to nepovolila. V Německu zpřísňují neuvěřitelným způsobem a neslyšel jsem, že by tam byly takové protesty jako tady.
Například podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila je nové vyhlášení nouzového stavu v rozporu s ústavními principy a vlastně obejitím vůle Poslanecké sněmovny. Co na to říct?
O panu předsedovi Senátu raději nebudeme mluvit. Protože to je kapitola sama pro sebe. Jeho vystupování v Senátu za celou dobu je alespoň podle mne v některých případech velice ubohé a velice podpásové.
Vládní představitelé tvrdí, že problém je v tom, že lidé vládní nařízení nedodržují, což v kombinaci s britskou mutací viru se podepisuje na stále se nelepšícím stavu epidemie. Mají pravdu?
Někteří lidé to určitě dodržují, ale spousta lidí je nesvědomitých a nepřipouští si, že to může potkat i je. A když vidím v televizi ty protesty, jak se tam tomu někteří až vysmívají… Nejvíc mě dostaly takové dvě čtrnáctileté dívenky, které byly na Václaváku na protestu a mluvily o tom, že jim jde o lidská práva. Co tyhle holky, nechci být sprostý, ale vědí o lidských právech? Lidská právě pro ně jsou, že chodí na diskotéky, že si mohou třeba „zahulit“ bůhvíco. Takhle nahlížejí na lidská práva. A jak jim na to někdo sáhne, tak je hned problém.
Jedním z požadavků hejtmanů byl návrat dalších dětí do škol. Ten by měl začít už 1. března. Není to vzhledem k tomu, že počty nakažených stále rostou, riskantní krok i přesto, že je samozřejmě problém, že děti od března byly ve škole celkem jen pár týdnů?
Myslím, že to, že děti do školy nechodí, je velký problém. Protože distanční výuka určitě nedá to, co osobní kontakt, a to i s kamarády. Na druhou stranu to bude opravdu velké riziko. Ale pokud se podaří, že se děti budou neinvazivně testovat, tak bych byl pro, aby do škol šly. To jim jenom může pomoci.
Mimochodem, když jsme u těch škol, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na sebe před pár dny upozornila výrokem, že ani druhá světová válka nezpůsobila na vzdělávání dětí tolik škod, co současná pandemie covidu. Co na to říct?
Trošku mě to šokovalo, přirovnávat tuto situaci ke druhé světové válce. Ona to tak určitě nemyslela, to by totiž nikdo nemohl myslet vážně. Samozřejmě že teď je situace špatná i z hlediska ekonomiky. Ale druhá světová válka napáchala tak strašné škody, jak na lidských životech, tak na ekonomice, že se to opravdu nedá srovnávat. Nevím, jestli už to někdy třeba vysvětlila, že to tak nemyslela, ale to byla opravdu velká síla. A byla to voda na mlýn opozice, samozřejmě.
Psali jsme:
Když se vrátíme k pomalému rozvolňování vládních opatření, v pondělí by se měly otevřít obchody. Mají pravdu ti, kteří tvrdí, že právě uzavření malých obchůdků nebo i zimních areálů nedává smysl a že si vláda ulehčila situaci tím, že to vzala lidově řečeno „šmahem“?
Já samozřejmě nejsem epidemiolog, nevím, kde se ten vir nejvíc šíří. Ale když vidím ty zaplněné trolejbusy, metro, fronty u pokladen, kde se ani náhodou nedodržují půlmetrové odstupy… A hlavně v pátek a v pondělí tam bývá opravdu nával… Tak si myslím, že ty malé obchůdky, které si počet lidí uvnitř dovedou uhlídat, snad tak velký problém být nemohou. A co se týká těch zimních středisek, tak opravdu nevím. Na hory nejezdím. Ale viděl jsem v televizi, že i když to bylo oficiálně uzavřené, tak tam byla hlava na hlavě. A bylo to nekontrolovatelné. Tak nevím, jestli není lepší to mít pod určitými pravidly a otevřít to.
S malou přestávkou v létě se už téměř na rok úplně zastavila kultura. Jak vy zvládáte dobu „koronavirovou“?
To mi ani nepřipomínejte. Raději nebudu počítat, o kolik představení a o kolik peněz jsem přišel vloni. Od nového roku jsme doufali, že to bude lepší. V polovině ledna jsme měli mít v Praze představení. To se ale potom, co ta čísla vyletěla nahoru, muselo samozřejmě zrušit. Další termín je druhá polovina dubna. Také tomu ale už moc nevěřím. A můžu vám říct, že na psychiku je to opravdu velká zátěž. Já občas můžu být na chalupě, kde můžeme být venku. Ale lidi, kteří žijí v bytě a musí být jen mezi těmi čtyřmi stěnami, ty opravdu lituji. Já sám, když jsme v Praze, sedím u televize, pak u počítače, a to je všechno. A to je šílené. A když se ještě vrátím k těm financím, je pár herců, kteří jsou v divadle zaměstnaní, takže jim jdou nějaké peníze. Ale my ostatní, a je nás většina, jsme odkázaní jen na ten kompenzační příspěvek. A to ještě zaplať pánbůh za to. Protože vůbec si nedovedu představit, jak bych s důchodem, který samozřejmě není žádný horentní, všechno co musím, zaplatil.
Už od jara se z kulturní fronty ozývaly hlasy, že stát umělce, kulturu… v této těžké době dostatečně nepodporuje. Co si o tom myslíte vy?
Co se týká Ministerstva kultury, tak s tím já tedy nemám vůbec žádné zkušenosti, že by nějak podporovalo. Jak jsem říkal, většina z nás dostává jen ten základní kompenzační bonus od finančního úřadu. A obdivuji třeba producenta Oldu Lichtenberga, který už po několikáté ty své produkce musí rušit, přesouvat představení. A to opravdu není legrace. Je to pořád dokola. Vždy se to na chvíli uvolní, tak se na tom začne pracovat, pak se to zase ruší. To musí být hrozný nápor na nervy.
Takže, jestli to chápu správně, z postoje ministra Zaorálka nejste moc nadšený? On měl teď takový poměrně plamenný projev ohledně toho prodloužení nouzového stavu. Za kulturu tedy podobně nebojoval?
Já si toho nejsem vědom. A dokonce na začátku se o divadlech, která běžně nedostávají žádné dotace, vůbec nemluvilo. To až později. Možná je pan ministr obklopený špatnými lidmi, nevím… Nechci říct, že asi o to nemá moc velký zájem. Teď to ale konečně vypadá, že snad nějaký zájem už má. Ty jeho poslední kroky jsem docela kvitoval. Ale vloni? Bída, bída…
Co nejen mnohé umělce lidově řečeno „nadzvedlo ze židle“, byla před časem slova prezidenta Zemana, který mimo jiné uvedl, že „umělci vytvořili svá nejkrásnější díla tehdy, když byli hladoví“. Zmínil také například, že podle něj kvůli covidu zkrachují jen ti neschopní a pražské smetánce doporučil, ať čte knihy. Co na jeho slova říkáte?
Tak bonmoty pana prezidenta jsou všeobecně známé. Dříve opravdu třeba herci jezdili po vesnicích, a to třeba jen za stravu. Jestli, když byli hladoví, byl jejich výkon lepší? Nevím. Já jsem tohle tedy zaplať pánbůh ještě nepoznal (smích), že bych byl hladový tak, že bych třeba během hraní hlady škytal. Ale jestli umělci tvořili lépe, když měli hlad? Tak třeba Božena Němcová zřejmě měla častokrát opravdu hlad a vytvořila velká díla. To by mu zase dávalo za pravdu. Ale to samozřejmě nechci vůbec srovnávat (úsměv).
Zkrátka, jak říkám, tohle jsou ty prezidentovi známé bonmoty. Ale s tím, že by měli zkrachovat ti „neschopní“, s tím bych nesouhlasil. Protože člověk může být sebelepší a když ta práce není, nebo ji nemůže dělat, tak těžko může ukázat, že je v tom dobrý.
Za světlo na konci tunelu považují někteří očkování proti covidu-19. Jaký je v tomto směru váš názor?
Myslím, že jiné řešení než očkování není. A zrovna i v tom rádiu se mě ptali, jestli vidím světlo na konci tunelu. Tak jsem říkal – no, včera jsem zahlédl světlo, ale blikalo a bylo modré. Tak nevím (smích).
Čím dál víc se mluví o ruské vakcíně Sputnik V. Byla by to cesta? Dá se váhání kolem ní označit za „politikaření“? Je dobře, abychom čekali na schválení Evropskou lékovou agenturou?
To je další malér celé Evropské unie. Jestli jsou laxní ke schvalování nejen těchto vakcín, ale i třeba nákupů, tak proč na ně čekat. Maďaři na ně nečekali a další země také nečekaly na žádnou Evropskou agenturu, nakoupily si vakcíny sami a jsou daleko dopředu. Podívejte se třeba Izraelci. K tomu Sputniku se musí vyslovit samozřejmě odborníci, ale když se podíváte, kolik zemí už ho používá, tak na něm asi nic tak špatného nebude.
Jak si vysvětlit, že je vůči ruské vakcíně ze strany části veřejnosti takový odpor? Je to právě o tom, že ještě neproběhlo schvalování ze strany oficiálních orgánů EU? Nebo se snad někdo bojí, že by případný úspěch ruské vakcíny mohl rehabilitovat Rusko v očích veřejnosti, když někteří chtějí ukázat, že je Rusko zlá velmoc?
Myslím, že ta druhá možnost je správná. V době, kdy je takováto krize, ta nemoc se šíří strašným tempem, tak hledat v tom pořád nějakou politiku, jestli raději čínskou, ruskou nebo americkou vakcínu? Tak nad tím bych vůbec nepřemýšlel. Pokud to odborníci, a máme jich dost, schválí, že je to opravdu v pořádku, tak přece nebudu čekat na nějakou unii, která zatím v době, co jsme v EU, na co sáhla, tak z větší části pokazila.
Jinak, abychom nekončili příliš pesimisticky, bych ještě na závěr chtěl všem popřát hlavně hodně zdraví, ať to všichni i psychicky zvládneme. A těším se, že se brzy také potkáme v divadle, časem snad i bez roušek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
