Jak se jako odborník na propagandu díváte na atmosféru současné kampaně před blížícími se prezidentskými volbami?
Kampaň je velmi vyostřená a především emocionální, ve které pak zanikají fakta. Já osobně nestraním žádné straně v současném předvolebním boji, mne kampaň a doprovodná atmosféra ve společnosti zajímá z hlediska odborného. Snažím se různé zajímavé „nové“ informace, pokud to jde, ověřovat. V minulém týdnu mne zaujala informace o údajném výroku prezidenta Havla z roku 1997: „Byl bych nerad, aby se příštím prezidentem stal nějaký zasloužilý profesor egyptologie, který nakonec bude zvolen jen proto, že nikdy nikomu nevadil a nikdy nikoho nenaštval.“ Citát uvedl i bývalý pan prezident Klaus v rozhovoru pro Mladou frontu DNES. Někteří z těch, kteří citát šířili na sociálních sítích, uváděli jako zdroj stenozáznam jednání senátu. Jak jsem si pročetl stenozáznam z jednání senátu v roce 2003, bývalý pan prezident Havel tam skutečně vystoupil, ale tento citát neuvedl. Uvedl jej při zmíněném jednání Mirek Topolánek, který reprodukoval údajný Havlův citát z roku 1997.
Zveřejněný citát byl samozřejmě namířen proti příznivcům pana prof. Drahoše. Proto některé servery provedly šetření a zjistily skutečný citát bývalého pana prezidenta. Ten měl totiž pronést v roce 1998 v rozhlasových Hovorech v Lánech a má znít takto: „Budoucí prezident bude buďto produktem nějaké mocné strany, produktem do té míry silným, že mu ta strana sežene podporu i některých jiných, aby vůbec prošel v parlamentě. Anebo to bude neutrální starý profesor egyptologie, znající patnáct jazyků, a muž do té míry neškodný, že je všemi volitelný, ale muž bez politické osobnosti, muž třeba velké lidské osobnosti, ale bez politické autority, bez politické váhy. Obě alternativy považuji za špatné, ale obávám se, že jedna nastane po mém odchodu.“ Tento citát uvedl server manipulatori.cz. Pokud je citát správný (měl by to ověřit především Český rozhlas, který nepochybně rozhlasové Hovory v Lánech zaznamenal), vyjadřuje v podstatě to, co kdysi Mirek Topolánek řekl. Ale velmi důležité je to, že bylo zjištěno, jak to ve skutečnosti bylo. Takových „zaručených“ informací z jedné či druhé strany můžeme totiž očekávat v nadcházejících dnech přehršel.
Některé dezinformace se objevily již před prvním kolem, kdy byly na Facebooku voliči Zemana nabádáni, aby nechodili k volbám. Podle letáku měl Zeman postup do druhého kola zaručen automaticky. Narazil jsem i na další leták, který tvrdí, že „hlasy vítězného prezidentského kandidáta z prvního kola se automaticky započítávají do toho druhého, není tedy nutné volit ho podruhé“. Mohou takové věci skutečně na svéprávné občany platit, a odkud vítr vane?
Pokud vypadá dezinformace logicky, tak se může stát, že jejímu obsahu občan uvěří. To je ostatně symptomem „dobré“ dezinformace – vypadá naprosto logicky a pravdivě. V tomto případě by se mohlo zdát logické, že obhajující prezident automaticky postupuje do druhého kola. A na některé občany to tudíž mohlo zapůsobit. Pokud bychom chtěli zjistit, na kolik občanů to zapůsobilo, museli bychom mít spolehlivý sociologický výzkum. A tady narážíme na zásadní problém. Začínám mít stále větší a větší pocit, že se občané bojí pravdivě odpovědět. Proto beru výzkumy veřejného mínění s velkou rezervou. Ostatně stačí, když se podíváme na to, jakým překvapením, nebo dokonce u některých i šokem bylo zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA, přestože se očekávalo nezvratné vítězství Hillary Clintonové. Proto jsem k výsledkům veřejného mínění značně ostražitý a kritický.
Fotogalerie: - Tady volili Zemana
Minulý týden se v Deníku i jinde objevila reklama, která vzešla ze zemanovského tábora. Reklama vybízející k volbě Miloše Zemana hlásala „Stop imigraci a Drahošovi. Tato země je naše. Volte Miloše Zemana“. Inzerát si vysloužil kritiku, že jde o lež a dezinformaci. Drahoš sice podepsal výzvu proti dehumanizaci uprchlíků, ale údajně se i on proti migrační vlně staví a vyzývá k ochraně hranice. Na druhé straně ale koncem léta uvedl, že přijmutí 2600 uprchlíků na základě povinných kvót by podle něj neměl být pro ČR problém. Byl inzerát proti Drahošovi propagandou či manipulací? Byla to podpásovka?
Nejdříve by bylo dobré si připomenout význam slova dezinformace, což je klamná, lživá nebo falešná informace, která má příjemce ovlivnit. Jedinci z jedné či druhé strany prezidentských kandidátů někdy až příliš často označují určitá fakta a informace za dezinformace, a tím se zbaví problému, jak na zmíněnou informaci reagovat. Propaganda to nepochybně je, ale zdůrazňuji, že propagandu vytvářejí obě strany, nikoliv pouze příznivci současného prezidenta. Ostatně i panu prezidentu Zemanovi se tento plakát nijak zvlášť nelíbil.
Jiří Drahoš o imigrantech a referendu o EU a NATO
Na druhé straně jsem nyní viděl plakáty pana prof. Drahoše, kde se mj. píše „Tato země patří občanům České republiky!“ Tady je ale třeba zdůraznit, že já jsem si stejné konstatování odvodil i z plakátu příznivců prezidenta Zemana. Protože před konstatováním „tato země je naše“ se mluví o imigrantech, tudíž z toho jasně vyplývá, že je to myšleno tak, že tato republika není pro imigranty. Co se týče plakátu pana prof. Drahoše, je tam ještě zvolání „Proti migračním kvótám“. Z toho jsem vyrozuměl, že není proti migraci, ale jen proti migračním kvótám. Problém pana profesora Drahoše je v tom, že jako akademik někdy neumí jasně, a hlavně stručně vysvětlit své názory. Zároveň si uvědomuji, že i některé mé názory možná prezentuji až příliš odborně a některým čtenářům se může zdát, že se zabývám nepodstatnými maličkostmi.
HISTORIK PAVEL SUK SE SPECIALIZUJE NA PROPAGANDU:
Začátkem minulého týdne novinář Kmenta varoval před „komprem“, které by se mohlo objevit na prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. Měla prý být zmíněna lživá spolupráce s StB a styky s nezletilými chlapci. Myslíte, že se ještě dočkáme? Kde se nachází dno české politické žumpy?
Obávám se, že na dně „české politické žumpy“, jak uvádíte, jsme se ještě neocitli. A dost možná se různých dezinformací výše uvedeného druhu dočkáme ještě dost. V předvolební kampani totiž výrazně dominují emoce. Emoce, kladné nebo záporné, totiž patří k základním metodám propagandy a mediální manipulace. Pokud je člověk pod vlivem emocí, snáze se nechá ovlivnit. Ale vaše otázka je zajímavá z jiného důvodu. Pokud pan Kmenta to opravdu formuloval tak, že „by se mohlo začít připravovat kompro“, znamená to, že se ještě nepřipravuje. A proto mě v této souvislosti napadá otázka, jak to, že zmínil zrovna tyto skutečnosti.
Dále upozorňuji na další manipulativní techniku, a to velmi rafinovanou, která by se mohla v kampani objevit. Někdy totiž dezinformace „vyrábí“ ten, proti komu je zdánlivě dezinformace namířena. Jde totiž právě o vyvolání emocí. Tato technika není nová, užívala se i za druhé světové války.
Fotogalerie: - Jiří Drahoš slaví postup
Sehrávají v této situaci čeští novináři dobře svou roli? Většina z médií se staví kriticky k Zemanovi. Podnikají se výpady směrem na jeho zdraví. Na druhé straně ani opačná strana si nebere servítky. Sociolog Petr Hampl například v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz oznámil, že „volba Drahoše je hlasem pro genocidu českého národa“.
Jak jsem již výše uvedl, je to vše o emocích. I toto vyjádření doktora Hampla je emocionální. Voliči by si s chladnou hlavou měli srovnat jasné a neměnné postoje obou kandidátů k otázkám, které jsou pro ně důležité.
Co se týče stranění médií prof. Drahošovi, to není nic nového. Ostatně to v uplynulém týdnu potvrdila i sama paní Drahošová, která měla v Pardubicích říci, že „v České televizi nám fandí, ale nesmějí to dávat najevo“. Pokud je to pravda, tak je to sice smutné, ale na druhou stranu je dobré vědět v současné rozjitřené situaci, kterému kandidátovi konkrétní médium straní. Pak můžeme relativizovat negativa, která jsou v tomto případě o současném prezidentovi v konkrétním médiu sdělována, a stejně tak relativizovat i pozitiva o panu prof. Drahošovi. Bohužel to nakonec škodí tomu, koho konkrétní médium preferuje.
V případě propagandy a mediální manipulace v médiích je důležité, jakým způsobem jsou např. řazeny zprávy, které informace jsou potlačovány, zda nedochází k rozřeďování informací apod.
Sledoval jste v poslední době televizi DVTV? Co říkáte na to, jak moderátor Veselovský dělal rozhovor s prezidentem Zemanem, který nepřišel, a kamera zabírala prázdnou židli? Nebo na to, jak Veselovský vyslýchal Petra Hanniga či senátora Jana Velebu.
Rozhovor pana moderátora Veselovského spíše vypovídá o něm samém než o prezidentu Zemanovi. DVTV je soukromá televize, která vyjadřuje zájmy svého majitele, což není nic neobvyklého a nemůžeme jí to ani vyčítat. Na druhou stranu jak pan Veleba nebo pan Hannig mají svobodnou volbu a možnost víckrát do DVTV nepřijít. A tato televize se samozřejmě na ně nemůže zlobit.
Fotogalerie: - Superdebata na ČT
Myslíte, že se v případě možného vítězství Zemana vytasí tzv. ruská karta, tedy něco podobného, k čemu došlo v USA po vítězství Donalda Trumpa?
Bohužel tato tvz. ruská karta už byla vytažena. Nejhorší je, že toto konstatování nebývá nikdy doloženo relevantními fakty. A nezaznamenal jsem, že by tomu bylo i v případě prezidenta Trumpa. I po tak dlouhé době od jeho inaugurace, když některým to bylo „jasné“ ihned. „Ruská“ či jiná karta bývá používána jako zástupné zdůvodnění toho, že ten, kdo tuto „kartu“ vytáhne, jí zdůvodňuje svůj neúspěch.
Nenabíhá si Zeman v této souvislosti tak trochu na vidle, když kolem sebe soustřeďuje lidi, jako jsou Martin Nejedlý (v médiích spojován s Lukoilem a podnikatelskými aktivitami v Rusku) a Vratislav Mynář (hradní kancléř, dlouhodobě bez bezpečnostní prověrky). To je přece jasná voda na mlýn jeho kritiků, kteří jej spojují s Kremlem?
To, jakým okolím se konkrétní kandidát obklopuje, je jeho svobodnou volbou a on musí být schopen to vysvětlit. Ostatně příznivci obou kandidátů využívají vůči tomu druhému argument „jeho okolí“. Nabízí se ale otázka, zda je to pro jejich přesvědčené voliče důležitý argument, či nikoliv. Spíše to snad může zapůsobit na nerozhodnuté voliče. Ale znovu bych opakoval, aby voliči přemýšleli s chladnou hlavou a vybrali si toho kandidáta, který je pro ně tím, kdo bude lépe hájit zájmy nás všech. Vítěz může být jen jeden a vítězství toho, kterého jsme nevolili, přece ještě není „zkázou světa“, ale výsledkem demokratických voleb. A tento výsledek bychom měli ctít. Ať už dopadne jakkoliv.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
