Premiér Andrej Babiš byl americkým prezidentem Donaldem Trumpem pozván do Bílého domu, zatímco náš prezident Zeman stále čeká. Naznačuje nám tím americká diplomacie něco?
Na setkání s americkým prezidentem se permanentně stojí fronta kolem celé planety. Osobně bych v tom nehledal žádnou skrytou zprávu. Je dost dobře možné, že si americká strana vyhodnotila, kdo je hlavním exekutivním orgánem v České republice a jak dobře víme, je to vláda. Proto se jeví jako logické pozvat na setkání předsedu vlády, který může garantovat to, co se dojedná. Prezident je nejvyšší ústavní činitel a je velmi dobře, pokud je v diplomacii aktivní, otevírá dveře a pomáhá podnikatelům. Většina výkonných pravomocí a odpovědnosti však padá na bedra vlády, a proto možná Spojené státy vybraly tento formát. Navíc pan premiér na cestě do USA pracoval již delší dobu.
Fotogalerie: - Na vládě o Hradě
Co si lze slibovat od chystaného březnového setkání Babiše s Trumpem? Je dobře, že Babiš za Trumpem jede?
Hovořit se bude o kybernetické bezpečnosti, energetice, obchodu, ale možná přijde i řeč na migraci a vztahy mezi EU a USA. Například cla na auta, kterými prezident Trump hrozil, by se dotkla jak ČR, tak EU. Ale já bych nerad předjímal, jaké budou závěry schůzky. To by měli prezentovat až po schůzce sami Andrej Babiš a Donald Trump. USA patří mezi naše dlouhodobé spojence, takže je určitě dobře, že pan premiér tu pozvánku obdržel.
Takřka okamžitě na zprávu o pozvání Babiše reagoval expremiér Mirek Topolánek, a to po svém. Americké ambasádě v Praze i premiérovi přes Twitter vzkázal: „Zájmy Westinghouse v ČR musí být opravdu silné, když americká administrativa zve do Bílého domu bolševika, agenta StB a kriminálníka v jedné osobě.“ Má Topolánek pravdu? A je vkusné volit takový způsob komunikace?
Pan expremiér v minulosti mnohokrát prokázal, že diplomatické vystupování nepatří k jeho silným stránkám, minimálně pokud jde o domácí jeviště. Považuji za naprosto scestné, když si někdo představuje, že jeden rozhovor mezi premiérem Babišem a prezidentem Trumpem rozhodne zakázky na dostavbu jaderných elektráren v ČR. To už dotyčný nepřeskakuje stránky, ale celé kapitoly a na základě svých pocitů dělá závěry. Ale možná čerpá ze své minulosti v roli premiéra, kdy se pomocí pana Dalíka snažil takto ovlivňovat vše. Žoviální forma, kterou Mirek Topolánek k vyjádření svých fantastických úvah použil, je jen bonus navíc.
Fotogalerie: - Babiš a celostátní sněm ANO
Reportérka ČT Nora Fridrichová se nechala zvěčnit, jak drží odznáček na podporu EU. Byl to zásadní výstup proevropské kampaně před volbami? Je v pořádku, aby zaměstnanec veřejnoprávního média takto agitoval ve prospěch jedné či druhé strany?
Rozhodně by neměl novinář veřejnoprávního média agitovat za tu či onu politickou stranu. Paní Nora Fridrichová ale v tomto případě agituje za naši stranu, za stranu České republiky. My jsme přece součástí EU, ovlivňujeme ji a ona nás, máme z ní výhody i některé povinnosti. Lišíme se sice v názorech, jak v ní vystupovat a jakou ji chceme mít, ale toto nepovažuji za problém.
Psali jsme:
Oslavy padesátin mediálního magnáta Jaromíra Soukupa se zúčastnil i český prezident Miloš Zeman. Na akci pronesl blahopřání oslavenci, které poté Hrad zveřejnil na svých oficiálních webových stránkách. Je účast prezidenta na oslavě majitele soukromého média v pořádku? A co onen projev, má být na oficiálním webu Hradu?
Přátelství Jaromíra Soukupa a Miloše Zemana není tajemstvím. Prezident si může chodit na takové soukromé večírky, jaké bude chtít. V tom bych nikoho nesekýroval. Když je někdo zvolen politikem, neznamená to, že nemůže mít přátele. Fotky ze soukromé akce na oficiálních stránkách úřadu jsou podle mě otázka vkusu. Já bych si soukromé fotky na svůj oficiální facebook například nedal, protože si myslím, že to tam nepatří. Držel bych práci a zábavu odděleně, ale rozhodně mě to nijak nešokuje.
Vyčítali byste svým přátelům, že podepsali petici na poctu Václavu Havlovi?Anketa
Zatímco dříve euroskeptici trvali na vystoupení z EU, teď mluví spíše o její reformě, změně, o redukci toho, co EU dělá. Jan Zahradil z ODS mluví o odmítnutí eura atd. Můžeme si dovolit být v té „pomalejší“ části Evropy? A co euro, měli bychom jej přijmout?
V EU si chceme podržet naši suverenitu a upřímně eurofederalistu asi v České republice nenajdeme. My jsme skeptičtí v tom ohledu, že další, rychlejší a intenzivnější prohlubování integrace není všelék na evropské problémy. Přijetí eura zatím také nemáme zaznamenané v kalendáři. Premiér Babiš i v EU stále opakuje, že bychom měli důsledně dodržovat čtyři základní svobody, což se zatím zcela neděje. Pak tu máme dvojí kvalitu potravin atd. Přesto si myslím, že mediální floskule jako „rychlá a pomalá část unie“ jsou nicneříkající. Na integraci jsou napříč EU různé názory, stejně tak na rozšiřování, společnou obranu, euro a lišíme se například v ekonomické výkonnosti a nezaměstnanosti i míře zadlužení a to dramaticky. Unie je rozdělená velkým množstvím linií a vzhledem k tomu, že ji tvoří stále ještě 28 zemí, nemělo by nás to udivovat. My jsme v mnoha ohledech evropským premiantem a možná i proto budeme vždy opatrní, pokud bude na stole otázka přesunu pravomocí výše. Nedělil bych EU jednoduše na dvě rychlosti, ani na tři nebo čtyři. Zbytečně si tím v hlavě vytvoříme bariéry a budeme se navzájem škatulkovat mezi hvězdy a zaostalé. EU se musí vrátit k základům a nevymýšlet nepřeberné množství nové legislativy, ale zaměřit se na to, proč vznikla. Bezpečnost a soudržnost kontinentu, a také samozřejmě společná prosperita.
V Německu se opět diskutuje o nebezpečí teroristických útoků. Před několika dny zadržela německá policie dvojici Maročanů podezřelých z chystání nového útoku a prohledala byty 12 dalším. Na konci ledna německá policie zadržela ze stejného důvodu trojici Iráčanů. Hrozí opět návrat ke strachu let 2015 a 2016, nebo jde o ojedinělý výkyv?
Uvidíme, co německá policie a zpravodajské služby odhalí. Ale tady musíme říct, že hlavním důvodem strachu a znepokojení v letech 2015 a 2016 byla především migrační krize. Čeští občané se nemají čeho bát. Naše bezpečnostní složky v tomto ohledu fungují skvěle a tranzitní zemí pro migranty nejsme a ani nebudeme. Vládě bych v tomto důvěřoval a občany požádal, aby nepodléhali demagogům, trollům a bláznům.
Fotogalerie: - Izraelská zastavení
Bývalý armádní šéf Jiří Šedivý v rozhovoru pro Reflex pronesl, že do Evropy bude chtít nová generace migrantů z Afriky, v důsledku čehož se evropská společnost radikalizuje pod heslem, že „násilí plodí násilí“. Lze s tímto pohledem souhlasit? A co by měla Evropa dělat?
Ano, to, o čem pan generál mluví, trápí i mě. Je to vize budoucnosti, která může být velmi temná, ale já stále pevně věřím, že nenastane. Základem je, aby se Evropa po našem vzoru přestala tvářit, jako že vyřeší všechny problémy světa, a má brány dokořán. Pokud selhává integrace nově příchozích, a ona evidentně selhává, tak není možné sem pouštět kohokoli dalšího. Stejně tak selhávají i deportace a to není udržitelné. Pokud si to dnešní lídři evropských zemí neuvědomí, tak zítřejší demagogové si začnou přetvářet Evropu k obrazu svému. Základem je tedy minimalizovat nelegální imigraci a umožnit legální migraci pouze těm, které potřebujeme a chceme, nebo těm, kteří prokazatelně prchají před násilím, aby si zachránili holý život.
Jak naložit s džihádisty, kteří se chtějí vracet do Evropy? Evropské státy je budou přijímat zpět, pokud se jedná o jejich občany…
To si zadělávají na velký problém. Zaprvé zbavit někoho občanství není snadné v žádném evropském státě. Nelze člověka zbavit občanství na základě libovůle vlády, či nějakého úředníka. S těmi, co pomáhali teroristům, nebo se jimi sami stali, je to jednoduché. Měli by je nechat v Sýrii, Iráku a tam, kde jsou. Ať se s nimi vypořádají místní orgány podle práva. Rozhodně by je neměli aktivně dovážet zpět, bez ohledu na to, jak moc smutné oči dělají některá děvčata do kamery. Pokud se přece jen dostanou do svých domovských zemí, tak by s nimi mělo být nakládáno podle práva. Tedy vyšetřování, soud, a pokud se jim prokáže vina, například za to, že bojovali v řadách teroristické organizace, tak vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na slavnostní večeři se zástupci francouzských židovských organizací nadhodil myšlenku, že ti lidé, kteří budou usvědčeni z „hate speech“ na sociálních sítích, by z těchto sítí měli být doživotně vyloučeni. Je to dobrý nápad? A je lepší Macronova cesta, či návrh poslance Václava Klause mladšího na mazání obsahu na sociálních sítích?
Mně osobně se moc nelíbí ten koncept „hate speech“, tedy nenávistné verbální útoky. My máme jasně dáno, že nezákonná je výzva k násilí a s tím já se naprosto ztotožňuji. Jsem přesvědčen, že lidé by se k sobě měli chovat s minimální dávkou zdvořilosti a respektu, i když toho druhého zrovna nemiluji. To ale do zákona dát nejde. Ale neurvalce a primitivy ze společnosti nápady jako má pan prezident Macron nevymýtíme. Jen to vyprovokuje protireakci a za chvíli budeme skákat od jednoho extrému k druhému. Zároveň si myslím, že by každý člověk měl být schopen snést v životě nějakou podlost a vypořádat se s ní. Svět není vždy rajská zahrada plná lásky a porozumění. Hlupáky a provokatéry posílám do háje a nedělám z nich veřejného nepřítele číslo jedna. Jen přikládáte význam lidem, kteří si žádnou pozornost nezaslouží. Co se týče návrhu pana Klause ml., tak na to mám podobný názor jako u návrhu pana Macrona. Možná by stačilo, kdyby se rodiče více věnovali výchově svých dětí, aby společnost nemusela neustále řešit takové věci i v budoucnu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
